Magdalena
Věřím v inspiraci, kreativitu a moudrost plynoucí z lásky. Miluji poznání, objektivitu, původní spiritualitu a moudrost dávných filozofů, neodtrženou od reality každodenního života.
Podporuji odhodlání a tvůrčího ducha, nikoli však intriky, rivalitu a boj.

Věnuji se intuitivní terapii, etikoterapii a artterapii. Nastavuji zrcadlo v otázkách duchovního rozvoje, osobnostního růstu, vztahů a psychosomatiky. … více o mně

Od malička jsem citlivě vnímala disharmonii v mezilidských vztazích a silná touha po harmonii rozvinula schopnost vnímat ženskou krásu i ženský půvab, často spoutaný uvnitř.

Vizážistika mi umožnila spolupráci s výraznými osobnostmi veřejného života, ženami různých oborů i společenských skupin, jejichž otevřené zpovědi mi odkrývaly různé pohledy na svět, spletité formy myšlení i mnohé, nepřiznané si, motivace.

Těžká životní období ve mně vždy probouzela hlubší otázky. Zásadní životní zvrat, tak započal i intenzivní pátrání po skutečných příčinách problémů ve vztazích. Ve spojení s nečekanými spirituálními zážitky, přinesl jednoduchá poznání o sobě, životě i jeho základních principech a přirozeném řádu v nás.

Otevřel se mi svět podvědomí a já chtěla znát víc. Roky hledání a studia zákonitostí mě dovedly k učení Etikoterapie, zabývající se uzdravováním nemocných vztahů. Byla to Láska na první pohled… celistvé shrnutí i doplnění mých osobních zkušeností s intuitivním vnímáním hlubin lidského těla, mysli a duše.

Nabízím duchovní rozvoj a podporu na cestě, jejíž mnohá zákoutí i prosluněná místa jsem sama prošla a proto vím co obnášejí, jak na nás působí i jak je možné s nimi pracovat. …zavřít

Magdalena

Konzultace

Tématická setkání

Duchovní rozvoj

více …

Terapie

více …

Besedy

více …

Umění krásy

více …

Duchovní rozvoj

 

Plyne-li Váš život bez větších obtíží a přesto máte pocit, že Vám něco chybí, či “jen ” hledátě hlubší odpovědi, nabízím konzultace v rámci duchovního rozvoje.

Duchovní poznání a jeho praktikování oživuje přirozenou intuici a vnitřní řád člověka.
Přináší nové životní impulsy a inspiraci tam, kde zůstalo zdravé jádro a věcný přístup k životu.
Poskytuje nadhled a morální oporu v období významných životních rozhodnutí, změn, rychlého vzestupu, ale i v dobách stagnace, pádů a partnerských krizí.


Konzultace: 700,-Kč – 1300,-Kč/ hodina.
Pro důchodce a sociálně potřebné v nouzi, na základě dohody.
Kontakt: 603 231 929

Terapie

Během konzultace hledáme společně životní situace, traumata či zranění na jejichž základě jste přijali omezující pohledy na život.
Postupně uvolňujeme i nevědomé, původní příčiny Vašeho nynějšího problému, dlouhodobé nespokojenosti či zdravotních potíží.

Terapie pomáhá přijmout a zvládnout těžká životní období a situace, které jsou „uzavřené“ či nevratné. Předchází i odbourává zacyklení se v negativním myšlení a zaujetí nemocného postoje k životu, které sebou dlouhodobá psychická zátěž a stres v kombinaci s neznalostí přírodních zákonitostí často nesou.

Společně procházíme spletité cesty a odpoutání se od traumatizujících podnětů, až ke svobodnému nadhledu a přístupu k životu.



Konzultace: 700,-Kč – 1300,-Kč/ hodina.
Pro důchodce a sociálně potřebné v nouzi, na základě dohody.
Kontakt: 603 231 929


Škola líčení

 

Doba trvání: Individuální cena: individuální

Škola líčení komentovaná krok po kroku.
Líčíte se sama pod mým vedením.
Rozsah a délku domlouváme dle individuální potřeby.

Tuto službu je možné rezervovat na základě předchozího absolvování “Make-up konzultace” či “Ženského kruhu”.

Besedy

 

Následujeme cit a zdravý rozum, či nás stále ovládá jen primitivní pud?

Cílem skupinových setkání je vynášet na povrch různé zkušenosti, názory a otázky vedoucí k zamyšlení a uvědomění si různorodost pohledů na jednotlivá témata a situace.
Vzájemně se inspirovat a bourat nefunkční stereotypy myšlení, zacyklené v zastaralých názorech a laciných pravdách dnešní doby.

Každý jsme jiný a každý řešíme v různém čase, různá témata. Žijeme v různých prostředích, máme rozmanité výchozí pozice, předpoklady i možnosti a naše představy o nás, pravdě a realitě, bývají zkreslené mnoha faktory… Naším prožíváním a vyhodnocováním událostí v blízkém i vzdáleném okolí, rodinnou, sociální i historickou kulturou, ve které se pohybujeme apod.

