Jsem zrcadlem Vaší duše
Pravdy, které jsme připraveni přijmout se zrcadlí v našem vědomí. Společně tak nalézáme cestu ke zhojení niterných ran i konečnému smíření.
Pracuji se světlem a stíny lidské individuality. Doprovázím na cestě duchovního růstu.
Poskytuji vedení všem, kteří hledají smysluplné odpovědi v širším kontextu duchovní roviny života.
Život lze vnímat jako umění
Živoucí umělecké dílo božské inteligence, jehož jsme součástí i spolutvůrcem. Vše, co do něj vložíme, stává se součástí obrazu jménem objektivní realita.
Láska promlouvá a tvoří skrze nás. Původem není lidská, avšak hluboce lidskými a tvůrčími nás činí.
Nalézáme vlastní pramen života a učíme se svobodně surfovat na jeho vlnách. Neplujeme s proudem ani proti němu. Plujeme ke světlu ve svém nitru. Plujeme k lásce.
Více o mně…
Ctím autenticitu, lidskost, laskavost, zdravý selský rozum. Vedu k niternému třídění všech přijímaných informací z řad rodičovských, vědeckých, politických, náboženských i duchovních autorit.
Miluji lidské příběhy a moudrost dávných filozofů neodtrženou od reality každodenního života.
Nečekané spirituální zážitky mi odhalily základní životní principy a vesmírný řád v nás. Objevený duchovní svět mě fascinoval a odstartoval intenzivní studium mezilidských vztahů a vzájemných vazeb ve vývoji člověka, rodiny, společnosti, přírody a vesmíru. Vše se postupně skládalo a zapadalo do praxe života jako puzzle.
Základní přehled jsem završila studiem Anthroposofie a Etikoterapie, zabývající se uzdravováním mezilidských vztahů a s nimi spojených nemocí člověka a společnosti.
Středem mého zájmu je ekosystém rodiny…. nevědomé vazby, podstata ženského a mužského principu v nás, zralé rodičovství, kompatibilita vztahů, podstatu přirozených porodů, úskalí umělého početí…
Díky bolavým životním zkušenostem jsem se naučila jak pracovat s vlastními stíny na duši a jak se osvobodit z područí obětí, viníků a soudců v nás. Vědomě vnímám všechny manipulační techniky, jichž využívají jedinci i společnost k ovládání druhých.
Proti každému nezralému pohledu na život stojí genialita přírodních zákonitostí. Žijeme-li v souladu se svým vyšším JÁ, žijeme v souladu s přírodou.
V rámci rozšířených stavů vědomí jsem přijala nové paradigma v duchovním vedení lidí i společností. Nadále se účastním se přednášek s rozličnou, vědeckospolečenskou tématikou …
… zavřít
Konzultace
Tématická setkání
Osobní konzultace
více …
Párové konzultace
více …
Kruh
více …
Pro ženy
více …
Osobní konzultace
Dříve než se o čemkoli rozhodneme na vědomé úrovni, je v naprosté většině případů rozhodnuto v našem podvědomí. Své rozhodnutí si následně rozumově racionalizujeme a tak se i roky ztrácíme v překladu.
Chceme-li utvářet smysluplné, harmonické vztahy a žít naplněný život, pak je třeba započít niterný dialog, uzdravit nevědomé vazby a vztah se sebou samým.
Bolestivé, opakovaně dramatizované či v podvědomí potlačené situace jsou stínem na vlastní duši. Bez vědomé práce s nimi je nejsme schopni vnímat z nadhledu a zůstávají břemenem v našem životě, partnerství, rodu i lidstvu.
Společně nalézáme a odbouráváme nezpracované zkušenosti, na jejichž základě jsme přijali omezující pohledy na život a dramatizující postoje k lidem a situacím kolem nás.
Jedná se většinou o pozvolný, různě dlouhý proces. Pomáhá zvládnout i těžká životní období a situace, které jsou „uzavřené“ či nevratné.
…
Zrání duše je přirozený životní proces. Narůstajícím diskomfortem mysli a těla se hlásí o naši pozornost a změnu. Dlouhodobé nenaslouchání a neochota měnit zažité pohledy a vzorce chování vede k narůstání problémů ve vztazích, prohlubování frustrace, vnitřního tlaku, úzkosti, nemoci a pocitu bezmoci.
Niterná nezralost nás udržuje ve slepé víře v jednoduchá řešení a tak hledáme rychlou úlevu od roky neřešené podstaty problémů. Bezduché polikání tablet a zpaměti odříkávaný otčenáš jsou typickým projevem účinného marketingu, výhodného bussinesu a manipulace nevědomé, centralizované moci.
Slepá víra je stále jen slepá víra.
Deprese není nemoc.
Deprese je různě hluboký stav smutku případně ve spojení s oprávněným hněvem. Je to stav, který je třeba zrale zpracovat.
Chronickým, zhoubným procesem v našem vědomí a těle se stává pouze tehdy, nevěnujeme-li dlouhodobě pozornost duchovní podstatě života či nehojíme a nepřijmeme původní příčinu problému.
Nemoc je název pro informaci o stavu naší bolesti v podvědomí. Popostrčení našeho nitra k sebeuvědomění. Můžeme se zamyslet nad diagnózou, přijmout spoluzodpovědnost za svůj život a změnit přístup. Přijetím těžké prognózy, jež je odrazem nevědomé vědy a jejích způměrovaných dat si podepisujeme vlastní ortel.
Těžké progózy jsou odrazem duchovní nevědomosti a nevnímání života v celistvosti. Je způsobem vidění světa lidí, kteří nerozumí celostní komunikaci života a nespolupracují s ním.
Nejde o to kohokoliv soudit, ale prozřít. Otevřít své srdce a svou mysl podstatě lidství.
Hluboce mentálně ztracení jedinci jsou stejně důležití pro společnost jako my – tak zvaní NORMÁLNÍ jedinci. Jsou velkými učiteli lásky, přijímání a především sebepřijetí nás samotných.
Ušklíbáním, posmíváním a vymezováním se, utíkáme od sebe samých. Od svého povrchního, necitlivého či přecitlivělého dílku já.
Niterně zralý jedinec zvládá setkávání s realitou života. Objevuje nové cesty v sobě samém. Nalézá LÁSKU.
Konzultace 1 000,- Kč / hodina
Objednat se můžete telefonicky na čísle: 603 231 929 či zasláním zprávy ZDE. Ozvu se Vám k domluvení termínu.
Párové konzultace
PÁROVÁ KONZULTACE
Je určena vztahům, jejichž prioritním zájmem je posunout vzájemný vztah na hlubší partnerskou úroveň.
Je-li dynamika vztahu dlouhodobě narušována nevědomou komunikací vztahy přirozeně nefungují a stagnují či se bez pochopení podstaty problému rozpadají.
Upřímná touha stav věcí změnit a pevné rozhodnutí činit kroky ke změně, je základním předpokladem pro úspěch.
RODINNÁ „KONSTELACE“
Vztahy jsou hojivým, sebepoznávacím procesem duší.
Zainteresovanost více členů rodiny přináší celistvější obraz o jejím fungování a zároveň nenahraditelný prvek spolupráce a sounáležitosti urychlující celý ozdravný proces.
Rychleji navnímám všechny souvislé příčiny. Vedu ke zralému, otevřenému dialogu a přeprogramování nefunkčních komunikačních vzorců v rodině.
Přijetí do párové terapie začíná objednáním se obou „aktérů“ samostatně, jako projev svobodné vůle a hlubokého zájmu na obou stranách stav věcí změnit.
Párová konzultace 1 300,- Kč / hodina
Možnost základní komunikační diagnostiky v rodinném prostředí. Cena na základě domluvy
Objednat se můžete telefonicky na čísle: 603 231 929 či zasláním zprávy ZDE. Ozvu se Vám k domluvení termínu.
Kruh
S duchovním nadhledem o tématech, která Vás zajímají…
Záměrem setkání je vynášet na povrch různé zkušenosti, pohledy a názory na různá témata i konkrétní situace. Vzájemně se inspirovat, otevírat vnitřní dialog vedoucí nás k přirozenému rozjímání o životě a průběžnému bourání nefunkční stereotypů myšlení, opouštění zastaralých či moderních, nefunkčích názorů a polovičatých pravd.
Každý jsme jiný a každý řešíme v různém čase, různá témata. Žijeme v různých prostředích, máme rozmanité výchozí pozice, předpoklady i možnosti. Naše představy o nás, pravdě a realitě, bývají zkreslené mnoha vnějšími i vnitřními faktory, které lze v kruhu otevřeně tříbit.
Svět krásy, kult mládí, sexu a dokonalosti všude kolem nás. Jaký vliv má dnešní doba, časopisy, reklama, média a trendy na naši mysl a život? Jak běžně fungujeme a jak se nenápadně posouvají naše i obecné hranice? Jak se to odráží v našich partnerstvích, domovech i pracovních vztahzích?
Jak se s nadhledem orientovat v nepřeberném množství rad a informací všeho druhu?
Co nás trápí v otázkách krásy a sebepřijetí?
Co znamená mateřská Láska, kde jsou její zdravé hranice dělící ji od lásky opičí?
Kde skončila zdravá hranice feminismu a kde začala ženy okrádat namísto chránit?
Co znamená mužnost, co nás na ženách a mužích přitahuje a proč?
Co dělá strach a zloba s našimi životy?
Jak ovlivňují naše vlastní strachy hlubší rodinné vazby i přátelské a pracovní vztahy?
Jak ovlivňují otázky související s veličinami zrození a smrti náš každodenní život a naši
výraznou manipulovatelnost ve stávajícím systému?
Dávná, skrytá zranění a nepochopení nahradila přirozený vnitřní řád v nás chaosem, jež se snažíme necitlivě vsadit do pevného řádu společenského. Jak vnímat a citlivě přenastavit nepřirozený společenský řád?
Diskuse v kruhu rodiny či kolektivu o těchto i dalších tématech….
Kontakt: +420 603 231 929.
Konzultace vnější i vnitřní krásy
Pracujeme se slovy i se štětcem …
cena: 1 500,- Kč/osoba/minimum 5 osob
Vnitřní a vnější krása
Krása a úspěch přitahují lidskou pozornost a tak se různě „dokonalá” image stala prostředkem manipulace a moci.
Udělat dobrý dojem na první pohled je naukou nevědomých. Být si vědom svých kvalit je cesta k těm, kteří cítí srdcem a myslí rozumem zároveň.
Nezrale vnímaná ženskost a necitlivě komentovaná ženská krása prohlubuje niterné strachy a tlak v naší mysli i společnosti.
Přirozené projevy života jsou tím pádem vnímány negativně a my máme tendenci se vyhnout všemu co je z našeho pohledu nedokonalé.
Dogmatický kult krásy a dokonalosti ohrožuje vnitřní harmonii.
