Umění Krásy

CÍTÍM A MYSLÍM, TEDY JSEM A TVOŘÍM.
Láska k rodině a vizážistice mě dovedla k poznání, že vše co děláme s Láskou a čistým záměrem má transcendentní přesah.
Ctím laskavost, autenticitu a VĚDĚNÍ pramenící v primárního zdroji MOUDROSTI. Věřím v celostní pohledy a celoživotní tříbení informací přijímaných od vnějších autorit. A to jak z řad rodičů a pedagogů, tak i z řad církevních, vědeckých a mediálně známých osobností.

Nečekané mystické prožitky vnesly do mého života poznání o primárních božských principech a vesmírném řádu v nás. Staly se impulzem k intenzivnímu studiu mezilidských vztahů a vzájemných vazeb ve vývoji člověka, rodiny, společnosti, přírody a vesmíru. Základní přehled jsem ukončila studiem Etikoterapie, zabývající se uzdravováním nemocných vztahů.
Nadále se účastním filozofických debat, besed a přednášek s různou tématikou. Každý den tříbím esenci poznání, linoucí se jako stříbrná nitka života všemi filozofiemi, náboženskými směry i obory. V rámci rozšířených stavů vědomí jsem přijala STARONOVÉ duchovní paradigma v jehož duchu žiju a tvořím.

MOU SRDEČNÍ ZÁLEŽITOSTÍ JE SYMBOLIKA ŽIVOTA, MULTIDIMENZIÁLNÍ KOMUNIKACE.
Zabývám se “genetikou mysli” a harmonizací rodinného a celospolečenského BIO/EKO systému. Pracuji s vizualizací a meditační technikou ROZJÍMÁNÍ. Vedu k rozvoji abstraktního, analytického a kritického myšlení spolu s prohloubením smyslového i mimosmyslového vnímání.

JSEM ZAKLADATELKOU UCELENÉHO TRANSFORMAČNÍHO KONCEPTU A ZAKLADATELKOU HOLISTICKÉ BEAUTY FILOZOFIE.
Naslouchám duši Matky Země. Nejkrásnější planety široko daleko. Odhaluje mi svou “13-tou komnatu” i dávná mystická tajemství. Vše je velmi dobře zahaleno pod pláštěm nevědomosti, zároveň však dobře přístupné pro všechny poctivě hledající.

KONCEPT JE FILOZOFIÍ V OBRAZECH… METAFORÁCH.
“Snáší nebe na Zem”. Spojuje vesmírné a pozemské. Velké a malé. Vnější a niterné. Makrokosmos a mikrokosmos. Jádro a celek.
Tříbí poznatky věd duchovních a exaktních. Propojuje církev a vědu. Maximální možnou měrou ZJEDNODUŠUJE a PŘIBLIŽUJE podstatu STVOŘENÍ a TVORBY všemu lidu. Vede k pochopení toho KDO jsme, ODKUD přicházíme a PROČ jsme tady.

30 let v uměleckém prostředí, úzká spolupráce s výraznými osobnostmi veřejného života, ženami z různých oborů i společenských skupin a každodenní naslouchání lidským příběhům vyústilo v uvědomění, že NEJVYŠŠÍM UMĚLECKÝM DÍLEM A GENIÁLNÍ FILOZOFIÍ JE ŽIVOT SÁM. Že představení na jevišti zvaném Země je VYZRCADLENÍM dlouhodobých procesů a příprav v “zákulisí celého vesmírného divadla” k jehož naplnění přijímáme jedinečné role. Jiná doba, jiné kulisy, jiné kostýmy, avšak podstata hry stejná: Poznejme sebe samé, poznáme celý vesmír.

Na POČÁTKU UNIVERZA byla zářná tvůrčí myšlenka, jež “oplodnila” panensky čistou duši a spustila tok “ČASU”.
Na počátku mého “ZNOVUZROZENÍ” a SEBEPOZNÁNÍ byl rozpad mé vlastní rodiny. Upřímná TOUHA pochopit co se to v CELÉ MÉ RODINĚ děje a proč je můj vztah s dcerou stále komplikovanější, byla vyslyšena. Přesně v duchu: Dávej si pozor na to, co si přeješ, mohlo by se ti to splnit! Neuvědomovala jsem si totiž, že my všichni jsme svým způsobem JEDNA VELKÁ RODINA. Že je odpověď poněkud komplexnější a cesta k ní trnitá.