Duchovní původ člověka i celého vesmíru se promítá do každého osobního i společenského tématu, které jsou předmětem k diskusi.

Svět krásy, kult mládí, sexu a dokonalosti všude kolem nás. Jaký vliv má dnešní doba, časopisy, reklama, média, trendy a naše “vzory” vliv na nás a co to vnáší do našich myslí a životů? Co to v nás vyvolává a kam nás to žene? Jak běžně fungujeme a jak se nenápadně posouvají naše i obecné hranice? Jak se to odráží v našich domovech, partnerstvích a na našem zdraví?

Jak se s nadhledem orientovat v nepřeberném množství rad a informací všeho druhu?

Co nás trápí v otázkách krásy a sebepřijetí?
Co bychom na sobě rádi změnili a proč? Jaký pohled na svět lidské krásy a její důležitost jsme přijaly za své?

Co znamená mateřská láska, kde jsou její zdravé hranice dělící ji od lásky opičí?
Co přenášíme na své děti? Jak ovlivňujeme vztahy a spolupráci v rodinách?

Kde skončila zdravá hranice feminismu a kde začal ženy okrádat namísto chránit?

Kde je hranice mužnosti a lacinosti či hrubosti?

Co je zdravá sexualita?

Jaké jsou důvody homosexuality a o čem vypovídá?

Co vlastně znamená umělá inteligence a co vše obnáší?

Jaké nebezpečí sebou přináší umělé oplodnění?

Jsme schopni vnímat jemné rozdíly a uvědomujeme si důležité souvislosti a následky?

Dávná, skrytá zranění a nepochopení nahradila zcela přirozený vnitřní řád v nás chaosem.
Nejbezpečnější ochrana před zklamáním a neporozuměním, je vnímat důležité detaily našeho života, přemýšlet o nich a začít se ptát.

V případě zájmu o debaty a besedy ve Vašem kolektivu, mě kontaktujte na čísle 603 231 929.

 

Umění krásy

Prožitkové programy pro ženy, kde líčení je cestou, nikoli cílem

„Dokonalý make-up“ je jedna z možností, která napomáhá uvědomovat si důležitost dobrého pocitu ze sebe samé. Teprve ve spojení s vnitřní krásou, však vyniká podstata ženského půvabu, jehož původní čirost a úloha jsou ve smysluplném vývoji člověka a společnosti nenahraditelné.

Konzultace krásy

2 hodiny cena: 2 700,- Kč
Jedná se o nalíčení, komentované jazykem symboliky. Z terapeutických důvodu se vidíte až v závěru líčení.

3 hodiny cena: 2 000,- Kč / osoba
Varianta pro dvojici poskytuje možnost sledovat proces líčení na Vaší mamince, dceři, přítelkyni, sestře či kolegyni.

Art terapie líčením

7 – 8 hodin / Cena 2 000,- Kč / osoba / ve skupině 4-8 žen

Tato forma vznikla s myšlenkou na rozvoj a upevňování vztahů mezi ženami a generacemi /maminky s dcerou, sestry, kamarádky či kolegyně/.
Rozvíjí přirozenou spiritualitu, ženskost, kreativitu a techniku líčení.

Líčíte ženu ve Vaší dvojici. Jste si navzájem živým plátnem i zrcadlem.

Síla podvědomí se vždy promítá do našeho těla i chování. Pod maskou naučených gest a myšlenkových stereotypů se, stejně jako pod make-upem, skrývá podstata, ze které vycházíme a se kterou pracujeme.


Rezervace programu a termínu na telefonním čísle: 603 231 929.
Na základě rozhovoru je možné sestavit individuální program.

Rezervace

KONZULTACE brzy v rezervačním systému zde.

TÉMATICKÁ SETKÁNÍ

Programy pro ženy či besedy ve vašem kolektivu, si dohodněte na telefonním čísle: 603 231 929.

Zamyšlení

Úvodní slovo

více …

Láska

více …

Duchovní inteligence

více …

Otevřená mysl

více …

Pocity

více …

Partnerství

více …

Homo sapiens

více …

Muž a žena

více …

Rozum a cit

více …

Pravda

více …

Úvodní slovo

Mé názory a zamyšlení vychází z víry v Boha, vyšší princip, zdravý selský rozum, lidskost, původní spiritualitu, osobní zkušenost a Lásky k pravdě a objektivitě.
Nepodporuji slepou víru v církev, vědecký mainstream, materialismus, trendy ani jakákoliv jiná davová náboženství.

Jak to všechno začalo?

… Náročné dětství a jasné vnímání, že ti „dospělí“ dělají spoustu nesmyslných a zbytečných věcí…

NIKDY JSEM NEPŘIJALA ZA SVOU MYŠLENKU, ŽE TO NEJDE JINAK A LÉPE.