Zároveň nás však zdravá míra puzení k dokonalosti a smysl pro detail vedou k niternému růstu a smysluplným změnám vlastních postojů.
Láska k vizážistice mi umožnila dlouholetou spolupráci s výraznými osobnostmi veřejného života a ženami různých oborů i společenských skupin.
Každodenní práce s detailem a trpělivé naslouchání životním příběhům tříbily má poznání i celostní pohled na lidskou krásu.
V rámci své praxe jsem poznala mnoho „krásných” žen, které se nikdy dostatečně krásné necítily i ženy, které většinovým představám o ideálu krásy neodpovídaly a přesto z nich vyzařoval osobitý půvab a zralá ženská síla.
Život je jako síň zrcadel.
Žena vnímající ostatní ženy jako konkurenci, je vnitřně nezralá. Je-li ženská rivalita uplatňována v rámci vlastního rodu, není schopna zrale čerpat ani předávat hlubší moudrost předků svým potomkům.
V rámci ženského kolektivu podněcuje nezralý ženský princip soutěživost a jitří mužský princip ve svém okolí.
Názor a soud je rozdíl
plyne z niterné svobody. Vnitřní harmonie je vložen do energie záměru aniž bychom si to uvědomovaly.
Je součástí energie, kterou vyzařujeme do svého okolí. I tak zvaný klid může pramenit z pocitu nadřazenosti a hlubším nezájmu věci měnit. Jde o podvědomou manipulaci své vlastní mysli… Dokonalý sebeobraz nadevše… to platí samozřejmě i pro pány 😉
Je třeba plně vnímat svou mysl i tělo a pochopit své niterné vibrace a motivace.
Vše nezralé v našem nitru, co použijeme proti jiné ženě se časem obrací proti nám samotným. Každou lží sobě samým, nad sebou vynášíme soud nejvyšší – nepřijetí sebe samých a vnášení nemocných vzorců do svých rodů.
Zároveň je třeba si uvědomit, že tyto procesy probíhají podvědomě a jsou přirozenou součástí vývoje jedince i celého lidstva. Nejde o to se soudit, ale pochopit svá citová zranění a zahojit je.
ZRALÁ ŽENSKÁ SPIRITUALITA JE OZDRAVNOU SILOU RODIN I NÁRODŮ
VĚDMA ….. VĚDomě Milující ženA
V rámci konzultace ženské krásy podtrhujeme sofistikovanou část našeho JÁ.
Na povrch vyplouvají témata s nimiž lze nadále pracovat v rámci osobních konzultací.
Rezervace na telefonním čísle: +420 603 231 929.
Setkání
| 1.12. 2019 14:00 – 17:00 |
LÁSKA & ŽENA …… v centru Be Balanced Láska v každodenní praxi. Kdy vztahy bolí a proč… První adventní neděle, dobrovolné vstupné, rezervace zde: besedy@umenikrasy.cz Pánové prominou, tentokrát je kruh vyhrazen ženám. |
| 8.12. 2019 10:00 – 16:00 |
ETIKA & ESTETIKA ….. v MAKE-UP INSTITUT Duchovní & profesní růst. Program pro vizážistky a kosmetičky. |
| 8.12. 2019 10:00 | MAKE-UP INSTITUT …… ETIKA & ESTETIKA |
| 20.11. 2019 10:00 | BE LOVELY ……. TÉMA BUDE UPŘESNĚNO V ČASE |
BESEDY v kruhu Vaší rodiny, společnosti, školy či salonu krásy lze domluvit na tel. čísle: +420 603 231 929.
V rámci setkání ujasňuji užitý slovník a myšlenky, které vnímáme z rozdílných úrovní vědomí. Slaďujeme jazyk a zaměřujeme se na konkrétní témata, jež Vás zajímají.
Nevím vše a ani si neusurpuji patent na rozum, ale věřím, že jen zcela otevřeným názorem a zralou debatou se můžeme přerodit, zharmonizovat a jít za hranice dosavadních poznání.
Blog
Umění krásy
více …
Země
více …
Láska
více …
Život
více …
Mozek
více …
Homo sapiens
více …
Duchovní inteligence
více …
Partnerství
více …
Žena & Muž
více …
Rodina
více …
Pocity
více …
Světlonoš
více …
Znovunalezený Ráj
Tvořivá esence LÁSKY je fragmentem Světla uložené v našich duších i genech.
Téma se připravuje
Umění krásy
KRÁSA A DOKONALOST JSOU PRAVDOU I ILUZÍ…
Vnější, krása je pomíjivá a navzdory celoživotní péči odkvétá.
Vnitřní krása září navenek a napříč věkům rozkvétá.
Rozvinutá růže je ušlechtilá bytost v jejímž živoucím nitru je ukryta perla nejvyšších poznání.
Je symbolem plně rozvité trnové koruny na hlavě milující bytosti, jež došla naplnění.
Plně chápat všechny rozměry života lze pouze vnitřním zrakem duchovní inteligence.
Díky ní vnímáme podstatu krásy ve všech a všem do té míry, do jaké jsme krásou naplněni my sami.
Krása nás přitahuje stejně jako světlo na konci tunelu.
Krásná bytost zdobí svět. Nikoli tím jak vypadá, ale tím jak smýšlí.
Milující bytost je schopna krásu následovat i sama tvořit. Člověk žijící ve svém vlastním stínu chce krásu vlastnit, kopírovat, ovládat či pokořit.
DUCH JE TÍM, KDO DÁVÁ ČLOVĚKU CHARAKTER.
Svými volbami a rozhodnutími tříbíme charakter Ducha a utváříme jej k obrazu svému.
Ukrytý v hloubi našich těl i duší, má potenciál diamantu tříbeného okolním tlakem. Stejně vzácná je i síla a pevnost charakteru, jehož světlo prostupuje na povrch a září jako briliant.
Láska skrytá uvnitř musí zrát a pracně sílit než-li svou laskavou tváří osvítí všechna zákoutí své zraněné duše i těla.
Přirozený půvab a okouzlující charisma milujících bytostí, jsou úměrné úsilí vynaloženému na cestě za svou vírou a Láskou.
Zrají každou novou či nově, už lépe zvládnutou zkušeností.
Nevěřme pohádkám pro dospělé, že za nás někdo tu podstatnou práci v péči o sebe samé udělá.
My sami musíme být poctivými studenty života, aby naše srdce v symbolice moudrých pohádek a rčení cítilo a následovalo osvícenou cestu.
Od přírody jsme okamžikem zrození zvídaví, objevující a tvořiví.
Od pradávných dob zrození jsme však také zbloudilí a plni zloby a strachu. Ztraceni sami v sobě si neuvědomujeme, že na svých bedrech vlečeme břemeno nevědomosti, od něhož hledáme jednoduchá ulehčení.
DOBRO ČI ZLO? DEN ČI NOC?
Jsme přitahováni ke „zdroji“ a každý z nás dělá, co umí.
Stejně jako je motýl přitahován ke květině a spoluutváří život, je i „můra“ pudově přitahována k náhradním zdrojům světla, jimiž bývá oslněna.
Někdy motýl nalézá květinu a láskyplně spolu tvoří, jindy opakovaně nalétává na chiméru „dokonalé květiny” až propadne nástrahám temného motýla v sobě samém.
Jsou okamžiky kdy cítíme bouřlivý tep. Momenty, kdy nám srdce tluče na plné obrátky a my víme, že žijeme.
Čím žijeme a kam až jsme schopni dohlédnout z naší uzavřené kukly, je otázkou naší niterné touhy a skutečné motivace.
Než se přestaneme hnát za falešnými zdroji světla, falešnými představami o sobě samých i lidech a životě okolo nás, zřejmě ještě mnohokrát narazíme na neviditelnou oponu duchovní reality života, po níž opakovaně sklouzáváme na dno svých vlastních sil a přesvědčení.
Pobyt ve své vlastní tmě je nezbytný k tomu, abychom v klidu rozjímali, zklidnili tok svých myšlenek i strachů ve svém nitru a mohli uzřít Pravdu. Světlo poznání na konci tunelu se objeví vždy, když nazraje čas.
ZEMĚ
GAIA – ŽIVÝ ORGANISMUS ZRCADLÍCÍ VÝVOJ A STAV LIDSTVA.
Okamžikem splynutí s vědomými milujícími lidmi, zklidní své vášnivé nitro a utiší rozbouřené živly.
Nastane čas láskyplně vydat všechno své ovoce a zralým způsobem nasytit potřeby bytostí tvořících v souladu s ní.
Slunce je zdrojem silné energie. Je i středem naší galaxie, kolem něhož Země obíhá.
Solar plexus je jedním z center inteligence našeho těla. Hraje důležitou roli v propojení našeho mikrokosmu a makrokosmu kolem nás.
Solar plexus je centrem Lásky. Splynutím s nejvyšší mocností harmonizuje všechny duchovní orgány skrze které komunikujeme s vesmírnou inteligencí.
Vše co platí na Duchu, platí i ve hmotě.
Jsme jedno tělo, jedna duše.
Vše co se děje v nás, je odrazem dění kolem nás.
Vše co sedě kolem nás, odráží se v nás. Vede naši duši k povznesení se. Buď rosteme spolu s Vesmírným poznáním, či jdeme proti němu, stagnujeme a původní schopnosti zcela ztratíme.
Teorie všeho je v nás
Jsme důležitým článkem dění v celém vesmíru.
Zdravý a celistvý charakter člověka se tříbí životem majícím své zákonitosti a fáze, stejně jako Země, která je jeho domovem.
Naše vědomí prošlo všechny duchovní vývojové fáze planety Země. Žijeme ve vzájemné symbióze. Rosteme i strádáme společně.
Vývoj Země je každým okamžikem v rukou člověka jemuž je svěřena do láskyplné péče.
Náš přístup k ní, má následky i pro nás samotné.
V rámci přežití druhu Homo sapiens, není nejdůležitější fyzicky, nýbrž niterně – duchovně nejvyzrálejší jedinec.
Jedinec, jež je schopný dlouhodobě rozvíjet své nitro. Člověk, jež se nepřizpůsobuje nemocnému společenskému zlořádu, ale vesmírnému řádu v sobě samém.
Milující, vědomý člověk dokáže měnit své přístupy a zdravě chránit nejen sebe, ale i vše kolem sebe.
V každém okamžiku může každý z nás změnit směr a naslouchat svému vyššímu JÁ. Hlasu svého svědomí.
S vědomím, že jsme poctivým člověkem jež žije v pravdě se sebou samým, stoupá naše sebehodnota a sebepřijetí. Náš život se otevírá hojnosti a sebepřijetí.
Stejně jako cholerik, sangvinik, melancholik a flegmatik v nás celoživotně zrají a postupně vyrovnávají svou sílu odhalující dovednosti a tajemství v nás, tak i Země zraje a vyvíjí se. Hluboko ve svém nitru bouří, přemítá a ukrývá tajemství svá.
