Umění Krásy

KÓD RŮŽE
„Princ”, který nedokáže zušlechťovat svého ducha, není schopen zrale chránit sebe ani růži jež mu učarovala.

S NEZÁVISLOU ŽENOU JE TO JAKO S RŮŽÍ.
Má “ostré trny” chránící její ušlechtilou krásu.
Je divoká a šlechetná zároveň. Dáma ve společnosti, nespoutaná společnice v soukromí.

RUDÁ RŮŽE A TRNOVÁ KORUNA VE SVÉ PODSTATĚ JEDNÍM JSOU
Jsou odkazem hluboké LÁSKY, jež prošla trnitou cestou ke znovuzrození.

CESTA JE CÍL ANEB JÁ JSEM CESTA K PRAVDĚ A LÁSCE
Známkou ušlechtilého rodu nejsou královské erby ani šlechtické, církevní, vojenské či akademické tituly a řády, nýbrž šlechetné lidské srdce a znovuzrozené „dítko boží” v nás.

V rámci osvícení dochází ke spojení s primárním zdrojem moudrosti a přijetí tak zvaného Kristova vědomí dochází ke krystalizaci duše a očištění mysli od ortodoxních pohledů církve a dogmatických pohledů vědy.
Věříme v sebe a moudrost života. Nad nikoho se nepovyšujeme a před nikým se nesnižujeme. Jednáme z pozice partnerství. Z pozice WIN WIN. Vracíme se k POČÁTKU. K panensky čisté duši a bezelstné nadčasové mysli “neposkvrněné” stereotypy dob a kultur. Dokážeme se na svět podívat očima dítěte.

————————————————————————————–

V období kdy měla vnuknutí a vize týkající se Ježíše na mě na YOU TUBE shodou okolností vyskočila písnička Marty KUBIŠOVÉ jménem MAGDALENA.
Když jsem uslyšela první větu písně, která byla s vnuknutími a vizemi v souladu, upoutala píseň mou pozornost.
Začíná totiž texem: “Od chvíle pane kdy tě znám, je k zešílení znát tvůj hřích… ”

Do té doby jsem netušila, že má Marta Kubišová dvě písně s názvem MAGDALENA. Jedna je z roku 1968 a druhá z roku 1969.
V tomto případě šlo o méně známou píseň z dílny Luboše SVOBODY z roku 1968:
PŘEHRÁT VIDEO

Následně jsem zjistila, že Pan Svoboda byl farářem Československé církve Husitské, skladatelem, textařem a zpěvákem. Chtěla jsem se ho zeptat odkud čerpal inspiraci, avšak v té době byl již po smrti. Proto jsem kontaktovala paní Martu Kubišovou, které v rámci spolupráce sdělil, že jde o píseň Vatikánu. Co přesně tím měl pan SVOBODA na mysli nevím.
Nicméně, do obrazu Ježíše, který se v mém vědomí stále jasněji skládal, to v daný okamžik zapadlo jako puzzle.

Později jsem objevila i tak zvané MARIINO EVANGELIUM, které je dalším střípkem do celé skládanky. Maria Magdalena je hlavní postavou spisu. Jako jediná plně chápala poznání plynoucí z rozprav s Ježíšem.

—————————————————————————————-

MARIA MAGDALENA JE SYMBOLIKOU SPOJENÍ MATKY A ŽENY
Muž, který má bezpodmínečně milující Matku, nachází bezpodmínečně milující ženu.
Je jimi doprovázen ke “znovuzrození”.

CÍRKEV ROZPŮLILA MARII MAGDALENU NA DVĚ PŮLKY.
Z Marie udělala SVĚTICI z Magdaleny PROSTITUTKU.
Zatímco Matka jakožto objekt vždy byla předmětem umělecké glorifikace, samotná tvorba žen-matek si své postavení v umění budovala velmi obtížně.
Pokud se žena rozhodla vystoupit z role éterické múzy a stát svébytnou tvůrkyní, znamenalo to nejen vstoupit do světa veřejných institucí (uměleckých škol, galerií) řízených povětšinou muži, ale také utkat se s vnitřními pochybami a znejisťujícími reakcemi okolí.

MARIA MAGDALENA JE ARCHETYP DUCHOVNÍ VŮDKYNĚ A POSVÁTNÉ MILENKY.
Nezávislé ženy, která si musela vyšlapat svou vlastní, nikým nevyšlapanou cestu. Ženy, která doprovázela Ježíše na cestě k naplnění jeho role.