Základní principy života jsou jednoduché. Pochopení všech souvislostí, však vyžaduje více času a hluboký zájem o ně. Uvedená témata a v nich použité příklady a přirovnání, slouží k základní představě o fungování podstaty života a dalších vazeb v něm, ke tříbení vlastních myšlenek a utvoření vlastního názoru.

Láska

 

LÁSKA je nejsilnější tvořivou energií.

V životě člověka je esencí povznášející Ducha. Nedílná součást vnitřní svobody a harmonie, spojující lidi bez ohledu na věk, kulturu, náboženství, postavení či názory.

Mylné či romantické představy o Lásce, nás často udržují ve vztazích, které nás nenaplňují a přirozeně nefungují, či nás v případě nepochopení skutečného problému ve vztahu bezhlavě ženou do úniků a vztahů, které opakovaně troskotají či plní pouze společenskou funkci.

Pojem Láska, získal díky vývoji v materialisticky pojímaném světě nálepku “cukrové vaty”, která nemá valného významu. Láska však obnáší především zodpovědnost a opravdovost vůči sobě i druhým a kritické myšlení k zastaralým pravdám i novým trendům.

Jako základní lidská potřeba, vytváří v případě nedostatku závislosti, které často jako závislosti nevnímáme.

Vítězí-li v nás v momentech zklamání či psychického strádání a bolesti sobectví, vytváříme prostor pro strach, zahořklost, nenávist, závist, pocit křivdy, žárlivost či pomstychtivost. Pokud v sobě tyto slabosti živíme, nenápadně se šíří hlouběji a my se vzdalujeme svému vlastnímu přirozenému zdroji síly a zdraví.

Náš život je, zjednodušeně řečeno, školou Lásky a sebepoznání.
Procházíme různými životními lekcemi, ve kterých se setkáváme s více či méně milujícími „učiteli“.

Milující bytost, nám může sílu a čistotu Lásky připomenout, nikoli nedostatek naši vlastní Lásky a její sobecké projevy nahradit.

Duchovní inteligence

Ucelená forma cítění a myšlení, vycházející ze základních principů života.

Nepamatuji se, jaká situace ve mě vyvolala potřebu zamyslet se na toto téma, ale v každém případě jsem přemýšlela o tom, jak je možné, že se někteří lidé i přes vysoké IQ, výrazné EQ a kvalitní vzdělání, chovají v jistých situacích tak, jak se chovají…

Uvědomila jsem si, že naší součástí je něco, co o nás vypovídá daleko více, než se na první pohled zdá. Něco, co nás přesahuje, co se nedá změřit či spočítat. Myšlenky volně plynuly a mě napadlo: “Duchovní inteligence” …

Rozvíjela jsem myšlenky dále…

Míra Lásky, skrze kterou v daném čase vnímáme, myslíme, mluvíme a jednáme.
Vnitřní síla, která je silnější a tvořivější než pouhý intelekt bez citu a empatie bez svědomí.

Duchovní inteligence je nedílnou součástí vnitřní /nikoli společenské/ morálky jedince i společnosti.
Zásadním způsobem se odráží na využití intelektu člověka a výrazně podporuje jeho přirozený potenciál.
Chrání před osobnostní stagnací a utváření karmické vazby.

Duchovní inteligence má, dle postavení jedince, schopnost kultivovat nemocné vzorce myšlení a moudře chránit a vést rodiny, zájmové skupiny i národy.

Její nedostatek vede k mocenským bojům, skryté i otevřené manipulaci a všem agresivním přístupům k životu, vycházejících z Ega.

Ve zlomových okamžicích našeho života se rozhodujeme na základě hlubších i ne-vědomých souvislostí.
Naše rozhodnutí, zrcadlí stav naší duchovní inteligence.

Otevřená mysl

Otevřenou mysl lze přirovnat k průchodnému „lymfatickému systému“.
Je to stav, kdy opakovaně třídíme a aktualizujeme své názory a postoje, bez ohledu na pohodlnost, výhodnost či pochopení druhých.

Stav, který nás chrání před slepým přejímáním zažitých přesvědčení a názorů v rodině, společnosti a kultuře, ve které se pohybujeme.

Stav, kdy necítíme potřebu se ztotožňovat s myšlenkami a názory druhých, ani potřebu za každou cenu obhajovat a prosazovat názory své.

Je to stav, kdy se svobodně vyjadřujeme na základě vývoje událostí v daném okamžiku.

Důležitou roli v práci s informacemi, hrají v našich životech vzory, se kterými se máme možnost především v dětství a během dospívání identifikovat.
Dítě snadno přejímá obecně přijaté pravdy za „své“ a s tím živoucím „okopíruje” i to NEmocné.
Proto je třeba citlivého přístupu a zohlednění různorodost pohledů k naplňování individuálních potřeb jedince a všech jeho vývojových fází.

Většinově opouštíme původní ideály a učíme se, dle vzorů, slovníků a reakcí našeho okolí.
Přejaté zlozvyky a vytvořené myšlenkové formy nám tak i roky brání vidět sebe i život reálně.