Postupnou s integrací a harmonizací všech živlů v nás, zrajeme v celistvou bytost a na hluboké duchovní úrovni se spojujeme se svým domovem Zemí. Abychom ji mohly porozumět, je třeba očistit a zahojit své kořeny zapuštěné hluboko v ní. Kruh poznání se tak uzavírá a odhaluje poznání vesmírná.
Země, stejně jako člověk, cítí-li se ohrožená, chrání se projevy a prostředky sobě vlastními.
Moudrá planeta Země, upozorňuje opakovaně své obyvatele na nezralé, necitlivé chování vůči fauně i flóře.
Stále sílící katastrofy všeho druhu zvedají varovný prst a poukazují, že nás může zcela smést z povrchu zemského. Nelze uniknout nikam. Vše, co není láskyplně chráněno, bude nám odebráno. Mocnými Bohy jsme pouze v okamžicích LÁSKY. V časech, kdy žijeme v souladu s vesmírnými zákonitostmi.
Každý národ bývá upozorněn na to, že jeho lid nehýčká svou zemi s Láskou.
Že pouze plení a drancuje ji i své bližní. Že slepě následuje své nezralé předky, či nezrale přijímá nezralé zvyklosti novodobé. Staronové moudré přírodní zákonitosti vnímá jen moudrý lid.
Potopy, vichřice i požáry nás opakovaně nutí spolupracovat, zklidnit a vyčistit svou mysl i Zemi od sobectví a hrabivosti.
MODRÁ PLANETA OBÝVÁNA MOUDRÝMI BYTOSTMI bude moci zharmonizovat všechny své živly a naplnit svou důležitou úlohu v rámci celého vesmíru.
Jsme kolečky v soukolí velkého vesmírného BYTÍ. Každý z nás ve svém nitru zná své přesné místo i čas. Stejně jako každý z nás, tak i každá země a kultura hraje svou důležitou roli ve vesmírné hře života.
Země je náš domov. Byla stvořena pro láskyplný harmonický život všech milujících bytostí. Nemusíme mít vše, stačí BÝT a milovat. Pak se nám otevřou nové obzory v mysli, Zemi i vesmíru.
Není to o tom mít víc, ale mít sebe. Pak budeme mít hojnost všeho, čeho je nám skutečně třeba.
Čtyři zkrocené živly v našem nitru jsou základními elementy celistvé osobnosti.
Pátým, nejmocnějším elementem, jež nás provází na cestě k sebenaplnění je všudepřítomná Láska. Bytí mimo Prostor a Čas. Všudepřítomný nadhled a klid.
Kruh poznání lidstva se uzavírá.
Oheň, Země, Voda a vzduch jsou živoucí symboly, znázorňujícími vášeň, přizpůsobivost, pevnost a nadhled.
Fáze, které musíme projít, zpracovat, pochopit a přijmout v sobě samých abychom žili naplněné, harmonické životy. Životy naplněné LÁSKOU.
Oheň je vášeň mládí jež se jako žhavá láva valí krajinou života.
Zažehne ideály a sežehne vše nezralé. Zralá vášeň zůstává v našich srdcích a udržuje nás bdělé do vysokého věku. Vyplouvá napovrch v intimních láskyplných chvílích a okamžicích, kdy promlouvá naše nitro.
Voda plyne rozmanitou krajinou. V krajině života sbíráme kapičky zkušeností jež naplňují naše nitro oceánem poznání. Zavlažujeme a napájíme vyprahlá či popálená místa, jež jsou důsledkem našeho dřívějšího nevědomého života.
Země je znamením zkušenosti a pevnosti s níž jdeme za svými cíly a sny.
Plni nezralých ideálů škobrtáme cestami vysoké školy života. Vzlétnout ke hvězdám a postavit se opět pevný a rovný na Zem je to, oč tu běží. Očistit vyšší mravní princip v nás od nezralé společenské morálky a naivních, zneužitelných pohledů na život.
Vzduch pravidelně prosycený bouřemi, hromy a blesky mládí.
Jako okřídlený nevědomý Pegas vzlétáme do života, abychom smířeni skrze bolest a zklamání zráli k nejvyšším vesmírným poznáním.
Pokornější a moudřejší klesáme k Zemi a vaneme ozdravným hlasem v mysli probouzejících se bytostí.
Vysokou duchovní bytostí je ten, kdož naplnil zvěrokruh v sobě samém a nese na svých bedrech kříž hlubokých poznání.
Čím vyšší duchovní bytostí jsme, tím celostněji komunikujeme. Promlouváme v obrazech a příbězích.
Je to jazyk našich předků, kterým k nám promlouvají i duchovní bytosti kolem nás.
Hovoří k nám v našich myšlenkách, představách, snech, touhách a nejniternějších přáních. Jejich jazyku lze porozumět pouze v našich srdcích. Kdo miluje lidi a svou rodnou Zem, ten tomuto jazyku rozumí.
Přes řeku porozumění a poznání se však musíme převézt každý sám. Nelze pomoci nikomu, kdo nehledá pomocnou ruku, ale usazení v pohodlné pramici, kterou by byl převezen. Převezeme leda sami sebe a to ve všech významech slova.
Být v roli oběti, které stále někdo ubližuje a tak může opakovaně soudit druhé, namísto se rozhodnout a svůj postoj změnit, je po nějakém čase otrava i pro otrlé soudce a “chudinky”. To bývá onen bod ZLOMU. Okamžik, kdy chceme svůj život skutečně změnit.
VŠICHNI POROZUMÍME, AŽ SE DO NĚJ DOSTANEME.
GLOBÁLNÍ OTEPLOVÁNÍ JE ZNÁMKOU ZVYŠOVÁNÍ VIBRACE ZEMĚ, JEŽ SE BLÍŽÍ PŘERODU A OZDRAVĚNÍ. ROSTOUCÍ VĚDOMÍ LIDÍ NA JEJÍM POVRCHU JDE V SOULADU S NÍ.
Nadvědomí
NADVĚDOMÍ JE BYTÍ MIMO PROSTOR A ČAS
Je výsledkem různě dlouhého procesu sebeuvědomování a seberozvoje vesmíru.
Čistá esence poznání.
VESMÍR je živoucí organismus.
“OSOBNOSTNĚ” roste a rozpíná se každou novou zkušeností.
Láska
LÁSKA JE ŠLECHETNÁ, LASKAVÁ i PŘÍSNÁ
HLEDÁME LÁSKU, ale nevíme co to je. Chceme ji dostávat, ale neumíme ji dávat.
Umění milovat je základní dovedností člověka
Bez sebenaplnění LÁSKOU, lásku nepoznáme. Nemůžeme poznat něco, co jsme v sobě samých řádně nerozvinuli.
Nenasloucháme-li těm, kteří říkají i věci jež jsou nám nepříjemné či jsou pro nás zprvu nepochopitelné, těžko vyrosteme k prahu nejvyšších vesmírných zákonitostí.
LÁSKA je svobodná volba
My sami volíme Ráj či Peklo
Volíme soucit a porozumění či drama a boj.
Volíme-li drama, pak se melodrama stává naším základním pohledem na prkna jež znamenají SVĚT.
Co je LÁSKA a jak se učit umění milovat je základní filosofická otázka
Je to naše základní dovednost, ale nemáme znalosti potřebné k tomu, jak tuto dovednost vybrousit do podoby diamantu.
Je ČAS se začít učit ve školách to podstatné. To, co z nás dělá druh HOMO SAPIENS. To, co nás dovede ke všem dovednostem a znalostem, které potřebujeme ke zralé spolupráci a naplněnému životu.
Melodrama
Drama a komedie, které hrajeme před sebou samým je bojová taktika, které využíváme k tomu, abychom nemuseli nést zodpovědnost za své vlastní volby. Abychom mohli obviňovat a manipulovat druhé. Abychom si zachovali dokonalý sebeobraz.
Nenechme se však mýlit život je plný paradoxů
To co se jeví krásné, může být uvnitř poušť a to, co se jeví jako odporné, může být plné krásy.
To, co vidíme vidíme v druhých lidech my, nevypovídá o nich, ale o nás.
Mylné či romantické představy o Lásce, nás často udržují ve vztazích, které přirozeně nefungují.
V případě nepochopení podstaty problému ve vztahu nás ženou do únikových aktivit a vztahů, které troskotají, či plní „pouze“ společenskou funkci.
Láska má mnoho podob i záměn.
Jako základní lidská potřeba, vytváří v případě nedostatku nemocné vazby v naší mysli, které nás v průběhu života ovládají. Projevují se v podobě různých závislostí, ovlivňujících naše podvědomí a rozhodování.
Stačí i nevinná poznámka jako „spouštěč“ aktivující naše předchozí i hluboce zasutá emoční zranění. Tato dřívější, nezpracovaná, nepochopená a neuvolněná vazba nás drží v dramatech, falešných přesvědčeních a bojích.
Láska, zamilovanost a obdiv jsou tři různé věci.
VELMI ZJEDNODUŠENĚ by se dalo říci:
Zamilovanost – první signální – sexuální přitažlivost zabezpečující nevyhynutí druhu.
Obdiv – první signální – přitažlivost plynoucí z pocitu hmotné potřeby zabezpečit sebe a svůj rod. Případně dodat si sebehodnoty.
Láska – vyšší morální princip. Vede k ní pracná cesta rozvíjející cit a uvolňující vnitřní svobodu.
Nevědomost, sobectví a strach z osamělosti nás často vedou k účelovému výběru partnera.
Zralá, vědomá volba partnera plynoucí z čisté lásky je spíše ojedinělý jev.
Proto se často ocitáme ve vztazích, které mají nemocný základ.
Zároveň je třeba říci, že v této fázi vývoje lidstva je to pochopitelné.
Bez cítění či pochopení hlubších duchovních souvislostí a zákonitostí je velmi těžké podstatu problému uzdravovat a postupně splynout. Vlastní bezmoc vztah prohloubit je důsledek nemocného přístupu okopírovaného ve svých rodinách a společnostech.
Vlastní pýcha nám často brání stát se pokorným a zcela pravdivým vůče sobě či druhým.
Znásilnění není jen otázkou těla, ale především naší duše.
V případech, kdy jsme byli v dětství různými způsoby zneužíváni (i manipulace je jistá forma zneužívání), neseme sebou citové zranění na duši a nemocné obrazy ve svých hlavách, kterým se chceme vyhnout. Je-li role oběti naší primární rolí, stavíme se v okamžiku problému do role oběti a každý projev autentické osobnosti, který nechápeme vnímáme přecitlivěle.
V roli oběti pak my sami opakovaně „znásilňujeme” své partnery svými vnitřními soudy plynoucí z dřívěších zranění.
Vyvoláváme v nich reakce, které jsou jim opětovně házeny na hlavu.
Psychická odolnost autentičtějších partnerů i potomků je tak neustále narušována podprahovou manipulací.
Pokud si tohoto základního programu nejsou partneři vědomi a nepracují s nimi, pak jejich děti nevědomky přebírají stejný vzorec chování.