S “Velkým třeskem sebeuvědomění” se “mračna nevědomosti” rozestoupila a já stanula “ve SVĚTLE PRAVDY”. Můj dosavadní pohled na život dostal zásadní trhlinu. Napovrch se drala hlubší realita. Nešlo to zastavit. Poznání přicházela přímo z mého nitra formou vnuknutí a vizí (zjevení). Jakýchsi zjednodušených celostních “obrazů” spojených s hlubokými niternými prožitky a AHA momenty. V duchu se mi promítl celý můj život. Vše bylo na okamžik jedním a já byla vším. Všechny stěžejní situace a postavy jsem náhle viděla ve zcela jiném světle. Vnímala jsem jejich pocity i skutečné motivace.

V dalších fázích transformace jsem byla provedena “prenatálním vývojem lidstva”. Mé vědomí “cestovalo časem”. Jako bych “brouzdala v paměti prozřetelnosti”. Následně jsem procházela situacemi, které mi umožnili pochopit všechny duchovní zákonitosti v kontextu běžného, praktického života. Celý proces bych přirovnala k rozvzpomínání se na dětství. Postupně jsem si vybavovala dávno zapomenuté detaily a spojovala si další souvislosti. Bylo to kouzelné, vzrušující, očistné a zároveň velmi náročné na psychiku. Lidem jsem náhle připadala divná. Nezapadala jsem do žádné společenské škatulky. Někdo se odvracel, někdo ťukal na čelo, někdo hrubě urážel. Mí nejbližší mě nepoznávali a hlavně mi nerozuměli. To bylo na celé situaci nejbolestivější. Celý starý svět jakoby se rozpadl na atomy a mé staré já “zemřelo” s ním. Má vnitřní mapa byla kompletně přepsána. Díky této zkušenosti jsem přesně chápala jak se ve světě “dospělých” cítí malé, systémem nespoutané děti. V té době jsem s nimi také začala pracovat. Krásně do sebe vše zapadalo. Bylo pro mě snadné rozumět jim i zraněnému dítěti v nás. Děti mi kladli otázky, na které se “dospělí” neptají. Díky nim jsem si začala klást jiné otázky i já.

DNES JIŽ VÍM, ŽE VŠE JE MOŽNÉ. ŽE PARADOX JE “DRUHÉ JMÉNO PRO ŽIVOT”.
Byť jsem v Boha nevěřila a církevní řády považovala za formu politických stran, začala jsem mimo jiné bezděky užívat biblické a archaické pojmy a překládat je do současného jazyka, jako by byli odjakživa mou nedílnou součástí. Odříkaného chleba největší krajíc! To nevymyslíte. To se musí zažít!

“JSME ENERGETICKÝM OTISKEM HVĚZDNÉHO CHODNÍKU SLÁVY”. HVĚZDY NA ZEM SPADLÉ.
Hvězdné generace si „předávají štafetu“ prvků, vzniklých při zániku staré generace hvězd. Jsou důležité pro tvorbu dalších těžších prvků hvězdami nové generace. Díky těmto zákonitostem je zde i živá příroda a my lidé. Bez uhlíku z nitra hvězd a výbuchu supernov bychom jako uhlíková forma života nemohli existovat.

Obdobně jako hvězdy jsme i my lidé jedineční. Máme svůj vlastní zdroj vyzařování i svůj vlastní osud.
Každý z nás hraje hlavní roli ve svém vlastním životním příběhu a partnerskou roli v příbězích druhých. Některé životní příběhy jsou známější jiné méně. Všechny jsou však součástí velké knihy života, mezi jehož řádky se učíme číst. Stejně jako si štafetu těžších prvků předávají z generace na generaci hvězdy, předáváme si “štafetu těžších prvků” zvaných bolestivá životní zkušenost i my lidé.