PŘÍBĚH MARIE MAGDALENY JE PŘÍBĚHEM DUŠE NAPLNĚNÉ MOCNÝM TVŮRČÍM DUCHEM.
Příběhem naplnění touhy po sebe/poznání, sebe/rozvoji a sebe/přijetí. Po probuzení božského ženství a odvážném projití svou stínovou částí, vedoucí ji k odhalení syrové Pravdy.
Příběh Magdaleny upozorňuje na skutečnost, že je dnešní společnost vystavěná na necelostních pohledech, předsudcích a nezralých představách patriarchátu a že je ženám a mužům dodnes měřeno dvojím metrem. Žena tak musí vynaložit daleko více úsilí než-li muž k tomu, aby byla společností respektována a uznávána.

UMĚNÍ A KRÁSA HRAJÍ V NAŠICH ŽIVOTECH ZÁSADNÍ ROLI
Obdobně jako teče inspirace básníkům či textařům, teče inspirace i fyzikům, kosmologům, filozofům či matematikům. Z básníka “vypadnou” verše, ze skladatele melodie, z fyzika fyzikální vzorce, z chemika chemické vzorečky, z matematika matematické vzorečky apod. Jde jen o jiný způsob sebevyjádření tvůrčího ducha skrze nás. Jedna věc je projev, druhá jak čteme.
Dokážeme-li číst mezi řádky života, vnímáme podstatu sdělení tvůrčího ducha ve všech formách života.

95 % NAŠEHO ČASU ŘÍDÍ PODVĚDOMÍ
To však neznamená, že je to špatně. Jsme součástí božího plánu. Kam se na něj hrabou pětiletky. Na nevědomé úrovni naplňujeme svou roli. Neseme v sobě střípky božského vědomí. Střípky multidimenzionálního obrazu Univerza, které skládáme vzájemným sdílením a aktivním nasloucháním dohromady.

Jsme vedeni k přenastavení v dětství narušených vnitřních hranic, umožňujících nám zdravým způsobem chránit sebe i druhé a naplnit tak naše jedinečná poslání v rámci své rodiny a oboru, který je nám v hloubi duše vlastní. To, co jsme se přišli naučit je BEZPODMÍNEČNÁ LÁSKA. Energie, představující lásku mateřskou. Tato energie otevírá naše vědomí, srdce i mysl dokořán. Vše ostatní se poskládá „samo“.

HOLOGRAM
Hologram je nástroj prozřetelnosti. Umožňuje zaznamenat svou vizi a vytvořit její původní trojrozměrný obraz ve hmotě. V pozemské realitě. I skarabeus je ve finále „jen“ zhmotněná poletující myšlenka. Naplněná vize prozřetelnosti. Stejně jako my.

My všichni jsme více či méně vědomá média, skrze která se prozřetelnost projevuje. Jsme stvořeni k jejímu obrazu. Narozdíl od nás však nepotřebuje k tvorbě ručičky a nožičky. Přesněji řečeno v rámci pozemské reality tvoří i skrze ručičky a nožičky naše.
Jsme spolutvůrci pozemské reality vsazení do panensky čisté přírody Matky Země. Neseme v sobě mocná poselství. Jedinečné dary, se kterými jsme přišli obohatit tento svět. Vše co se děje v našich duších a hlavách, vyzrcadlí se do reality kolem nás.

Čím mocnější duch v nás dlí, tím pestrobarevnější je naše duše a obrazotvornější naše mysl. Pravda je taková, že to, co si neumíme v duchu představit, nemůžeme ani stvořit ani vysvětlit. Neumíme-li láskyplně snít, neumíme ani láskyplně tvořit.

PODSTATA BIBLICKÝCH PŘÍBĚHŮ JE VŠUDE KOLEM NÁS
Každou další generací se přibližujeme k vyvrcholení a rozuzlení nejznámějšího příběhu lidstva, který započali symbolická EVA s ADAMEM.
Nic v našich životech není náhoda. Celou svou bytostí manifestujeme KDO jsme a PROČ jsme tady. Jaké je naše poslání v rámci našich rodin, oborů a národů. Jméno, datum narození, znamení zvěrokruhu, to vše jsou hvězdná znamení, která je třeba vnímat v kontextu praktického života.

ADAM & EVA
“DUCHOVNÍ DVOJČATA” – DVOJPLAMENY.
Jsme více či méně vědomé verze symbolického Adama a Evy. Jakýchsi “AVATARŮ”.
Různá doba, různé kulisy, různé kostýmy, různé tváře a jména, avšak podstata pozemské “HRY O JABLKO” je stejná. Poznejme sebe samé a poznáme celý vesmír.