Nepracují-li jako dospělí jedinci poctivě na svém duchovním růstu (přísná sebereflexe a boj se sebou samým), upevňují se nemocné vzorce v jejich hlavách a předávají je dále svým dětem.
Tento typ zneužívání je o to nebezpečnější, že je nenápadný, často skrytý za maskou klidu a hlubšího nezájmu.
Dokud nepochopíme oč tu běží, nejsme schopni si nastavit zralejší vnitřní hranice a vztah zahojit či jej s čistým svědomím, že jste udělal vše pro jeho naplnění, jej opustit.
Jsme-li opakovaně oslabováni těmito technikami sílí naše různé závislosti. Především však sílí naše závislost na energetických vampírech!
Manipulace v nás budí různé reakce, které jsou opakovaně používány proti nám.
Snaha vyvolávat pocit špatného svědomí, pocit méněcennosti, lítosti apod. nás drží pod kontrolou. Naši “soudci” si hýčkají své drama a díky tomu se vidí lepší a „oprávnění” ke svému účelovému chování.
V roli oběti získávají pozornost a soucit těch, které si chtějí udržet v blízkosti i omluvu pro sebe samé a svou neochotu měnit svůj postoj a pohled na život.
Je to chování citově méně angažovaného, nezralého jedince. Osobnost takového jedince duchovně degeneruje a v případě potomků se předává z generace na generaci.
Pro založení rodiny je proto ideální vědomý partner, který chápe tyto duchovní souvislosti ve všech ohledech.
Naše podvědomí nás tlačí k vnitřnímu osvobození, avšak nezralé, falešné představy o sobě, lásce a strach ze samoty vede často k výběru partnera založené na vnitřní potřeby naplňovat své sobecké individuální potřeby. Tím dochází k různým formám společenských svazků,jež nenaplňují své původní poslání.
Podstatou všech vztahů je hojivý proces duše.
Jsme přitahováni protějškem, který v nás probouzí to nejlepší i nejhorší, abychom poznali naše vlastní silné a slabé stránky a mohli niterně růst.
V dobrém i zlém zní proto zákon LÁSKY. Je třeva otevřeně hovořit o všech volavých životních situacích a společně zahojit svá citová zranění.
Cítíme přitažlivost či rezistenci s bytostmi, které jsou “ideální” pro náš niterný růst.
V ideálním případě nás naše chování ve vztahu s nimi vede k zamyšlení se nad sebou samým, svou vlastní motivací, potřebou a přístupem.
Funkční pár totiž tvoří, roste a sílí sdílením, sebepřekonáváním a zvládáním i bolestivých zkušeností.
Podstata partnerů je tak prozkoušena v různých životních situacích a životních fázích.
Nejsme-li oba ve vztahu ochotni či schopni citově investovat a více se otevřít, vnitřně nezrajeme a je nemožné skrze sebe dále růst.
Nefunkční vzah stagnuje, dusí se a vadne až se stane pouhou společenskou záležitostí bez jiskry a naplnění či se rozpadne zcela. Následně může dojít k transformaci a vnitřnímu přerodu obou partnerů.
Transformace uvolňuje nezralé vazby a přináší možnost přenastavení vnitřních hranic.
Každá lež sobě samému prohlubuje nezralý vztah se sebou samým potažmo i se svým partnerem.
Ideální je nelhat. Lžeme-li druhému, vedou nás k tomu různé důvody a je důležité být schopen a ochoten se v pravý čas otevřít a otevřeně o nich promluvit. Pro láskyplné osobnostní zrání a zdravé vztahy je tento přístup NEZBYTNÝ.
Stačí, aby se jeden z páru citově dlouhodobě neotevíral a na povrch postupně vyplují všechny nezralé vzorce a nezahojené citové deprivace z dětství, dospívání, předchozího i současného vztahu. Tlak, který budou tyto nemocné vzorce na jedince i vztah nadále vyvíjet, prověří všechny jejich osobnostní rysy, schopnost se chránit, otevřeně komunikovat a partnersky zrát!
Vztahy nerozbíjí “negativní” zkušenost, nýbrž její nepochopení a nezpracování.
V takovém případě si partnerskou lekci budeme muset zopakovat. Vhodný “školitel” nám vstoupí do života přesně v okamžiku, kdy jsme připraveni na školení.
Různé situace či okolnosti “pouze” prověřují naši vlastní zralost, autenticitu, pružnost, schopnost spolupráce a soudržnosti ve vztahu a také naše duchovní povědomí.
NĚKDY JE ODCHOD ZE VZTAHU ZRALÝM ROZHODNUTÍM, JINDY JEN NEZRALÝM ÚTĚKEM.
MILUJÍCÍ BYTOST NÁM MŮŽE SÍLU LÁSKY PŘIPOMENOUT, NIKOLI NEDOSTATEK NAŠÍ VLASTNÍ LÁSKY NAHRADIT.
Život
„LIDSKÝ ŽIVOT JE ČERNO BÍLOU HROU NA NEKONEČNĚ PESTROBAREVNÉ DUCHOVNÍ PALETĚ VESMÍRU.“
JE ROVNICÍ O MNOHA NEZNÁMÝCH, PODLÉHAJÍCÍ MOUDŘE UKOTVENÝM PŘÍRODNÍM ZÁKONITOSTEM
VĚDA I DUCHOVNÍ SFÉRA JSOU PLNÉ DOGMAT A ZASTARALÝCH PŘESVĚDČENÍ, OD KTERÝCH JE TŘEBA NAŠÍ MYSL POSTUPNĚ OČISTIT.
Umění je od slova umět
Vše co děláme s láskou nás dovede k naplněnému životu.
Vědec, malíř,lékař, manžel, instalatér … všichni jsme tvůrčí bytosti a skutečnými virtuózy v daném oboru v případě, že dáváme do svého díla své srdce.
Ti, kteří nežijí v pravdě a lásce se sebou samým, zaprodávají svou duši soudu a hodnocení druhých.
Žití s ohledem na druhé bez závislosti na nich a jejich ocenění je svoboda.
Nelze porozumět základní rovnici vesmírného života, dokud nepochopíme základní rovnici života svého.
Během jednoho lidského života není možné poznat a pochopit vše co život a vesmír obnáší. Je však možné na vlastní kůži procítit vše podstatné pro náš vlastní život a naplnit tak všechny naše smysly a duši po okraj. Duše se vrací pro další zkušenost. K naplnění svého původního poslání.
Jde o to rozšířit vědomí, posunout se do vyšších vibrací a vytříbit naše rozlišovací a komunikační schopnosti do nejjemnějších nuancí.
Nikoli pouhé rozumové pochopení, nýbrž prožité – PROCÍTĚNÉ POZNÁNÍ je celistvým životním poznáním a VĚDĚNÍM. Osvobozujícím aktem, přibližujícím nás k poznání ŽIVOTA pod povrchem. Uvědomění si milující BOHYNĚ a BOHA v sobě samých.
Růstem našeho vědomí roste vědomí lidstva, přírody, Země i vesmíru. Skrze nás roste BOŽSKÉ VĚDOMÍ.
Mozek
VZÁJEMNÝM DÁVÁNÍM A ODEVZDÁVÁNÍM SE DRUHÉMU JE NAPLŇOVÁN ZÁKLADNÍ PRINCIP LÁSKY – NEJVYŠŠÍ INTELIGENCE.
Autenticita, vyjadřování svých citů a pocitů a zároveň vnímání a akceptování potřeb druhého vede postupně k prorůstání jemných stunek v naší mysli, jež ovlivňují děje na hlubší úrovni.
Toto prorůstání je totiž proces v němž získáváme nezištné city, uvolňující základní nemocné vazby a vrorce získané v minulosti.
Tento proces prorůstání úzce souvisí s prorůstáním neuronových sítí v mozku.
Nejde o velikost mozku, ale rozmanitost hustotu a hloubku propojení neuronových sítí.
Není pravda, že ve vyšším věku nelze neuronové spoje “oživovat”.
Nedosáhneme toho však slepým memorizováním z paměti, ale oživením citových vazeb. Hravou, radostnou a laskavou péčí, láskyplnou celostní komunikací. Citlivým propojováním jednotlivých center.
Zde souhlasím s většinovým pohledem na zdraví, že důležitá je prevence.
LÁSKA MÁ HOJIVÝ EFEKT. JE OZDRAVNÝM PROCESEM. POJEM LÁSKA JE VŠAK TŘEBA VNÍMAT CELOSTNĚ
CIT je vlásečnicemi LÁSKY jež spojují vše co spojeno být má. Vše co je v souladu s podstaou BYTÍ.
Naším nejdůležitějším životním úkolem je zvládnout rodinně vazby a vztah mezi muži a ženami
Nejsme-li schopni se osvobodit od pýchy a dogmat, pak se můžeme snažit jak chceme a budeme sice orazítkovaným a možná i uznávaným odborníkem, ale podstatu neplněného života nepochopíme a o co hůř – neprožijeme.
Nejtěžší je zvládnout rodinné vazby. Bez manipulací a strachů umět láskyplně komunikovat je to, jak vidím z praxe života, to nejtěžší.
Kdyby tomu tak nebylo, tak bychom jako druh Homo Sapiens byly již dávno někde úplně jinde…
Vzdělávání je pod přísnou kontrolou statních institucí a tak se musí jakékoli jiné než středoproudé informace “pracně” vyhledávat.
Navíc jsou většinovou myslí smeteny ze stolu právě proto, že většině lidí žije v roli obětí a soudců.
Převzít spoluzodpovědnost za narušené vazby a nefunkční vztahy se totiž nikomu nechce.
Nic podstatného ve svých životech měnit necheme a tak jej žijeme pěkně v”pohodlí” našich dosavadních zvyků.
Vše má však dvě strany mince…
Jak chceme žít životy v míru, když nejsme ochotni či schopni otevřeně komunikovat se svými nejbližšími? Jak chceme pochopit velké, když jsme nepochopili základní? Či jsme to pochopili, ale ve svém nitru nepřijali a v praxi života nežijeme.
Chápat hlavou neznamená přijmout v srdci
Dnes a denně narážím na bytosti, které neumí láskyplně – otevřeně komunikovat
Nejsou otevření ani autentičtí. Chrání své city nezralými způsoby. Skrývají v sobě nevyslovené pocity křivdy, či částečky nevyslovených tajemství. Manipulace své vlastní mysli dokáže “zázraky”
Na vědomé či podvědomé úrovni snižují více či méně nápadnými způsoby své okolí.
Zaměstnávají jejich mysl různými způsoby. Někdy odmítají naplňovat jejich základní potřeby, pomlouvají je či znevažují, jen aby tím ukojili vlastní nenaplněné nitro.