Kritické myšlení nám pomáhá v otevřené diskusi citlivě přehodnocovat zažité pravdy a tříbit svá poznání.
Neznamená kritizování a obviňování druhých, nýbrž ochotu k otevřenému sdílení svých názorů a důslednou sebereflexi v tom co říkáme, i žijeme.

Život nelze vymyslet, je třeba ho hluboce procítit. Máme-li nemocná omezení a představy o životě ve své mysli, odžíváme je, až na samotné dno.

Pocity

Pocity jsou nedílnou součástí našeho vědění, vědomí i svědomí.
Jsou to informace z našeho vnitřního prostředí, které zásadním způsobem ovlivňují vnímání okolního světa i sebe samých a odráží se v námi vytvářené realitě.

Nevěnujeme-li našim pocitům pozornost a nesdílíme-li otevřeně své názory a potřeby, těžko mohou být naše nejhlubší lidské potřeby zdravě naplňovány a uspokojeny.
Jsou-li v dětství, ale i v dospělosti, dlouhodobě skrývány, cíleně usměrňovány, potlačovány, přehlíženy či manipulovány, podprahově nás ovládají.
V našem podvědomí se i roky hromadí v podobě frustrace a vše co zažíváme, vyhodnocujeme s větším či menším emočním podbarvením a zkreslením.

Vnitřní nespokojenost či potřeba hodnocení a kritizování druhých, je toho nejběžnějším projevem. Je to neklamné znamení, že přes „emoční filtr“, vnímáme a hodnotíme i sebe samé.
Výsledkem je rostoucí přecitlivělost či bezcitnost, které mají v různých situacích, různé projevy.
I zcela nevinná situace, tak může aktivovat reakci v „závislosti“ na našich předchozích, nezpracovaných zkušenostech.

Podvědomě cítíme naše „slabá místa“ a vyhýbáme se konkrétním tématům, případně se zarytě citovým oblastem s některými osobami vymezujeme zcela a své chování si „rozumově“ zdůvodňujeme.

Problém tkví v tom, že jsme v dětství přejali nejen vzorce myšlení, ale i představy o tom, co smíme či nesmíme cítit a jak máme reagovat.
Naučily jsme se to, co cítíme skrývat i zcela potlačit a představy o tom co je správné, opakovaně i sebedestruktivně naplňujeme.
Klasické příklady … kluci nepláčou, nebuď srab.., nechovej se hloupě a chovej se normálně…, takhle se to dělá…, nebuď naivní, dělají to všichni.., hlavně musíš vydělávat.., hlavně musíš dobře vypadat a dobře se vdát.. apod.

Na základě těchto a mnoha dalších, obecných zkratek, “pravd” a pravidel, tak v dospělosti žijeme svou představu o životě, a s reálnými partnery a situacemi, které jsou s nimi v rozporu, máme emoční problém.

Naše svědomí, je moudrým rádcem a nástrojem Lásky.
Nejdeme-li v Lásce a vymezujeme se vůči svému okolí nezdravým způsobem, naše “kontrolní světýlko” nás alarmuje nepříjemnými pocity.
Je třeba mu naslouchat a rozlišovat, zda nás upozorňuje na naši vlastní slabost či na slabost druhých.

Bývá to známka, že vnímáme život ze zúženého pohledu, zraňujeme a uzavíráme se hlubšímu poznání sebe samých i okolního světa. Naše stará emoční zranění a vnitřně nezahojená minulost nás informují, že je třeba odpustit, opustit a zhojit minulost.
Tohoto ozdravného procesu je třeba k tomu, abychom sami v sobě i ve svém nejbližším okolí nenadělali hluboké morální, vztahové i zdravotní škody.

Pokud sami sobě v tichu nenasloucháme, necítíme a nerozumíme situaci, jsme sami sobě i svým nejbližším tím největším nepřítelem.
Jsme schopni svou mysl i roky manipulovat a obviňovat druhé. Naše pocity manipulovat nelze. Lze je však umlčovat, shazovat či si je mylně vykládat.

Možnost a ochota své názory a pocity otevřeně sdílet a přijímat jiné pohledy, je osvobozující.
Ozdravuje ty, kteří hledají Pravdu, vnitřní klid a harmonii ve svém životě.

Můžeme působit společensky a oklamat i sebe samé stovkou lidí či zvířat kolem nás, stačí však jeden člověk či skupina, vůči kterým živíme bolest či zášť ve svém srdci, a roky vypouštíme jed do života svého, životů našich nejbližších i širšího okolí.
Zůstáváme tím uzamčeni a vnitřně osamoceni, jako uzavřená láhev do které není vidět.
Málokdo pozná, zda v sobě neseme harmonii a Lásku či sobectví a žluč.

Partnerství

Partnerství je princip.