Každý životní příběh je jednou z možných verzí příběhu Adama a Evy, který započal v dávné minulosti.
Vede k uzavření “ZVĚRO/KRUHU” a pochopení poselství “ADAMOVA KALENDÁŘE”.

UMĚLCI VYTVÁŘÍ DÍLA, KTERÁ SI DIVÁK PŘEKLÁDÁ SOBĚ VLASTNÍM ZPŮSOBEM .
Při vyhodnocování díla jde o to z jaké hloubky poznání se na život a tvorbu díváme. Nakolik je náš pohled jasnozřivý. Jak citlivý je náš “rastr” skrze který informace filtrujeme. Zda jsme schopni odfiltrovat všechen informační šum. Zda nemáme šelest na srdci.
Je-li naše vědomí, srdce i mysl otevřené dokořán, pak jsme schopni objevit na dně své duše PERLU POZNÁNÍ a zřít HOLOU PRAVDU. Vidíme celý obraz v perfektním rozlišení. V kontextu a všech souvislostech.

Velmi silné poslání se objevuje například ve filmu:PAPEŽŮV VYMÍTAČ (film z roku 2023)
Fráze, že pojmenování ĎÁBLA jeho PRAVÝM JMÉNEM vede k jeho VYMÝCENÍ (porážce), je známým prvkem v mnoha příbězích o vymítání a “nadpřirozenu”. Tento koncept je klíčovým bodem zápletky i v americkém hororu Vymítač ďábla (The Exorcist) z roku 1973.

KDYŽ TUTO FRÁZI TENTO OBRAZ (POSELSTVÍ) PŘELOŽÍME DO BĚŽNÉ MLUVY V KONTEXTU KAŽDODENNÍ PRAXE ZNÍ TAKTO:
Nalezení PRIMÁRNÍ PŘÍČINY aneb pojmenování PROBLÉMU jeho PRAVÝM JMÉNEM vede k jeho ODSTRANĚNÍ.

TERAPIE JE NOVODOBÝ VÝRAZ PRO ARCHAICKÝ POJEM EXORCISMUS
Mocný „EXORCISTA” je ten, kdo poznal a osvobodil sám sebe. Ten, kdo následoval hlas svého srdce, pravidelným obracením zraku do svého nitra zpytoval své s/vědomí a porozuměl poselství temnoty i světla v sobě samém.
Známkou ušlechtilého rodu totiž nejsou královské erby ani šlechtické, církevní, vojenské či akademické tituly a řády, nýbrž šlechetné lidské srdce a znovuzrozené „dítko boží” v nás.
V jednoduchosti je krása. Přestaneme-li se na svět dívat bezelstnýma očima nezávislého tvůrce, nevidíme Pravdu ani tehdy máme-li ji každý den přímo před očima:

V umění se obracení zraku do svého nitra a setkávání se svou vlastní temnou (nevědomou) částí vyobrazuje jako bělmo vytočené směrem ven. K přihlížejícímu.
Člověk, který vidí do duše druhých vzbuzuje v druhých údiv, nedůvěru či strach dle toho, nakolik poznal sám sebe a chápe co se ve skutečnosti děje. Dle toho, nakolik je vědomý.

Strach z “ďábla” plyne z toho, že odhalí naše skryté úmysly, nedostatky či selhání, která jsme sami ještě nezpracovali a netransformovali ve světlo vyšších poznání.
Příkladem toho je hon na “čarodějnice”. Ženy, které viděly do žaludku církevních hodnostářů a jejich přisluhovačů. Toto se děje i dnes. Hon na čarodějnice se jmenuje hon na dezinformátory.

JE TŘEBA SI UVĚDOMIT FAKT, ŽE SEBEROZVOJ A RŮST JE ZÁKLADNÍ PROJEV UNIVERZA, JEHOŽ JSME NEODDĚLITELNOU SOUČÁSTÍ.
TOUHA poznávat a růst na duchu je nám proto vlastní. Není-li možné tuto touhu od dětství naplňovat, vědomí se uzavírá a duše i těla chřadnou. Frustrace ducha se projevuje nemocnými vztahy, nezralou sexualitou, depresemi, disfunkcemi, nemocemi a závislostmi všeho možného druhu.

Člověk, který prochází “znovuzrozením a očistcem”, slouží celku. Očišťuje svou mysl od ortodoxních pohledů církve a dogmatických pohledů vědy. Očišťuje své kořeny, svůj rod, druh a celý rodinný i celospolečenský ekosystém od polopravd a lží.