Dnes a denně vidím bytosti, které nedokáží přijmout, respektovat a láskypně obejmou své rodiče, partnery, přátele, sourozence či děti. Vidím také bytosti, které objímají a řeknou mám tě rád/a, ale to co říkají ve svém nitru neprožívají a energeticky nenaplňují daný akt. Energeticky “šidí” a vysávají druhé.
Dnes a denně vidím odmítání těch nejobyčejnějších pravd. Pravd, které staletí obcházíme.
Pravd, které necheme slyšet – natož abychom je pak dokázali žít.
Hloubka citu hovoří o míře Lásky (duchovní inteligence) v nás.
Zastaralé vzorce myšlení brání upgradování a uvolnění zastaralých programů v naší mysli.
Nefunkční programy devastují živou inteligenci a omezují zásadním způsobem náš pohled na život.
Bez spřízněných duší býváme na svá vyšší poznání sami a jsme-li vystaveni kritickému tlaku svého okolí, můžeme podlehnout a se svým poznáním nepracovat či svou mysl nevybrousit do ostří nože
Occamova břitva je pomyslným mečem Archanděla Michaela.
O Michaelovi se mluví také jako o patronovi vojáků a policistů. Je strážným andělem církve a Izraele.
Jeden paradox vedle druhého!
Duševní „dřině“ jíž je opakovaná pravdivá seberflexe i odříkání se pravidelně vystavuje málokdo.
Je to totiž energeticky velmi náročná disciplína, která vyžaduje trpělivost a vytrvalost. Snažíme si ji vyhýbat jak jen to jde. Manipulace druhými, kteří jsou v našem nejbližším okolí zdrojem světla je jeden ze způsobů úniku před touto každodenní prací. Jde o “laciné koupání se” v laskavosti a citech druhých.
Vyhýbání se našemu základnímu poslání (růstu k našemu vědomí – k sobě samým) se nám však dříve nebo později projeví na vlastním omezeném myšlení, nezralých rozhodnutích a zdraví.
Trpělivost růže přináší. Ve spojení s pokorou a vytrvalostí nás dovedou k poznáním nejvyšším.
Ti, kteří pocity osamění na této chvílemi nelehké cestě neunesou, ztratí se na půli cesty, jelikž zůstávají i tam, kde s nimi zrale nespolupracují. Zuby nehty zůstávají i s limi či v prostředí, ve kterém jim není dobře.
Pocit osamělosti je známkou oddělenosti od božské inteligence. Od Lásky v sobě samých, kterou pak vyplňujeme jak se dá….
Být obklopen davem, neznamená, že nejsme osamělí. Být sám, neznamená, že jsem osamělý.
Ve své podstatě nejde o to zda věříme v Boha či vědu, nýbrž zda cítíme a žijeme v souladu s přírodními principy a zákonitostmi Lásky v sobě samých.
Zda žijeme ty nejjednodušší pravdy a žijeme život naplno. Zda děláme to, co milujeme a trávíme čas s lidmi, které milujeme. Zda naplno zaměříme pozornost na to, co právě děláme. Zda věnujeme pozornost lidem s jinými názory a plně vnímáme život a přírodu kolem nás.
Být jednostranně zaměřen vede k jednostrannému pohledu a uzavřenému názoru…
Je třeba si uvědomit, že naše inteligence roste nejpřirozenějším způsobem tam, kde se cítíme dobře.
Kde je nám nasloucháno a kde nasloucháme my sami. Je to energetická bomba! PŘIROZENĚ STOUPAJÍCÍ ENERGETICJÁ SPIRÁLA vedoucí ke svým kořenům i vzhůru. ENERGIE PROUDÍ SKRZE NÁS A OKOLO NÁS.
Netočíme se jako bludná myš v kruhu.
Sněme, abychom mohli své sny naplňovat a přitom plně bdít a reálný život utvářet ke zralému odkazu Lásky v našem nitru. Bděme, abychom se nevědomky nestaly jen bludnými ovcemi slepě přejatých realit nevědomého – spícího davu.
Lidé kolem nás zde nejsou proto, aby naplňovali naše představy o životě.
Jsme zde proto, abychom skrze sebe navzájem poznávali sebe samé. Abychom si uvědomili nakolik jsme ochotni a schopni si vzájemně naslouchat a v otevřené mocné diskusi sdílet své radosti, ale i starosti, zranění a zklamání.
Abychom dokázali díky „láskyplnému Esperandu“ překlenout rozdílné zkušenosti a názory a nadále se učili láskyplně komunikovat a vnitřně zrát.
MY SAMI JSME TOU NEJVYŠŠÍ AUTORITOU VE SVÝCH ŽIVOTECH.
Nechápeme-li co nám život svými projevy sděluje a my sami dlouhodobě poctivě nehledáme smysluplné odpovědi, pak se náš vnitřní stav odrazí ve všech rovinách našeho života, aby na sebe upozornil a my mohli změnit přístup.
Homo sapiens (sapiens)
HOMO SAPIENS JE VYŠŠÍ JEDINEČNÝ TVOR, JENŽ MÁ PŘEDPOKLAD MOUDŘE SPRAVOVAT ZEMI A VEŠKERÝ ŽIVOT NA NÍ.
Nejvyšší dosaženou kompetencí druhu HOMO SAPIENS je člověčina. Než-li plně popochopíme a přijmeme základní přírodní zákonitosti, uply
Mezi základní zákonitosti LÁSKY, patří zákon o svobodné volbě a sebedestrukci jedinců, rodů i celé skupiny, nežijí-li v souladu s nejvyšší inteligencí a k LÁSCE dlouhodobě nezrají.
Neznalost PŘÍRODNÍCH ZÁKONŮ neomlouvá.
Každý z nás jsme dostali do vínku s/vědomí.
Žijeme s ním či bez něj.
DUCHOVNÍ NEVĚDOMOST JE ZNÁMKOU ÚTĚKU OD SVÉHO SVĚDOMÍ. ŽITÍ BEZ LÁSKY JE JEHO DŮSLEDKEM
Nenasloucháme-li plně svému nitru, jsou zde páky, které příroda využívá k našemu prozření.
Nevědomost hříchu nečiní
Co ze svého okolí přijmeme za své, co se naučíme a opakujeme, pozvedneme či ponížíme je pouze na nás.
Nelze ponížit ani povýšit druhé. Vše je pouze v našich vlastních rukou. V naší vlastní mysli.
Nezralá sebeláska je důsledkem nezralé vazby se sebou samým
Každá naše buňka je nositelem energie, kterou do ní vkládá její nositel.
Seberozvoj či sebedestrukce je důsledek duchovní nevědomosti.
Jestliže sami sebe neznáme a nepřijímáme na té nejzákladnější úrovni, pak trpí naše mysl a buňky přebírají směr, kterým naše mysl pluje.
Odumírají s každým kouskem nepřijímání sebe samých. Odumírají na základě nedostatku uvědomění v nás. Láska je kyslíkem života….
Naše plíce jsou našemi “andělskými křídly”.
Měchy plnící se životadárným elixírem. Každým novým nádechem se náš mikrokosmos spojuje s makrokosmem kolem nás.
Hovoříme různými světovými a odbornými jazyky, ale nezvládáme „obyčejnou” otevřenou komunikaci člověka s člověkem.
Vyhýbáme-li se pravidelné debatě a přímé konfrontaci názorů, naše psychická odolnost a duchovní rozvoj slábnou.
VĚDA a VÍRA MUSÍ NALÉZT SPOLEČNOU ŘEČ.
Ideální spojení na cestě za poznáním lidstva je propojení víry a vědy skrze vědce, kteří přirozeným způsobem prošli iniciací – různou mírou osvícení a duchovního poznání.
Je třeba si uvědomit, že duchovní poznání je svou podstatou duchovní! Některé věci prostě musíme prožít.
Vše, co se děje ve hmotě je odrazem života duchovního a kdo tyto zákonitosti zná je schopen vnímat souvislosti mezi nimi.
Darwinova teorie hovoří o vývoji druhu, nikoli o vzniku života ve vesmíru.
Oficiální věda nezná odpověď na to, jak vznikl lidský život, protože nespolupracuje.
Jak chceme poznat pravdu, když se oddělujeme od jiných pohledů na život?!
Nechápe-li věda plně jeho původ, pak nechápe ani podstatu. Bez ní nelze vyvodit ani žádné definitivní závěry. Pouze závěry průběžné.
Život je vývoj a opakované přehodnocování a poznávání. Nesuďme dne před večerem…
Teprve čas zreviduje pravdivost a úplnost našich poznání.
Nejde o to vědecká poznání jakkoliv znevažovat, ale pochopit jejich limity a z čeho tyto limity plynou.
ZRALÝ HOMO SAPIENS = CELISTVÁ BYTOST
ČTYŘI ŽIVLY V HARMONII
HRAVÉ BEZELSTNÉ DÍTĚ, VÁŠEŇ I ZRALÁ MOUDROST
ANDĚL S ĎÁBLEM V JEDNOM TĚLE
BÍLÁ A ČERNÁ V JEDNOTĚ
AUTENTICKÁ OSOBNOST ROSTOUCÍ KE SVĚTLU. Necítí potřebu bojovat, nýbrž spolupracovat.
Melancholik, sangvinik, flegmatik i cholerik v souladu.
Celistvá bytost znamená zpracované hraniční formy projevů všech základních osobnostních typů.
Hluboká zralá osobnost, využívající širokou škálu lidskosti, soucitu i oprávněné zloby
Osobnost žijící v přítomném okamžiku. Reagující na tady a teď, bez předpojatosti a uzavřených myšlenkových konstruktů. Osobnost s otevřenou myslí a srdcem.
Nebojí se být vystaven diskusi ani citovým útokům nezralých diskutérů. Vnímá pokusy diskreditovat, manipulovat a zraňovat, ale nenechá se jimi zastrašit ani omezit.
HOMO SAPIENS JEDNÁ V SOULADU S S LÁSKOU, SE KTEROU JE SPOJEN SKRZE ŽIVÉHO DUCHA VE SVÉM STŘEDU.
NÁŠ VNITŘNÍ VESMÍR – MIKROKOSMOS, JE SPOJEN S UNIVERSÁLNÍ MOUDROSTÍ NEJVYŠŠÍ INTELIGENCE. VYMAŇUJE SE Z MOCI ÚČELOVÉHO JEDNÁNÍ TEMNOTY V NÁS.
Pravda
NEJBLÍŽE JSME PRAVDĚ, KDYŽ MILUJEME.
Hluboká láska v nás je zárukou toho, že:
– netrváme na pravdě své
– nikomu nestraníme bez ohledu na výhodnost
– stojíme za každých okolností na straně Pravdy a hlubšího poznání, které sebou nese.
Duchovní inteligence
Zjednodušeně řečeno jde o stáří a zkušenost duše
Propojení duše se svým vyšším JÁ vede k maximální akceleraci naší inteligence a celostního vnímání.
Spoení s Duchem ve svém středu jsme vědomou bytostí a čerpáme různými způsoby informace z duchovní roviny života. Jde o spojení smyslové a mimosmyslové komunikace.