Nejvyzrálejší formy vztahu v osobní i pracovní rovině, jsou postaveny na principu partnerství.
Je to spolupráce, vzájemné obohacování se a společný růst. Základem je zdravá sebeláska a respekt k názoru druhého.

Nejsme-li ve vztahu schopni principu partnerství, více či méně energeticky parazitujeme na svém okolí.
Vztahy mezi lidmi, můžeme připodobnit symbióze – úzkému soužití dvou či více buněk. Jsme součástí přírody a jejím zákonitostem podléhají buňky, stejně jako člověk.

Na rozdíl od buněk však máme k dispozici také rozum, cit a schopnost řeči, takže se můžeme domluvit a rozvíjet své vztahy vědomě.

Schopnost navazovat a vytvářet zdravé citové vazby se utváří v nejbližší rodině a následně ve společnosti.
Šíření pocitu viny, strachu, špatného svědomí či méněcenosti, je běžným nástrojem ovládání a kontroly. Na tomto principu je založena většina nezdravých vazeb v rodině a následně i nefunkčních osobních a pracovních vztahů.

Manipulace nemusí být vždy vědomá a proto nemusí nezbytně vycházet ze zlého záměru. Může být nástrojem v rukou slabší osobnosti nebo nevědomého či „nešťastného“ člověka s přejatými vzorci chování.

Partnerství je vzácná forma zralého vztahu svobodných osobností.
Vyžaduje umění naslouchat a respektovat pocity i potřeby druhého a ochotu i odvahu vyjadřovat to, co cítíme a potřebujeme my sami.

Homo Sapiens

VŠE MÁ SVŮJ ČAS.
Zásadní rozdíl mezi člověkem a jeho předchůdcem plyne z hloubky uvnitř.
Spojení duchovního a pozemského ve vyšším jedinečném tvoru, který má předpoklad moudře spravovat Zemi a život na ní.

Nejvyšší dosaženou kompetencí člověka je lidskost. Autenticita nebo-li opravdovost je její nedílnou součástí a důležitým vývojovým stupněm lidstva.
Je to stav, kdy to, co si myslíme a cítíme uvnitř, žijeme i navenek, ať již v pozitivním či negativním smyslu slova.
Vypovídá a skutečném stavu věcí. Ukazuje člověka, rodiny i kultury ve světle Pravdy, ze které jediné je možné vycházet a měnit životy jednotlivců i skupin.

Člověk žijící v nevědomosti, dokáže bez ohledu na intelekt, vzdělání a dobré životní podmínky napáchat nejhorší škody a zločiny na lidství.
Opětovné propojení se se svým vyšším, duchovním JÁ – uvědomění si a přijetí duchovního původu člověka a následné naplnění významu jeho honosného názvu Homo sapiens, je dalším možným krokem a výrazným skokem v evolučním vývoji lidstva.

V dogmaticky materialistickém pojetí světa, nemáme možnost vnímat a pochopit zákonitosti a souvislosti, které nám život každodenně přináší a ukazuje.
Je to nevědomost člověka, který většinově nepoznal sám sebe. Říká si pán tvorstva, řadí nás mezi zvířata a chce plenit a vládnout, namísto spravovat a vést.
Dlouhodobě obecně přijatými a neoprášenými pravdami o vývoji, jako bychom zakleli a uvrhli člověka do opakovaného následování nemocných vzorců rodičů, skupin a celých společností parazitujících, namísto spolupracujících se svým vlastním druhem.

Zásadní rozdíl mezi člověkem a zvířetem je ve schopnosti postupně rozvíjet své myšlení a ve spojení s citem a svobodnou vůlí nést zodpovědnost za svá rozhodnutí ve všech oblastech svého života.
Opravdovost, přehodnocení, přijetí spoluzodpovědnosti a posun. Pohyb a růst – základní princip vývoje celého vesmíru jako opak sebedestrukce a zničení.

Z toho jasně vyplývá, že jsou mezi námi jedinci, kteří k Homo sapiens ještě nedozráli.
Slepé následování pohodlného pudu, přizpůsobení myšlení, aby odpovídalo stávajícímu způsobu života a neochota ke změnám, otupuje mysl.
Tím se jedinec nerozvíjí a zůstává na duchovně nižším vývojovém stupni člověka, bez ohledu na funkce či posty.

Hovoříme různými světovými a odbornými jazyky, ale nezvládáme laskavou, otevřenou komunikaci člověka s člověkem.
Čteme zkratkovitě podle nálepek a označení škatulek ve své hlavě, které již v materialisticky pojatém základu kastují a třídí.
Peníze, moc, barva pleti, ale dokonce i vzdělání a pohlaví nás potom běžně rozdělují.

K čemu slouží naše přirozené vlohy a předpoklady?
Učíme se co nám není vlastní a ztrácíme schopnosti, které jsou nám přirozené… Proč?? Chceme vymyslet jak být originální nebo být přirozeně osobití?