ŽIVOT NA ZEMI JE INTERAKTIVNÍ ŠKOLA HROU. “ŘÍŠE DIVŮ”.
Na vlastní kůži máme možnost procítit jak moc jsme se vzdálili zákonu PRAVDY a LÁSKY.
Kůže je největší orgán lidského těla. Je-li na nás vyvíjen vysoký “atmosférický tlak” způsobený zpolitizovanými názory, je třeba vyvinou adektvátní protitlak a „vyprázdnit se”. Je třeba rozsévat semena poznání a vynést na povrch vše s čím naše duše přišla obohatit tento svět. Jestliže tak nečiníme, stoupá či klesá náš krevní tlak, dle toho, zda se náš duch rozpíná a roste v duchu BEZPODMÍNEČNÉ LÁSKY či nikoli. Řeč těla je totiž mnohem hlubší pojem, než-li si většinově uvědomujeme.

Dostali jsme do vínku nejvyspělejší vesmírnou “technologii”. Vrchol vesmírného „genetického inženýrství“. Inteligentní BIOhmotu zvanou lidské tělo, protkané tělem astrálním. Tělo, duše a duch v jednom. Narozdíl od hvězd máme k dispozici ručičky a nožičky, abychom se mohli v rámci pozemského „rychlokurzu” přesouvat z místa na místo a navázat hlubší spojení. Abychom se zřeli a dotýkali navzájem. Abychom poznali zástupce svého druhu i bytosti z říše fauny, flory a nerostného bohatství a naučili se vzájemnému respektu, toleranci a úctě k životu.

RODINA JE ZÁKLADNÍ STAVEBNÍ BUŇKA SPOLEČNOSTI
Nevěnujeme-li patřičnou pozornost našim primárním vazbám a rodinným vztahům, těžko porozumíme podstatě vazeb a vztahů (akcí, reakcí, interakcí) vesmírných. Kvantová mechanika a zákon relativity se projevuje i ve vztazích.

Pozorovat hvězdné nebe a naslouchat “řeči HVĚZD” je ve své podstatě stejné jako pozorovat přírodu a naslouchat LIDEM kolem nás.
Nasloucháme-li s otevřeným srdcem a otevřenou myslí, máme možnost porozumět sobě samým, hvězdným znamením i celým božským konstelacím. Skrze druhé totiž poznáváme sebe samé a naopak. Z každého setkání a vztahu si odneseme pouze tolik SEBE/POZNÁNÍ, kolik NEZIŠTNÉHO ZÁJMU a BDĚLÉ POZORNOSTI jsme do druhých a jejich osobní filozofie investovali. Nakolik jsme se uměli vcítit do jejich kůže a podívat na svět jejich očima. Každá osobní filozofie je totiž neoddělitelně spojena s žebříčkem hodnost a různě srovnanými prioritami.

SEBEPOZNÁVÁNÍ JE PODSTATOU SEBE/VZDĚLÁVÁNÍ
Cestou odhalování zákonitostí “makrokosmu” (vnějšího světa) na základě porozumění svému “mikrokosmu” (vnitřního světa).
Cestou bádání a objevování, namísto kopírování a papouškování. Zdrojem hlubokého vědění, namísto naučenosti.

HLOUBKA SEBE/POZNÁNÍ JE VŠEHO MÍROU.
Naše zkušenosti a role jsou různé, avšak podstata života stejná.

KOMUNIKACE A TVORBA
INFORMACE JSOU VŠUDE KOLEM NÁS. INFORMATIKA SE TÝKÁ ŽIVÉ I UMĚLÉ INTELIGENCE.
Každé setkání a každý „DOTEK“ je energetická výměna. KAŽDÁ INTERAKCE je předávání si informací na vědomé, podvědomé i nevědomé úrovni. Všechna živá – aktuální “data” vyvolávají v našem astrálním i fyzickém těle různé reakce a POCITY. Stejně jako ruce, tak i slova se nás “dotýkají”. Narážejí na naše “erotogenní” i naše komfortní zóny. Některé pohledy a názory jsou nám příjemné jiné nepříjemné. Ukazují nám naše hranice.
Je velmi důležité být k sobě upřímný a trávit co nejvíce času s osobnostmi, které jsou bezpodmínečně milující. Které jsou laskavé i opravdové – autentické. Které s námi nahrají “společenské hry”. Které jsou otevřené v mysli i srdci a zdravě kritické k sobě i k nám a zrají na duchu. Které zrale tříbí a zpracovávají informace a rostou k nejvyšší verzi sebe samých. Bytosti, které jsou niterně KRÁSNÉ.