Duchovní inteligence propojuje všechny projevy božské inteligence.
Spojuje všechny dovednosti člověka, a navíc má schopnost plynule růst a vědomě transformovat svůj vlastní vývoj v rámci skupiny a druhu.
Vnímá základní duchovní principy a původní příčiny problémů, což ji činí nad oborovou
Jednostranně zaměřený a urychlený vývoj lidstva technickým a ekonomickým směrem tento druh inteligence ubíjí. Honba za výkonem a informačním maratonem s nevědomou zónou současně vnímané „inteligence“, nás smete z povrchu zemského.
Duchovní inteligence roste v souvislosti s naším vztahem k Pravdě, jenž je základním předpokladem pro schopnost přísné sebereflexe
Je to vnitřní stav, který je silnější a tvořivější než pouhý intelekt bez citu a empatie bez svědomí.
Je součástí vnitřní /nikoli společenské/ morálky jedince.
Společenská morálka je často zneužívána slabšími, nevědomými či vědomě manipulujícími jedinci, kteří cítí potřebu vlastnit či ovládat milující jedince, do kterých si projektují svou vlastní slabost.
Duchovní inteligence má vědomou / nevědomou schopnost napojit se na vyšší informační zdroj kolektivního vědomí / nevědomí
Děje se to například v okamžicích, kdy jsme hluboce zabráni do činnosti, která nás baví – bytí v přítomném okamžiku. V takových okamžicích dochází k procesu, jenž bychom mohli nazvat „Energetické flow“. Je to stav, kdy se propojujeme se svým vyšším JÁ a otevíráme se dokořán novým poznáním i zdrojům, které budeme pro tato poznání na své cestě potřebovat.
Duchovní inteligence podporuje potenciál každého člověka do nejvyšší možné míry Má schopnost vědomě kultivovat nemocné vzorce myšlení a následně i chování. Dle postavení jedince pomáhá moudře vést naše rodiny, zájmové skupiny, národy i celé kultury a chránit je před dlouhodobou stagnací a karmickými vazbami.
Zásadním způsobem se tedy podílí na zdravém, harmonickém rozvoji jednotlivce i celku.
BĚŽNÉ PROJEVY DUCHOVNÍ INTELIGENCE:
– z ničeho nic přicházející intenzivní pocit něčeho už dříve prožitého, viděného nebo slyšeného.
– víme to, co z pohledu běžné logiky nemůžeme vědět
– máme znalosti či dovednosti, které jsme se “nikdy” neučili
TO VŠE JSOU ZÁŽITKY A SCHOPNOSTI NAŠÍ DUŠE, KTERÉ JSME SI PŘENESLY DO SOUČASNÉHO ŽIVOTA
Cit je naší duchovní inteligencí.
Je pojítkem mezi jednotlivými „informacemi”. Činí nás nestrannými a propojuje všechny naše znalosti, dovednosti a zkušenosti získané v rámci vlastního vývoje.
Duchovní inteligence nás spojuje tam, kde jsme limitování odborností, jinakostí a rozdílnými pohledy na svět. Staví mosty mezi jednotlivými “světy”.
IQ a EQ je velmi zůžený pohled na inteligenci
Všechny informace, které potřebujeme v daný okamžik znát, jsou nám k dispozici. Jsou všude kolem nás. Jen je třeba se jim otevřít…
Otevřená mysl
OTEVŘENÁ MYSL JE BDĚLÝM VĚDOMÍM PRÁVĚ NAROZENÉHO DÍTĚTE.
Vědomím, podobajícím se poupěti lotosového květu sajícím doušky poznání ze svých kořenů a okolního prostoru.
Naše vědomí se rozvíjí a učí dle prostředí ve kterém se pohybuje.
V případě neharmonického prostředí se formuje a chová dle výhodnosti – strategie “přežití”.
Otevřená mysl dospělého jedince je stav, ve kterém necítíme potřebu se za každou cenu ztotožňovat s myšlenkami a názory druhých, ani nutkavou potřebu obhajovat a prosazovat názory své.
Stav, kdy se svobodně projevujeme na základě vývoje událostí v daném okamžiku. Tvoříme sobě vlastním, individuálním způsobem.
Pocity
POCITY JSOU NEDÍLNOU SOUČÁSTÍ NAŠEHO VĚDOMÍ.
Jsou to „informace“ z našeho vnitřního světa – mikrokosmu, jejichž vyhodnocování zásadním způsobem ovlivňuje vnímání sebe samých, druhých i okolního světa – makrokosmu.
Zralé vyhodnocení těchto „informací“ se následně odráží v kvalitě námi utvářené reality.
POCITY JSOU NEDÍLNOU SOUČÁSTÍ NAŠEHO S/VĚDOMÍ.
Jsou to „informace“ z našeho vnitřního světa – mikrokosmu, jejichž poctivé vyhodnocování zásadním způsobem ovlivňuje vnímání sebe samých, druhých i okolního světa – makrokosmu.
Pochopení těchto citových „informací“ se následně odráží v námi utvářené realitě.
Připomínám, že CIT je vlásečnicemi LÁSKY. Láska je nejvyšší, božská inteligence. ZÁKLADNÍ EXISTENCE a podstata BYTÍ.
Nevěnujeme-li svým pocitům pozornost a nesdílíme otevřeně své názory a potřeby s druhými, těžko mohou být naše nejhlubší lidské potřeby zdravě naplňovány a uspokojeny.
Naše otevřenost je zároveň prubířským kamenem vztahů kolem nás. Jde o přirozené tříbení nejbližších přátel a vědomých bytostí kolem sebe. Přátelství nedělá mazání medu kolem pusy ani soud. Přátelství dělá otevřenost a možnost sdílení toho co milujeme i toho co nás trápí.
Pokud druzí necítí naši skutečnou podstatu, pak to má své důvody.
Jsou-li naše přirozené city v dětství dlouhodobě neopětovány, přehlíženy, potlačovány či nezrale usměrňovány, pak nás v dospělosti, ve formě drobných střípků bolesti zabodnutých v srdci, podprahově ovládají.
V našem podvědomí se časem vytváří obranný mechanismus, jež zapříčiňuje, že vše co zažíváme, vyhodnocujeme s větším či menším emočním podbarvením a tím pádem i zkreslením. Namísto abychom si pásku nevědomosti z očí v dospělosti postupně odloupali, tak jí často ještě více vrstvíme a zaděláváme si na slušnou karmu.
Každá osobnost v našem okolí, která není vědomá či zcela autentická a nepracuje se sebou, přispívá k niterné dezorientaci dítěte a my se pak ztrácíme v překladu života.
V dospělosti k nám pak přicházejí situace, ve kterých máme možnost svá zranění z dětství a předchozích životech zahojit.
Dle hloubky zranění pak máme tendenci své původní niterné pocity a strachy skrývat a kdysi nenaplněnou potřebu lásky nevědomě transformujeme na zlobu. Své původní nenaplněné potřeby tak naplňujeme nezralými způsoby – manipulací. Svou zlobu obracíme směrem jež vede k narovnání či prohloubení vlastní zraněné pýchy. Tím dáváme šanci nejsilnějšímu z rodu narovnat a uzavřít rodové karmy.
Milující bytosti totiž cítí PRAVDU i LEŽ.
Vnitřní nespokojenost, necitlivost či potřeba hodnocení a kritizování druhých, je nejběžnějším projevem vlastní nezpracované minulosti, udržující nás v roli oběti. Je to neklamné znamení, že přes „emoční filtr“, vnímáme a hodnotíme i sebe samé a nevnímáme realitu života v celistvosti.
Míra přecitlivělost či necitlivosti mívá v různých situacích různé projevy a když dva dělají totéž není to totéž. Je třeba nahlédnout pod povrch.
Problém tkví v tom, že jsme v dětství přejali nejen vzorce myšlení a chování, ale i představy o tom, co smíme či nesmíme cítit a jak je “normální” reagovat či se chovat. Že jsme přijali představy o životě, které nejsme ochotni pustit, protože se bojíme soudů a nepřijetí. Tím však odvracíme svůj niterný zrak ven a nemůžeme zharmonizovat své nitro se zákonitostmi vesmírnými.
Klasické příklady nezralé výchovy … kluci nepláčou, nebuď srab.., nechovej se hloupě a chovej se normálně…, nebuď naivní, dělají to všichni.., hlavně musíš vydělávat.., hlavně musíš dobře vypadat a dobře se vdát.. apod.
Na základě těchto a mnoha dalších, obecných zkratek, “pravd”, pravidel a návodů na život, si tak utváříme temné zkratky v naší mysli a v dospělosti žijeme naimplementovanou představu o životě. Je to jako mikročip kontroly pod kůží.
S reálnými partnery a situacemi, které jsou s nimi v rozporu, máme emoční problém a většinově utíkáme k jednoduchým řešením a stejně nezralým partnerům.
Přitahujeme si totiž zkušenosti, které potřebujeme k pochopení života. K pochopení, že naše podvědomí je silnější než naše vůle a chce nám něco sdělit. Jsme vedeni ke školení. Někdy laskavým, jindy tvrdším. Dle toho, jak moc si nalháváme lži o sobě samých či druhých.
V životě jde o to, abychom pochopili, že my jsme strůjci svého štěstí a jen my můžeme změnit naše životy tím, že změníme naše omezené pohledy na život.
Naše svědomí, je moudrým nástrojem Lásky.
Nejdeme-li ve stopách Lásky a vymezujeme se vůči svému okolí nezdravým způsobem, naše “kontrolní světýlko” nás alarmuje nepříjemnými a nepohodlnými pocity.
Je třeba se naučit rozlišovat, zda nás tento vnitřní tlak upozorňuje na naši vlastní nezralost či na manipulaci druhých. My sami se často stáváme manipulátory vlastní mysli, abychom zachovali svůj krásný či opakovaně ponižovaný sebeobraz. A tak trpíme a trpíme, dokud nepochopíme, že tu něco nesedí a nechceme poznat pravdu, kterou nám nikdo snadno nepředkládá. Pravdu, kterou si musíme svou poctivostí „vydřít“ a objevovat.
Úlohou pocitů je upozornění na skutečný stav našeho vnitřního světa.
Jsou přirozenou součástí ozdravného procesu, jelikož je, na rozdíl od naší mysli, nelze manipulovat. Lze je však mylně vyhodnotit!
Pokud před nimi dlouhodobě uhýbáme či je umlčujeme, vedeme svůj život k hlubokým morálním, vztahovým i zdravotním škodám.
Odvaha a ochota své zkušenosti a pocity s těmi, které milujeme otevřeně sdílet, a vystavit se tak případnému neporozumění a případnému zranění, je osvobozující.
Osvobozuje a uzdravuje ty, kteří hledají pravdu o sobě i svém životě.
V takovém případě přinášejí vnitřní klid, harmonii a obohacující poznání.