Encyklopedické znalosti jsou pro ty, kteří mají pro studium předpoklady a je to pro ně přirozená forma poznávání. Věřit ve vzdělánost, Lásku a zdraví je něco jiného, než s nimi obchodovat a propagovat vysoké vzdělání jako nezbytnost pro naplněný a “úspěšný” život.

Naše nemocná, neživá mysl, udělala obchod ze všeho původně přirozeného a čistého: Slovo, vztah, děti, sex, vzdělání, zdraví i život sám. Díky dogmaticky materialistickému pohledu na svět, jsme se naučili obchodovat se vším.
Zneužili jsme Slovo a chtíč až nadoraz. Laciný marketing a peníze dokonale ovládli naše myšlení i svět.

Skutečně věříme, že můžeme bez následků zneužívat znalosti a dovednosti člověka a bez lásky vyrábět a množit cokoliv a kohokoliv? Že spolknutím pilulky vyřešíme daleko hlubší problém člověka a lidstva?

Bez ohledu na rychlý vývoj technologií, jsme stále především lidmi se základní potřebou naplnění zdravé citové vazby. Rozvíjíme své citové vlohy a schopnosti? Uvědomujeme si jejich nazastupitelnost v našem životě i v životě našich dětí?

„Moderní“ věda, medicína, školství i další mainstreamově vnímané obory, vychází z čistě materialistického pojetí světa. Uchvácené rychlým vývojem technologií následují jejich překotný vývoj, často za každou cenu. Nezajímajíc se o hlubší souvislosti si nepřipouští duchovní podstatu člověka, která se nenechá ošidit a opakovaně se hlásí o slovo ve formě fyzických i psychických nemocí, násilí a zastaralých forem řízení skupin a států.

Naše největší nebezpečí není zbraň hromadného ničení v rukou šílence, ale nezpracované sobectví, nenasytnost a povrchnost v nás všech. Vidíme jen špičku ledovce, že zamrzá celý kopec nevidíme.
Co se stane když potlačíme vše co nás vede k tomu lepšímu z nás? Je budoucnost lidstva umělá inteligence v rukou bezcitných lidí?

Základní přirozený zdroj energie, který nám skutečně dochází a ohrožuje naše životy, budoucnost naší planety i budoucnost lidstva, je Láska a s ní úzce spjatý zdravý rozum.
Zde se nejedná o přírodní výběr, ale o nevědomost a nedostatek citu.
“Evoluce” pokročila, jedná se o výběr každého z nás. Volíme mezi Láskou a nemocí.
Ve hře je zdravý duchovní vývoj či sebedestrukce druhu Homo Sapiens.

Rozum a cit

Dvě stránky jedné mince.


Mužský a ženský princip jsou součást bytí každého člověka, bez ohledu na pohlaví.
Rozum a akce + Cit a morální síla

Rovnováha mezi těmito principy zásadním způsobem ovlivňuje zdravé vyhodnocování a schopnost objevovat i přijímat nové, smysluplné cesty, a to včetně nových paradigmat.

Téma se zpracovává…

Muž a žena

25 let úzké spolupráce se ženami mi zcela odkrylo způsoby, kterými jsme se naučily chránit a ničit zároveň.
Vnímám tragické následky necitlivé výchovy a NEspolupráce v rodinách, které se jako virus šíří silou tornáda točícího se ve spirále.

Zdravý vztah mezi mužem a ženou je postavený na partnerství.

Muž nemusí ženě vždy rozumět, ale musí ji milovat, respektovat a naslouchat a to bez porozumnění sobě samému a přiznání si svých vlastních citů a zranitelnosti, nelze.
Jedná se o osobní – vnitřní svobodu muže, která se nenechá spoutat, zároveň je ochranitelská a mulující. Citový závazek pro něj není hrozba ani zátěž, nýbrž projev zdravé individuality, která si s vývojem a výkyvy ve vztahu poradí.

Není-li vztah postavený na partnerství – vzájemné důvěře a naprosté otevřenosti, vztah vědomě či podvědomě „ovládá“ partner na nižší úrovni vědomí a vnitřní morálky, bez ohledu na pohlaví, věk či vzdělání …. Je to partner, který do vztahu naplno citově neinvestuje. Svou vnitřní nevyzrálost a frustraci projektuje do vztahu. Podprahově vyvolává vnitřní konflikt a nejistotu v partnerovi, čímž vztah zatěžuje.
Vnímejme svůj i partnerův přístup ke svým rodičům, bývalým partnerům a dětem v hlubších souvislostech, hodně nám o nás i o nich napoví.

Snaží-li se jeden z partnerů o diskusi a druhý není ochoten OTEVŘENĚ na jakékoliv téma upřímně hovořit či opakovaně snahu o komunikaci smete ze stolu, nemají partneři možnost citově zrát a srůstat.
Vztah v takovém případě stagnuje či se zcela rozpadá.
Setrvat v takovém vztahu je pro obě strany velmi náročné a zatěžující. Vnitřně vyzrálejší partner, je neustále přetěžován nevědomostí a slabostí partnera, který není ochoten o citových i jiných problémech dlouhodobě hovořit a jeho přístup i vztah zůstává povrchní.