Provádět “exorcismus” mohou bezpečně pouze bytosti, které jsou bezpodmínečně milující. Bytosti, které mají otevřené vědomí a čisté svědomí. Které se poprali s vlastními démony a neprojektují si do druhých vlastní problém.
Zřít HOLOU PRAVDU totiž znamená překročit hranice dosavadní představivosti většiny z nás.
V tomto kontextu doporučuji knihu od amerického psychiatra a spisovatele M. Scotta Pecka: „LIDÉ LŽI”.

PRAVDA JE NEUTRÁLNÍ. NENÍ DOBRÁ ANI ŠPATNÁ. PROSTĚ JE.
Naše reakce nemá co dělat se samotnou Pravdou, nýbrž s naší schopností ji cítit, zřít, zpracovat, přijmout. Jen tak můžeme přepsat svou vnitřní mapu.
Ve finále HRY O JABLKO, zůstane z naší původní víry jen zdravé jádro. Holá Pravda, která lidi, obory i národy spojuje.
Nežijeme-li v duchu KRÁSY VESMÍRNÉ, můžeme cítit strach z odhalení “ošklivé” Pravdy o sobě samém.

BYLI JSME STVOŘENI K OBRAZU NEJVYŠŠÍ INTELIGENCE – “MATKA A SYN BOŽÍ”
Personifikace živé duchovní inteligence nám umožňuje pozorovat vesmírné zákonitosti v běžné praxi pozemského života a získat hlubší odpovědi na otázky typu: PROČ je tolik matek samoživitelek? PROČ se říká MATKA jistá, OTEC nejistý. PROČ se říká, „ZA VŠÍM HLEDEJ ŽENU”? Kam zmizela z církevní verze duchovního života MATKA a DCERA? PROČ má Eva svátek 24. prosince? PROČ je pro ženu tak důležité povídání si a hlubší propojení s mužem než-li jenom sex?

NOŘÍME SE DO PŘÍTOMNÉHO OKAMŽIKU ABYCHOM ZMĚNILI „MINULOST” A UTVÁŘELI LÁSKYPLNOU „BUDOUCNOST”.
Abychom zřeli své omyly a chyby, odpustili sobě samým i druhým a žili v LÁSKYPLNÉM SVĚTĚ.

OSVÍCENÍ ANEB DUCHOVNÍ ORGASMUS
Osvícení je spojené s přílivem slastného sebe/poznání. Vzrušení plynoucího ze setkání se svou existenciální tvůrčí podstatou. Ze spojení s primárním zdrojem moudrosti v sobě samém.

V OKAMŽIKU OSVÍCENÍ SE NÁM ROZSVÍTÍ “NA MAJÁKU”.
Dochází k propojení s primárním zdrojem moudrosti.
K jakési jaderné fúzi duchovního jádra a maximální akceleraci naší duchovní inteligence. Jinak řečeno k oživení „dlouhodobé paměti“ a rozvzpomenutí se na naši esenciální tvůrčí podstatu. Jsme vedeni k vykrystalizování naší jedinečnosti a optimálnímu využití našich životních zkušeností.
Přirozenou součástí naší „operační paměti” se stává hlubší vhled do podstaty veškerých jevů a dějů v „minulosti i budoucnosti“. K přijetí a zpracování svých temných (nevědomých) částeček a jejich transformací ve světlo nejvyšších poznání.

Každý AHA moment je malým velkým třeskem. Střípkem poznání umožňujícím nám poskládat si celý multidimezionální (stále se měnící) obraz života.
Projevy se mění, PODSTATA však zůstává. Je jí duchovní inteligence projevující se skrze plynné, kapalné, plazmatické i pevné životní formy. V okamžiku osvícení v sobě objevujeme „bod nula“. Stav jednoty. Singularity. V tento okamžik jsme centrálním mozkem i srdcem lidstva.

JEŽÍŠ.
SYMBOLIKA SVĚTLA ZROZENÉHO “VE TMĚ”. V NITRU BEZPODMÍNEČNĚ MILUJÍCÍ MATKY.
PŘIPRAVIL CESTU PRO STARONOVÝ LÁSKYPLNĚJŠÍ ŘÁD VE KTERÉM PRAVDA A LÁSKA VÍTĚZÍ.

INKVIZICE PŘEDSTAVUJE NEMOCNÉ SRDCE CÍRKVE
Muž, který nemá zralou primární vazbu s Matkou, nemá zralý vztah k ženám. Potlačil ženský princip (Lásky) v sobě samém. Takový muž je necitlivý. Slabý. Utíká od řešení vztahových problémů. Nemá potřebnou trpělivost ani představivost. Není schopen ženě aktivně naslouchat.