Rozum a cit
DVĚ STRÁNKY JEDNÉ MINCE.
Mužský a ženský princip jsou součástí bytí každého člověka, bez ohledu na pohlaví.
Rozum a akce + Cit a morální opora
Rovnováha mezi těmito principy zásadním způsobem ovlivňuje zdravé vyhodnocování a schopnost objevovat i přijímat nové smysluplné cesty a to včetně nových paradigmat.
Partnerství
PARTNERSTVÍ JE PRINCIP – NEJVYŠŠÍ FORMA LÁSKY – ZDRAVÁ ZÁKLADNÍ VAZBA – VNITŘNÍ SVOBODA
PARTNERSTVÍ ZNAMENÁ ZDRAVÉ NASTAVENÍ VNITŘNÍCH HRANIC
Žiju-li v lásce a vnitřní harmonii, nedovolím tyto hranice zpochybňovat ani narušovat sobě ani druhým. Máme-li zahojené vnitrřní hranice, chráníme se navzájeme zcela přirozeným způsobem.
BÝT PARTNEREM ZNAMENÁ HLUBOCE MILOVAT.
Neznamená automaticky romantický vztah ve smyslu milujeme se navzájem, nýbrž JSME MILUJÍCÍMI bytostmi.
Partnerství sebou nese schopnost otevřeně vyjádřeného názoru na faktické úrovni. A to včetně faktického vyjádření svých citů a pocitů.
Přirozenou součástí partnerství je zrající moudrost.
K naplnění partnerství je důležité nejen umět názory a potřeby vyjádřit či vyslechnout, ale také činit konkrétní kroky k jejich naplňování. Láskyplný vztah může být i vztah lidí, kteří se vidí jednou za čas, láskyplně se dá i vztah ukončit zcela.
Nejsme-li na úrovni partnerství, využíváme nižší formy komunikace k tomu, abychom dosáhli svých, i nepřiznaných si, potřeb a cílů. Nejsme schopni se hlouběji citově angažovat ani zdravě komunikovat, protože jsme energeticky spoutáni v minulosti s těmi, kteří nás infikovali nezralými vzorci.
V dospělosti se však nemůžeme donekonečna vymlouvat na druhé – je to naše svobodná volba. Naše zodpovědnost jak prožíváme své pocity a životy.
Schopnost navazovat zdravé citové vazby se utváří v rodině a následně v atmosféře kultury a společnosti ve které žijeme.
Šíření pocitu viny, strachu, špatného svědomí či méněcennosti, je běžným nástrojem ovládání a kontroly. Na tomto principu je založena většina nezdravých vazeb v rodině a následně všech nefunkčních osobních i pracovních vztahů.
Rodina
JSME STVOŘENI K OBRAZU LÁSKY, JEJÍŽ ODKAZ ZNÍ: MIUJME SE, LÁSKYPLNĚ TVOŘME A BUDEME PLODNÍ VE VŠECH SMYSLECH SLOVA
Svobodná volba a tvorba je výsadou láskyplné lidské bytosti
Milujme se a množme se je poněkud zavádějící slogan… rozmnožovací schopnost má i králík.
Jakto, že my lidé tuto schopnost ztrácíme?!
Láskyplně tvořit, nikoli za každou cenu plodit, je posláním mužů a žen
ZRALÁ, VĚDOMÁ VOLBA PARTNERA A PRAVIDELNÁ PRÁCE NA SVÉM NITERNÉM ROZVOJI JE IDEÁLNÍM ZÁKLADEM PRO VZNIK RODINY A JEJÍHO HARMONICKÉHO SOUŽITÍ
Jsme-li v otázce rodičovství těmi vyvolenými, je třeba si uvědomit, že i když naše děti přicházejí skrze nás, nejsou naším vlastnictvím. Každá lidská bytost je jedinečná a sama utváří svůj osud a svět.
Děti přicházejí jako učitelé a žáci zároveň. Kde je připraven žák, přichází učitel. Jsme si navzájem duchovními učiteli.
Dostáváme lekce, které je třeba pochopit.
Založení rodiny a přijetí zodpovědnosti za své rozhodnutí je pevným bodem v životě dítěte.
Pocit bezpečí je základní potřebou dětí. Nejsme-li niterně zahojenými – dospělými jedinci, pak si na dospělost hrajeme náhradními způsoby, kterými se ujišťujeme, že jsme dostatečně jiní, než děti a snažíme se je předělávat k obrazu svému.
Tělo je jen schránka. Starší duše může mít mladší “kabát”…
Děti jsou do jisté míry naším odrazem, ale nejsou stejní. Je nebezpečné chtít po nich, aby mysleli a vnímali druhé a život stejně jako my! Je nebezpečné vychovávát je k obrazu svému a snižovat jejich jedinečnost.
Duše si vybírá rodinu, dle toho jakou zkušeností má projít. Jakou zkušenost má zvládnout ke svému dalšímu duchovnímu vývoji a zrání.
Dle podobnosti tématu a míry zpracované karmické vazby si vybírá své rodiče a tělo.
Děti se učí příkladem, který jim dáváme.
Děti vychováváme tím, že je milujeme.
Neneseme zodpovědnost za jejich chování, ale za chování své. Každé dítě je svým niterným nastavením bližší jednomu z rodičů. Prací na sobě samém může kultivovat to nejlepší i nejhorší v sobě samém.
Naším úkolem je být milující bytostí. To je to, co jsme se přišli naučit.
Milujeme-li, děláme to, co milujeme a máme naplněný život.
Autenticita je nejvyšší forma lásky
Proto jsme na to dva. Zralé nastavování hranic je základní potřeba pro sebehodnotu a utváření bezpečného prostředí rodiny.
Rozdíl, který dítě cítí mezi tím co rodič říká a dělá, je základní nejistotou v životě dítěte.
Dítě potřebuje laskavost i pevnou hranici. Potřebuje zažít pravdu. Potřebuje cítit soulad mezi tím co rodiče říkají a jak se k nim chovají. Ukládáme si energii a slova LÁSKY. Tam, kde se nám ji nedostávalo, tam si ji potřebujeme získat. Proto zůstáváme niterně spojeni s rodičem, který je nám bližší. Musíme si zpracovat to, co nebylo dokončeno.
Jsme-li niterně svobodní nesoudíme. Jsme v nadhledu (nadvědomí – lásce) a přijímáme život takový jaký je.
Dítě do zhruba tří let věku má otevřené vědomí a vnímá více než si dnešní nevědomý dospělý člověk vůbec umí představit.
Rozpozná každou faleš. Pokud se nechá zlákat do pohodlných manipulačních her rodičů, zatahují tyto nezralé energetické procesy i do svých rodin a hra se opakuje…
Můžeme svým dětem vytvořit láskyplné – autentické podmínky, můžeme je vést k samostatnosti, můžeme jim být příkladem vlastního názoru, přístupu, zájmu, vytrvalosti, pevné vůle, dobré vůle, schopnosti přijímat, odpouštět…. Kdo jsou oni musí pochopit skrze svůj vlastní život.
V dobrém i zlém zní zákon Lásky.
Jdeme svým dětem příkladem svými činy. Zraňujeme-li se navzájem a neumíme se ke svým činům postavit, máme tendenci utíkat a vytvářet si příležitost pro novou životní lekci.
Jenom ignorant se nepoučí ze své předchozí zkušenosti. Někdy je tou zkušeností setrvávání ve vztahu ve kterém se necítíme přijímáni a někdy je tou zkušeností, pohodlné vezení se na silnější energii druhých.
Každý je zodpovědný pouze za práci se sebou samým a zralém vyhodnocení dané situace.
RODINA JE SOUKOLÍM RŮZNĚ VELKÝCH, OZUBENÝCH KOLEČEK. JEJICHŽ LÁSKYPLNÉ SLADĚNÍ SE V DANÉM ČASE OVLIVŇUJE EKOSYSTÉM CELÉHO RODU, SPOLEČNOSTI I VESMÍRU.
Vdechnout život tomuto vzácnému “strojku” mohou obdobně niterně vyzrálí “hodináři”, kteří si mají dát společnou lekci rodičovství.
Co jsme schopni cítit a pochopit, jak zrale spolupracujeme a jak s tímto vzácným živoucím darem naložíme, je na zodpovědnosti každého z nás.
JEDINEČNÝ, GENIÁLNÍ EKOSYSTÉM PROJEVUJÍCÍ SE V KAŽDÉ RODINĚ, JI ČINÍ VÍCE ČI MÉNĚ ZRALOU, ZÁKLADNÍ STAVEBNÍ BUŇKOU SPOLEČNOSTI.
Vnitřní “Ekosystém” rodiny je spoluutvářen všemi členy navzájem. Každý s každým zvlášť přispívá k jejímu harmonickému plnění.
Dle, “neviditelné” niterné práce každého jednotlivce se harmonizuje či disharmonizuje její celkové klima.
Blízké vztahy jsou to nejtěžší a nejdůležitější v našich životech. Z nějakého důvodu máme pocit, že jsme spadli vyškolení z nebe. Každý nový život je však nová zkušenost a jelikož máme oči přepásané páskou zapomění, je třeba se opakovaně učit a opětovně nalézat sebe samé.
OPAKOVÁNÍ MATKA MOUDROSTI
Naprostá většina rodin a škol nechápe pojem celostní komunikace a netuší jak geniální duchovní systém je rodina a jak individuální stvoření jsme a jak otevřený přístup potřebujeme.
Momentální školský systém má katastrofální dopad na celostní vnímání života.
Zodpovídáme za to, zda na svých vztazích poctivě pracujeme.
Zodpovídáme za to, zda pracujeme na vztahu se sebou samým.
Do jisté míry zodpovídáme za to, jak se cítí druzí a zda jsme ochotni otevřeně debatovat a na základě zralé debaty měnit své pohledy a přístupy.
V životě ve hmotě máme různě těžké startovní pozice, máme však vždy naloženo tolik, kolik uneseme. Naše prožívání vychází z naší vnitřní práce. Tato práce je zodpovědností každého z nás.
Dle našeho poctivého přístupu si zaděláváme na žití a prožívání v rámci společnosti.
Nejde jen o dožití se vysokého věku, ale o naplněný tvůrčí život. Lehkost bytí a radost z něj.
Štěstí bez vlastního přičinění neexistuje! Vnímáme-li život v hlubších souvislostech chápeme více než ti, kteří nejsou schopni jednotlivé roviny života vnímat a propojit. Pohodlnost a neochota vyvážené citové investice v rámci rodin, výrazně ochabuje naše myšlenkové pochody a schopnost celostního vnímání života.
Každá duše plně zodpovídá za svůj vlastní vývoj i to, do jaké míry a jakým směrem se nechává v daném životě ovlivnit. Je to jediná zodpovědnost ze které se nelze vyvléci. V tom tkví spravedlnost.
V rámci své rodiny máme možnost pozvednout a posílit rodinné kořeny či je svou niternou odděleností, sebelítostí a soudy druhých zanést a oslabit.