Bývá to ten z partnerů, který nemá vyřešenou svou vlastní minulost.
Nenaplněné vztahy s rodiči či nezahojené pocity křivdy s opačným pohlavím, případně kombinace obojího, zatěžují každý jeho vztah i případné děti.

Historický vliv

Z nadhledu historických událostí můžeme vidět, že si muž usurpoval nárok na hrubou nadvládu nad ženou a následkem je přirozené zesílení mužského principu v ženách a potlačování ženského principu v mužích.
Zákon akce a reakce.

Namísto, aby muž vládl a spravoval, chtěl ovládat a řídit a nevšiml si, že ho díky nevědomosti, sobectví a pohodlnosti z této pozice manipulací vytlačila žena. Tím vzniká nerovnováha, chaos, záměna rolí i projevů, rivalita a boj.

Muži obvykle disponují větší fyzickou silou a naopak síla ženy, spočívá ve schopnosti dávat život, citlivě vnímat potřeby druhého a pečovat o něj.
Kromě schopnosti odnosit a porodit potomka je potřeba přijímat, ale i dávat citové projevy nezbytná, bez ohledu na pohlaví.

Vývoj se nedá zastavit a přirozený, zdravý citový rozvoj jedince, skupin i národů, nelze šidit bez následků.

Historicky byly ženy dlouhodobě pro jejich fyzickou slabost zneužívány, degradovány a nuceny se podřídit hrubé síle, představám a předsudkům mužů v prvních společenských formách.
Je to z tehdejšího pohledu pochopitelný fakt, který je třeba si bez dramatizace a souzení, uvědomit.

Dlouhodobá frustrace a potlačování přirozených citových potřeb žen, tak přerostla v materialisticky vnímaném pojetí světa v neviditelný, podprahový boj o moc s muži. Posílila mužský princip v ženách a ten následně již během výchovy chlapců, spoutává vnitřní sílu muže.

Velmi důmyslně se vštěpovalo mužům, že je třeba chránit ženu, ale zároveň v nich budoval stud a neochotu projevit své city.

Následkem je, že ženy zesílily a jsou schopné vzdělávat se, vydělávat, řídit domácnost i firmu, vyhledávat sexuální vztahy bez Lásky, zvládat domácnost i práci a navíc – lehce manipulovat muži. Vycítí-li jakoukoliv jeho slabost / zranitelnost i projev hlubokých citů, které jsou v jejích očích slabost/, je schopna jej shazovat či citově vydírat.

Vysoce inteligentní a empatická žena, bez hlubokého morálního kodexu, může lehce využít citově nevyzrálých mužů a falešným vyvoláváním pocitu jeho „dokonalosti“ či naopak méněcennosti, i roky zneužívat jeho nevědomosti či zbytnělého ega.
Mezi tyto praktiky patří například odmítání sexu či naopak poskytnutí sexu i když sama touhu po milování se s partnertnerem necítím.

Myšlení muže je přímé a většinou se svými city moc nezaobírá.
O svých pocitech či vztahových záležitostech tolik nepřemýšlí, čímž se však sám v sobě ztrácí a nemá šanci se vyznat v ženě.
To bývá pro muže nesnesitelné, takže většinově buď raději dělá co žena řekne a žije si „svůj“ život, nebo nedělá pro vztah sám od sebe nic a cítí nutkavou potřebu se vymezovat a demonstrovat tím svou „mužnost“, aniž by tušil, proč to ve skutečnosti dělá.

Výrazným přelomem dlouhodobé nespokojenosti žen, bylo feministické hnutí, kterým daly ženy jasně najevo nesouhlas s chováním mužů a nerovnoprávně nastavenou hranicí ve společnosti. Původně pochopitelná motivace se však vymkla z rukou, zdravý rozum zůstal v propadlišti dějin a rozdělil ženy a muže na podvědomé úrovni, ještě více.

Žena je tvor slabší a silnější zároveň – záleží na úhlu pohledu.
Její vědomá a většinově přiznaná potřeba citů, je často ze strany mužů nenaplňována a našla si podvědomé způsoby jak si tyto city zabezpečit. Žena tak může být lehce múzou i zkázou nevědomých či nemilujících mužů.

Ať se to mužům líbí nebo ne, mají zcela stejnou základní potřebu své city naplňovat. Jelikož však jejich projevy či hovory o nich často považují za slabost, staly se city skutečně jejich největší slabostí a nevědomou zbraní v rukou žen, které následně, pod tlakem svých nenaplněných citových potřeb ze strany mužů, vychovávají své děti.

Ženy přirozeně posílily mužský princip v sobě i s jeho vnějšími projevy, což je krátkodobě výhodné, například v době válek.
Ve spojení s přirozenou empatií však díky i těmto zkušenostem, vyvinuly schopnost adaptace prostředí k dokonalosti. Tato dokonalost sebou přinesla i „geniální dovednost“ manipulace s muži.
Tento proces se tak zautomatizoval, že ani nevíme, že probíhá a ve spojení s materialisticky pojímaným světem má tragické následky.