UMĚNÍ A KRÁSA HRAJÍ V ŽIVOTECH LIDÍ ZÁSADNÍ ROLI. OSLOVUJÍ HLUBŠÍ ÚROVNĚ VĚDOMÍ.
Antické umění i egyptská mytologie jsou prolnuté DUCHEM DANÉ DOBY a mají pro lidstvo hlubokou vypovídací hodnotu.
Neméně důležitou vypovídací hodnotu má i současná tvorba vyjadřovaná novodobým jazykem a moderními uměleckými prostředky. Dává nám možnost vidět současný stav společnosti ve všech jeho podobách a vrstvách.

Skrze lidské podvědomí je podstata vesmírných zákonitostí vetkána do veškeré lidové tvořivosti… do názvů, umění, alegorií, lidových rčení, pohádek, mytologií a velkých literárních, filozofických i odborných děl. Vše k nám sobě vlastním způsobem promlouvá.
I Bible je z části filozofické a z části umělecké literární dílo, které ovlivnilo celé generace. Je psána jazykem symboliky. Texty Bible však nejsou původní ani kompletní a navíc jsou z různé hloubky vědomí vykládané.

KOŘENEM SLOVA UMĚNÍ JE “UM” NEBO-LI DOVEDNOST.
Každá dovednost prolnutá citem překračuje pouhá rozumová poznání a stává se uměním. Dělá z pouhých “odborníků” srdcaře – “umělce”. I lékař, filosof, ekonom, biolog, učitel, fyzik, atlet, kuchař, či zedník stávají se virtuózem ve svém oboru, čerpají-li inspiraci v samotném JÁDRU vlastní existence a dělají to, co je jim v hloubi duše vlastní. To, co skutečně milují. To, s čím přišli obohatit tento svět.

Fyzik vnímá život z pohledu fyziky, chemik z pohledu chemie, matematik z pohledu matematiky, botanik z pohledu botaniky, lékař z pohledu medicíny, filozof z pohledu metafyziky, alchymista z pohledu mystiky a umělec z pohledu TVORBY. Při pozorování a vyhodnocování veškerých jevů a dějů však nikdy nesmíme zapomínat na fakt, že i MY SAMI JSME PROJEVEM INTELIGENCE, JEJÍŽ PROJEVY POZORUJEME. Byli jsme stvořeni k jejímu obrazu. Obrazně řečeno: “MATKA A SYN BOŽÍ”.

Personifikace duchovní inteligence nám umožňuje pozorovat vesmírné zákonitosti v běžné praxi pozemského života a získat odpovědi na různé společenské otázky typu: PROČ je tolik matek samoživitelek? PROČ se říká MATKA jistá, OTEC nejistý. PROČ se říká, za vším hledej ženu? PROČ se říká MAMINKA a REŽISÉR mají vždycky PRAVDU? PROČ jsou ženské kolektivy komplikovanější? Kam zmizela z církevní verze duchovního života MATKA a DCERA? PROČ má Eva svátek 24. prosince? PROČ je pro ženy tak důležité povídání si a propojení se s mužem na duši než-li jenom sex? …

OČI JSOU OKNEM DO DUŠE
Díváme-li se do očí perfektně vyleštěného “zrcadla”, je každá čmouha, kterou na něm vidíme, naším vlastním stínem na duši. Hranice mezi zákonem zrcadlení a zákonem projekce je totiž velmi tenká. Je otázka zda si s druhým NĚCO ZRCADLÍME či zda si do něj vlastní TMU projektujeme.
Čím zralejší duch, tím hlubší osobnost a pestrobarevnější “mikrokosmos”. Snadno se v něm proto můžeme ztratit. Nemusíme jeho vnímání světa rozumět.