Nelze se posunout v podstatě svého vývoje dále, nejsme-li schopni zvládnout základní rovnice života.
Nelze nabýt vnitřní harmonie nezvládáme-li bezpodmínečné přijetí členů své vlastní rodiny.
Jsme podprahově spoutáni pokud si zrcadlíme či projektujeme vlastní nezralé vzorce v druhých. A to do té doby, než je neočistíme v sobě samých.
Plné pochopení pojmu bezpodmínečná láska je důležité k pochopení a přijetí celého tématu rodina.
Je často mylně chápáno a proto je jejich vysvětlení předmětem besed a osobních konzultací.
RODINA JSOU DVA A VÍCE
VĚDOMÝ MILUJÍCÍ MUŽ + VĚDOMÁ MILUJÍCÍ ŽENA = VZÁJEMNÁ LÁSKYPLNÁ TVORBA
K vnitřní harmonii a souladu páru, je důležitá osobnostní vyrovnanost.
Projevem ideálního spojení muže a ženy je jev zvaný „Intelektuální hašteření.”
Obdobné archetypy.
Vychází z intelektuální vyrovnanosti. Obdobného SQ (duchovní inteligence).
Vyrovnaná síla osobností sebou nese výrazný předpoklad, že se pár bude zdravým způsobem doplňovat a nebude vznikat prostor pro nudu či manipulaci a přenos jejích důsledků do rodu.
Osobnostně vyrovnaný, OTEVŘENĚ KOMUNIKUJÍCÍ pár zraje k tvorbě. To znamená, že bude maximálně kreativní a to i ve smyslu PLODNÝ!
Je-li založení rodiny “omyl” je to lekce, kterou si máme dát, abychom lépe poznali sebe samé.
Ztrácíme se v překladu života a ztrácíme i svou rozmnožovací schopnost.
Sex stal náhražkou Lásky a milování se. Sexuální politika vymývá mozky davům. Z milování se vytratila tvořivost, hravost, smyslnost a zůstává často jen živočišná mechanická potřeba podporovaná laciností, vulgaritami a dogmatickými pravdami.
Sex se tak stal obrovským businessem, stejně jako rodičovství a školství…
Žena & Muž
POSLÁNÍM ŽENY A MUŽE JE LÁSKYPLNĚ TVOŘIT.
Kde je potlačený CIT je zkrácený ROZUM
NEJSOU-LI CIT A ROZUM v rovnováze neplyneme směrem k vnitřní harmonii
ZÁKLADNÍM PROJEVEM „IDEÁLNÍHO” SPOJENÍ ŽENY A MUŽE JE JEV ZVANÝ INTELEKTUÁLNÍ HAŠTEŘENÍ
Vychází z intelektuální vyrovnanosti osobností. Jedná se o vyrovnanost duchovní inteligence (SQ – Spiritual quotient).
Zjednodušeně řečeno STÁŘÍ, nebo-li ZKUŠENOST DUŠE – obdobné archetypy.
Proto hraje i nehraje roli věk partnerů.
Nejen naše tělo, nýbrž především naše duše a Duch potřebují živé podněty k pravidelnému uspokojení a růstu!
Je nám třeba uspokojivých interakcí v rozumové i citové oblasti! Tělo i Duch potřebují LÁSKYPLNOU péči.
Inteligence je sexi
Milujeme-li sebe samé zralou láskou, toužíme po nových vzrušujících poznáních, která přicházejí z nitra. Je to jakési milování s Bohem uvnitř sebe samých. Je to životní jízda!
Tato sebeerotika je nenahraditelná jakýmikoli jinými náhražkami.
Obrovské vlny vesmírného poznání jsou jako vlny přílivu a odlivu slasti. Slasti, která naplňují naše nitro nikdy neutuchající vášní. Touha vrcholící v oceánu hlobokých poznání. Jde o úlevné vydechnutí mysli a láskyplné spočinutí těla v náručí těch, jež nás milují.
Celostní milování je láskyplný hojivý proces našich duší.
KDE OBOUSTRANNĚ ZRAJE CIT A CITOVÁ INVESTICE DO VZTAHU JE VYROVNANÁ, DOCHÁZÍ K OPAKOVANÉ VNITŘNÍ OBRODĚ – „ZNOVUZROZENÍ” OBOU PARTNERŮ I JEJICH VZTAHU.
Rosteme-li k sobě samým, spojujeme se skrze LÁSKU s Matkou Zemí. Skrze LÁSKU rosteme k jednotě.
Vše co poctivě ne/investujeme do vztahu s druhým, ne/vrací se nám zpět v podobě ne/naplněného vztahu se sebou samým.
Citové havárie v partnerství jsou zde proto, abychom poznali a porozuměli sobě samým, druhým i životu. Ne, abychom se citovým projevům vyhýbali a žili v „klidu na povrchu” a rostoucí deprivací ve svém nitru.
To, jakým způsobem prožíváme a jak se svými zkušenostmi naložíme, je pouze naše zodpovědnost.
Pár, který neprochází pravidelně diskusemi, tříbením názorů a není ochoten snášet KONSTRUKTIVNÍ kritiku partnera a pracovat s ní, nemůže zrát k Lásce. Láska je neustálý pohyb. Proces růstu.
Můžeme mít předpoklady geniálního dítěte, zaprodáme-li svou duši a citově nezrajeme začneme ztrácet lehkost BYTÍ. Cítíme pak potřebu dřít či podvádět, abychom urvali něco co nám již nenáleží. Nežijeme-li v pravdě se sebou samým, nežijeme v souladu se zákony Lásky a do našich životů vstupuje nevědomé či vědomé ZLO.
BĚHEM DĚTSTVÍ BÝVÁME VYSTAVENI MANIPULAČNÍM TECHNIKÁM, KTERÉ SE STÁVAJÍ NAŠIMI VZORCI LÁSKY
Stáváme se tak vhodným partnerem pro obdobně infikovanou „oběť”, se kterou podvědomě „bojujeme o přežití”.
Jako děti jsme bezpracně sály mléko z prsu své matky a jako nezralí „dospělí” chceme stejně bezpracně sát Lásku a pozornost bytostí, které jsou niterně silnější.
Role oběť, viník a soudce je základní vzorec nevědomých vztahů.
V TĚCHTO ROLÍCH FUNGUJEME, DOKUD NEPROZŘEME A NEPŘENASTVÍME SVÉ VNITŘNÍ HRANICE. TÍM CHRÁNÍME SVOU NITERNOU SÍLU A LÁSKYPLNOU ENERGII A OTEVÍRÁME SE NOVÝM POHLEDŮM NA ŽIVOT A NOSNĚJŠÍM VZTAHŮM.
ZRALÁ VOLBA PARTNERA A SPOLEČNÝ DUCHOVNÍ RŮST JE PŘIROZENÝM, DLOUHODOBÝM KLÍČEM K BODU „G“ A PŘIROZENOU “MODROU PILULKOU” ZÁROVEŇ.
Postupně propojuje, stimuluje a harmonizuje naše duše, těla i Ducha. Láska nám dává sílu se hlouběji propojovat a zároveň se vnitřně osvobozovat a růst do indivituality. Do kvality Ducha dané doby.
Zralá volba partnerů uvolňuje veškerý potenciál jedince.
Je třeba autenticity a vložení do vztahu toho nejhoršího i nejlepšího ze sebe samých. Tím se postupně tříbí naše vztahy, obrušují osobnostní hrany a zrajeme k vnitřní harmonii a svobodě.
MILOVÁNÍ SE je, za jistých okolností, důležitou výměnou energií mezi mužem a ženou.
V případě opakovaného porušování vnitřních hranic a sebehodnoty, ohrožujeme svá éterná těla, která mají přímou souvislost s otupením duchovní inteligence a ztrátou přirozené spirituality.
Ztráta láskyplného kontaktu se sebou samým vede k problémům v sexuální oblasti.
V DNEŠNÍM CHAOSU SE ŽENY, STEJNĚ JAKO MUŽI CHOVAJÍ STÁLE JAKO „MIMOZEMŠŤANÉ“.
Máme ve znaku Mars a Venuši a stále se ztrácíme v překladu. Země je planeta milujících lidí.
MUŽI A ŽENY JSOU SI ROVNI. MUŽI A ŽENY NEJSOU STEJNÍ. LIDÉ NEJSOU STEJNÍ.
Přirození je ukazatelem prvotního místa “hříchu”.
Je místem, které nás chrání před nevhodným partnerem i místem, které ukazuje problémy v oblasti ženské či mužské zraněné “PÝCHY”
Problémy ve vztahu přináší i problémy v sexuální oblasti.
Jedná se o problém s ženským a mužským principem.
Naše ženské a mužské orgány jsou důležitým zdrojem informací pro naše životní postoje.
Zraněná pýcha nás udržuje v niterné oddělenosti od původního zdroje Lásky v sobě samých. Laskavost a něžnost chybí v našich životech více než cokoli jiného.
Dnešní obchodní politika zcela zabíjí všechny oblasti přirozenosti a vyšších poznání
Muži, kteří uvěřili, že muže dělá ztopořený penis na základě podané pilulky nepochopili sebe, své volby ani své tělo.
Body language je daleko širší pojem než si uvědomuje. Naší nevědomosti je využito všude, kde nemáme celostní pohledy my sami.
Každý problém v sexuální oblasti vypovídá o nás samotných. Nasloucháme sobě samým? Nasloucháme partnerovi? Rozumíme řeči svého těla a přirození?
Oidipovský a Elektřin komplex
Nenasycení láskou a odmítání rodiče vnáší problémy do partnerských vztahů.
Často si podstatu svého vlastního problému neuvědomujeme.
Lidé, rody a kultury podléhají přírodním zákonitostem.
Nelze žít svobodné životy v souladu s přírodou, věříme-li, že pravda je průměr vyčtený ze statistik.
Slepá víra nás odvádí od spojení se svou podstatou. Slepá víra nás odvádí od LÁSKY v sobě samých.
Necelostní pohledy na život jsou důsledkem prvotní pýchy a nezpracovaných emočních zranění, které nás v průběhu života strhávají do temnějších hlubin podvědomých reakcí.
Nalezením nevědomých zraňujících střípků na duši je můžeme přeskládat do nových, smysluplných obrazů, uvolňujících náš energetický potenciál.
Odpoutáváme se tím od závislosti na názorovém davu, nalézáme vlastní pramen života a svobodně surfujeme na jeho mocných vlnách.
NESVOBODNÝ ČLOVĚK MÁ TENDENCI ŽÍT DLE OBECNÝCH VZORŮ “ÚSPĚŠNÝCH” ČI NÁVODŮ VYČTENÝCH ZE STATISTIK. VNITŘNĚ PAK ŽIVOŘÍ A CHCE URVAT CO SE DÁ I ZA CENU POTLAČENÍ VLASTNÍHO DUCHA.