Role se v rozmanitosti vývoje a kultur prohazují a hrubost či přecitlivělost vedou ke slabošství mužů a hrubosti žen. Tato slabost, které si partneři nebývají vědomi a nebo si ji nepřipouští, vede k vymáhání si pozornosti a naplňování svých potřeb neomaleností, hrubostí, silou a nebo manipulací….
Dávkujeme dle svých představ partnerům styk s dětmi, pozornost, sex, finance… dle toho, co na koho “platí.”

Je to automatický mechanismus v rámci rovnováhy, který se houpe z extrému do extrému.
Je to stejné, jako pocit nově nabité svobody. Nikdo si s ní vlastně neví rady, jen se jako splašení rozlétneme do všech koutů a temných zákoutí, své vlastní nevědomosti a nezodpovědnosti.

Výchova dětí je v naší společnosti většinově v rukou žen. Pokud se jim nedostává citu od svých mužů a v kombinaci se zkušeností ve své původní rodině se podvědomě bojí opuštění či nenaplnění citových, mateřských, materiálních a dalších… potřeb, chovají se podprahově – pudově. Běžně se jejich chování projevuje potřebou kontroly a majetnickým způsobem vůči svému nejbližšímu okolí, čímž se zanášejí patologické vzorce chování do rodin a dalších generací.

Roli ženy vnímám v dnešní chaotické době jako velmi náročnou a zodpovědnou. Ten, kdo si ve skutečnosti vždy volí partnera, je žena.
Je důležité zda volí z Lásky či potřeby uspokojit své pudy a různé jiné i skryté motivace.

Dnešní ženy jsou tak dokonale schopné manipulace, že si ani ony sami nejsou vědomi zmanipulování své vlastní mysli k tomu, aby dosáhly vytýčeného cíle. Jelikož však neznají hlubší souvislosti svého myšlení, podvědomí a duše, často se chovají v rozporu se svými nejniternějšími potřebami a nabíhají si na hlubší problém.

Je to nemoc doby. Děti, a následně “dospělí”, byť podvědomě, vnímající neuspokojené citové potřeby svých rodičů se chrání, sobě vlastním způsobem.

Vzniká potřeba kontrolovat a řídit, která má často za následek nenápadné, pod různými záminkami vedené „odřezávání“ partnerů či dětí od širšího okruhu rodiny či okolí. Býváme zaúkolováni či se sami úkolujeme a nevnímáme nenápadné ovlivňování. Díky svému egu a pocitu „dokonalosti či chudáka“ nevidíme, že jsme v mnoha ohledech manipulováni svým neautentickým partnerem či rodičem. Je to druh manipulace, z různých důvodů krátkodobě „jednodušší a výhodnější“.

Základním hnacím motivem těchto vzorců chování bývá ochrana před emočním zraněním od manipulujícího, silně podporována vlastním sobectvím.
Z dlouhodobého hlediska, tak prohráváme jako lidstvo.

Takto neviditelně spoutáváme sebe i své děti, které následně nejsou schopné nalézat a vést zdravé partnerské vztahy ve svém vlastním životě o to víc o co dokonalejší se snaží být. Nejdou-li v Lásce, nenaleznou zdravou cestu pro sebe ani své děti.

Vzhledem k dlouhodobému nezdravému vývoji společnosti, se různé vzorce chování zcela promíchaly a manipulují jak muži, tak ženy.
Ztrácíme se sami v sobě a nepoznáme zda manipulujeme, či jsme sami manipulováni.
Manipulace je dnes běžnou praktikou ze strany mužů i žen. Ti, co si své partnery idealizují či naopak ponižují a obviňují, bývají většinou obětí především neporozumění sobě samým.

Je třeba se zastavit a začít citlivě vnímat a poučit se ze zkušeností jedinců, rodin i kultur. Rozhlížejme se jakou cestou jdou a jaké to má následky.
Vnímejme život z nadhledu hmotného i duchovního života a jejich hlubších souvislostí.

Nezpracovaný mužský princip u žen a nepřijatý ženský princip u mužů, jako černá nemoc rozkládá náš nejhlubší lidský potenciál a základní zdravé buňky našeho těla, rodiny i každé společnosti.

Ve vztazích je dnes ženskost a mužnost běžně zaměňována za jednoduchost, lacinost a hrubost. Běžně akceptované, pudově následované.
Neuvědomujeme si souvislosti ani hlubší následky.

Možná je nejvyšší čas začít přemýšlet o tom jak žijeme, co cítíme či necítíme a PROČ?

Pravda

Téma se připravuje …

Kontakt

Magdalena Soušková
Salon Be Lovely
Kolowratský palác
Na Příkopě 17
Praha 1
  +420 603 231 929
  magdalena@umenikrasy.cz