Lidské společenství je jako zrcadlová síň. V každé bytosti můžeme spatřit své nižší (minulé), současné i své nej/vyšší (budoucí) JÁ. Proto na “druhých” něco obdivujeme, něco odmítáme a něčemu nerozumíme. Je to přirozená součást vývoje duše. Z každého setkání a vztahu se tak můžeme dozvědět, nakolik BEZPODMÍNEČNĚ MILUJÍCÍ BYTOSTÍ jsme. Nakolik jsme schopni se vztahovat ke SVĚTLU a zároveň respektovat a bezpodmínečně přijímat “svá” nižší – temnější já.

POD SVÍCNEM JE NEJVĚTŠÍ TMA
Ty, kteří jsou nám nejblíže, vidíme často v PRAVDĚ až jako poslední. Projektujeme si do nich svůj vlastní problém. Je to jako se sochou svobody. Nemáme-li potřebný odstup a nadhled, nevidíme pochodeň MÍRU, kterou svítí na cestu sobě i nám. Velikost ducha totiž není vidět, je třeba jej cítit. Je třeba být naplněn BEZPODMÍNEČNOU LÁSKOU.

VRACÍME SE K POČÁTKU, ABYCHOM POCHOPILI PŘÍTOMNOST A UTVÁŘELI LÁSKYPLNOU BUDOUCNOST
Zrajeme od obrazu zatracujícího “OTCE” (“syn Matky boží” vyhánějící ADAMA a EVU z Ráje), k obrazu bezpodmínečně milující “MATKY BOŽÍ”.
Jsme-li odděleni od primárního zdroje moudrosti, nejsme schopni mimosmyslově komunikovat a nevidíme PRAVDU ani tehdy, máme-li ji přímo před očima.

VAZBA S MATKOU JE PRIMÁRNÍ. “TAK JAKO NA NEBI, TAK I NA ZEMI”!
Zralá vazba s Matkou je známkou zralého vztahu se sebou samým. Nezralá primární vazba se projevuje tak zvaným Oidipovým a Elektřiným komplexem. Je podstatou všech nemocných, závislých vztahů a disharmonických rodinných ekosystémů.
Nezralá primární vazba je podstatou nemocné společnosti, upřednostňující ekonomické zájmy nad zájmy etickými.

MATKA DNEŠNÍHO VESMÍRU I VŠECH ZNÁMÝCH INTERAKCÍ A SIL UŽ DÁVNO NENÍ MEZI NÁMI
Rozložila se hned na POČÁTKU. Je známá pod pojmem ÉTER, YLEM, KVARKOVÉ PLAZMA či MATKA BOŽÍ. V mytologii a moderním umění ji představují BOHYNĚ ESET a VĚDMA známá ze snímku MATRIX.
Tato PRALÁTKA měla nezvyklé vlastnosti známé jako SUPERGRAVITACE. Ta se během počáteční vývojové fáze UNIVERZA rozdělila na několik dalších vlastností a sil působících na různé vzdálenosti. Tak, aby mohla naplnit své poslání v různých vývojových fázích a časoprostorech UNIVERZA.

MATKA BOŽÍ BYLA NAHRAZENA “MACECHOU”
Zpolitizovaným systémem vychovávajícím od JESLIČEK pyšné trubce a pilné včelky dělnice. Pýcha je tak zvaný “PRIMÁRNÍ HŘÍCH”. Energie pýchy je nejnebezpečnější virus v dějinách lidstva. Zmutovala do různých podob. Spaluje a ničí vše přirozeně krásné a tvůrčí v nás. Díky svému náročnému dětství a okolnostem, kterým jsem byla vystavena cítím energii pýchy na sto honů. Každá má buňka v mém těle si na ni vytvořila silné obranné protilátky. Utrhnout jablko poznání byla jediná možnost, jak se spojit s PRIMÁRNÍM ZDROJEM MOUDROSTI v sobě samé a pojmenovat věci pravým jménem v okamžiku až nazraje ČAS.

BŮH BYL POVÝŠEN NAD PRAVDU, MUŽ NAD ŽENU, SYN NAD MATKU, ROZUM NAD CIT, TITUL NAD MOUDROST A TAK ZAČALO “PEKLO” NA ZEMI.
UTRPENÍ A CHAOS V OBLASTI VZTAHŮ, VZDĚLÁVÁNÍ A ZDRAVÍ.
Patriarchát se ujal role všemohoucího Boha. V duchu ROZDĚL a PANUJ, oddělil muže od ženy a postavil jej do čela církve. Následně proti sobě byli postaveny církev a věda. Lid se rozdělil na věřící a nevěřící a obrací se proti sobě navzájem. A to přesto, že podstata života a tvorby je stejná. VELKÝ TŘESK ČI STVOŘENÍ …JDE POUZE O RŮZNÉ POJMOSLOVÍ A RŮZNÉ ÚHLY POHLEDY NA JEDNU A TU SAMOU UDÁLOST.

MATKA ZEMĚ VYDÁVÁ SVÉ SVĚDECTVÍ.
Znásilňování Matky Země, panensky čisté přírody, “panensky čisté mysli” dívek a znásilňování žen ve své podstatě jedním jest.
Jsme neoddělitelnou součástí Matky Země. Superorganismu se samoregulační schopností. Jedno těleso, jedna duše. Jedno lidské společenství. Ubližujeme-li Matce Zemi, ubližujeme sobě samým.

Chceme-li pokořit přírodu a maximální možnou měrou MATKU ZEMI “podojit”, spláčeme nad výdělkem. Jak víme z historie, Matka Země si takové jednání nenechá věčně líbit. Nejsme první civilizace spějící k SEBE/DESTRUKCI. CHAOS je umělecký snímek, který symbolicky vyjadřuje co se děje v našich duších a mysli.

HRA O JABLKO
VŠECHNY VÁLKY VEDENÉ LIDSTVEM JSOU VÁLKY INFORMAČNÍ.
Kdo má informace má LÁSKYPLNOU MOC. Kdo šíří dezinformace šíří ne/moc a pocit bez/moci. Pocit, že jsme příliš malí a obyčejní na to, abychom mohli změnit svět.

JABLKO POZNÁNÍ NESTAČÍ NAKOUSNOUT (APPLE).
Chceme-li poznat HOLOU PRAVDU o stvoření a nezávislé tvorbě, je třeba se prokousat k samotnému jádřinci a pochopit symboliku JABLKA, JÁDRA i celé “JADERNÉ” problematiky.
Hlavní hrozbou lidstva nejsou jaderné zbraně, ale neporozumění sobě samým! Nepochopení svého vlastního DUCHOVNÍHO JÁDRA.

JABLKO SYMBOLIZUJE UNIVERSUM, ASTRONOMICKÝ ZNAK MATKY ZEMĚ A KRÁLOVSKÝ KORUNOVAČNÍ KLENOT
Rozpůlíme-li jablko na dvě půlky objevíme dvě vánoční pěticípé hvězdy. Symboly VENUŠE. Představitelky KRÁSY a LÁSKY.
Obrátíme-li astronomický znak MATKY ZEMĚ vzhůru nohama, získáváme symbol astronomického znaku VENUŠE – ZRCADLO.

CESTA JE CÍL ANEB JÁ JSEM CESTA
Přijetím tak zvaného Kristova vědomí jsme prostoupeni duchem Matky boží (tak zvaný duch svatý) a rozprostíráme “království nebeské” zde na Zemi. Stáváme se “hlásnou troubou”. Otevřeným médiem. “Poslem nebeským”. Prozřetelnost promlouvá a tvoří skrze nás. Známkou ušlechtilého rodu totiž nejsou královské erby ani šlechtické, církevní, vojenské či akademické tituly, nýbrž šlechetné lidské srdce a znovuzrozené “dítko boží” v nás.

Historie lidstva je prolitá krví, zneužíváním, ponižováním, zotročováním svobodné vůle vedoucích k traumatizaci a opakování stále stejných chyb.
Naši předci prošli dobou temna, aby mohla každá další generace vystoupat o něco výše ke světlu a uvidět dále za obzor.
Srdce našich prarodičů a rodičů tak bývají plná traumat, bolesti, strachu a závislostí.

Jejich důsledky jsem v sobě samé musela odhalit a zhojit i já sama.
Na cestě mi pomáhali mí nejbližší a lidé mě podobní. Lidé kteří si nikdy nepřestali klást hlubší otázky, hledat smysluplnější odpovědi a nalézat láskyplnější cesty.

UMĚNÍ ODPOUŠTĚT JE NEODDĚLITELNOU SOUČÁSTÍ UMĚNÍ BEZPODMÍNEČNĚ MILOVAT A NEZÁVISLE TVOŘIT
Odpuštění je milosrdenstvím pro všechny zúčastněné strany. Pro nás samotné především. Nevrací sice děj zpět, avšak navrací nás zpět k sobě samým. K naší láskyplné, esenciální tvůrčí podstatě. K setkání se ZDROJEM MOUDROSTI v sobě samém. Nečiní nás dokonalými, činí nás však nejvyšší možnou verzí sebe samých. Uvolňuje napětí z naší mysli, duše i těla.

NELZE SHLÍŽET DO ÚDOLÍ STÍNŮ S LÁSKYPLNÝM NADHLEDEM, DOKUD JSME NEZDOLALI SVŮJ VLASTNÍ MOUNT EVEREST
Osobní prožitek je nepřenosný. Možnost otevřeně sdílet jedinečné životní příběhy, zkušenosti a názory z nich plynoucí, je však k ucelenému náhledu a zdravému vývoji jedince i lidstva NEZBYTNÁ.
Více očí více vidí. Více srdcí více cítí. Srdce ví i to, co rozum ještě nechápe.

Vždy jednejte tak, jak to v daný okamžik cítíte Vy. Když uděláte chybu, nezavírejte pře ní oči a bude Vám pomoženo. Vždy mějte na paměti, že všichni bádáme na svou vlastní pěst. Přijetím slepé víry se nevymaňujeme ze spoluzodpovědnosti. Církev a věda jsou dobrý sluha, avšak špatný pán.

CO BEZPODMÍNEČNÁ LÁSKA SPOJÍ, ČLOVĚK NEROZDĚLÍ.
Projevy života se mění, podstata zůstává. Vše je projevem duchovní inteligence.
Stejně jako se každou vteřinu vyvíjí a mění projevy vědomého života, tříbí se a upřesňují i mé názory a pohledy na něj. Každé ráno se probouzím o vnuknutí a vize bohatší. Texty jsou tak PRŮBĚŽNĚ tříbeny a upřesňovány. Nejde o to, abyste mé názory a pohledy na život automaticky přejímali za své, ale abyste skrze ně tříbili svůj pohled a svůj světonázor. Abyste při čtení textů otevřeli svou mysl i srdce dokořán a dali PROSTOR a ČAS k aktivaci ZDROJI MOUDROSTI v sobě samých. Aby Vás oslovilo to TÉMA a ta HLOUBKA, které jsou Vám v daný okamžik blízké. Které s Vámi v daný okamžik rezonují. To je bod o který se spolu můžeme bezpečně opřít. Bod na kterém lze vystavět vzájemnou důvěru pramenící v respektu k jedinečnosti. V respektu k BIO/LOGICKÝM rozdílům mezi ženou a mužem a rozdílným vývojovým fázím duše. Tento přístup nám umožní nacházet další styčné body na cestě k očištění své duše. K bodu “NULA”. K HOLÉ PRAVDĚ.

NÁHODY NEEXISTUJÍ. EXISTUJÍ POUZE DOPOSUD NEPOCHOPENÉ SOUVISLOSTI.
Jste-li připraveni sejmout z očí pásku zapomnění, rozvzpomenout se na svou esenciální tvůrčí podstatu, láskyplně spolupracovat, kreativně myslet a tvořit v duchu KRÁSY VESMÍRNÉ, jsou tyto stránky určené právě Vám.

Jste srdečně vítáni …

zavřít