ŽIVOTNÍ PŘÍBĚHY JSOU ZPŮSOB JAK SKRZE NÁS PŘEDAT HVĚZDNÁ POSELSTVÍ.
Příběh Ježíše je jednou dějovou linkou v příběhu celého lidstva. Příběh lidstva je jednou dějovou linkou v příběhu Matky Země. Matka Země je jednou dějovou linkou v příběhu celého Univerza.
Každý příběh má svůj POČÁTEK, zápletku, vyvrcholení, zvrat a závěr.

PODSTATA BIBLICKÝCH PŘÍBĚHŮ JE VŠUDE KOLEM NÁS
Každý nezvládnutý boj se svou vlastní pýchou a zlobou, stává se bojem rodinným až celosvětovým.
Abychom pochopili příběh lidstva v plném kontextu a předali celý odkaz symbolického KAINA a jeho bezejmenné sestry – dvojčete (dle Midraše viz Berešit raba 22:2), je třeba vnímat symboliku života, následovat hvězdná znamení. V balastu informačního chaosu by se jinak mohla snadno ztratit pointa celého příběhu.

NEJVYŠŠÍ, BEZPODMÍNEČNÁ LÁSKA JE LÁSKA MATEŘSKÁ. JEJÍ PŘEDSTAVITELKOU JE MATKA BOŽÍ
Primární vazba je vazba s MATKOU. Jak na nebi, tak na Zemi.

BEZPODMÍNEČNÁ LÁSKA SI NEŽÁDÁ ANI OBĚTÍ ANI ODPUSTKŮ. JE VŠEOBJÍMAJÍCÍ A VŠEPROSTUPUJÍCÍ.
Jestliže Bůh proklel KAINA, aby jej nemohl nikdo zabít a ušetřit jej tak krutému trestu, tak se ptám: Jak se takový trest slučuje s BEZPODMÍNEČNOU, VŠEOBJÍMAJÍCÍ A VŠEPROSTUPUJÍCÍ LÁSKOU? KDE JE MILOSRDENSTVÍ A ODPUŠTĚNÍ?

NEPŘIMĚŘENÝ TREST NESKÝTÁ MOŽNOST ODPUŠTĚNÍ A ODLOŽENÍ KŘÍŽE NALOŽENÉHO NA BEDRA “KAINA”.
ZATRACENÍ KAINA je symbolika nezvládnuté zloby a unáhleného AKTU “BOHA” (OTCE), který proklel svého syna a odsoudil jeho duši k věčnému bloudění. K toulání se světem jako tělo bez ducha. Bez možnosti zemřít, přerodit se na duchu a ukončit prokletí.

Dále se ptám: Proč se ve “svaté zemi” stále válčí? Kde je moudrost vyvoleného národa a MÍR s odpuštěním spojený? Jakou roli hraje Izrael ve “HŘE O JABLKO”?

JABLKO SVÁRU
Všechny války vedené lidstvem jsou ve své podstatě války informační. Kdo čerpá informace z primárního zdroje moudrosti v sobě samém má „kouzelnou moc”. Kdo přejímá informace „z druhé ruky” šíří ne/moc a pocit bez/moci. Pocit, že jsme příliš malí a bezvýznamní na to, abychom mohli změnit svět.

JABLKO POZNÁNÍ
Utržení jablka poznání symbolizuje svobodnou vůli ženy, kráčející svou vlastní nikým nevyšlapanou cestou. Symbolická Eva nás vede k poznání, že pouze vlastní zrale zpracovaná životní zkušenost činí člověka nezávislého na “svatém Otci”. Dává ženám schopnost spojit se s primárním zdrojem moudrosti v sobě samých a rozpoznat dobro od zla ukrytého za rouškou dobrodiní. Umožňuje jim zřít, nakolik byl jejich sebeobraz narušený nemocnou genderovou politikou.

BŮH JE JEN ČÁST PRAVDY.
Bůh bez Lásky je jako rozum bez citu. Mysl točící se v bludném kruhu. Vede k opakování stále stejných chyb. K novým a novým žabomyším válkám a bojům o moc a území Matky Země.

SLEPĚ PŘIJATÁ VÍRA JE PLACEBO EFEKT, KTERÝ SE DŘÍVE ČI POZDĚJI ROZPADNE JAKO DOMEČEK Z KARET
Každá nezrale zpracovaná životní zkušenost je stínem na duši udržující lidstvo v nižší vývojové evoluční fázi. Je důvodem nezrale vyhodnocených situací (obrazů) kolem nás.
V okamžiku kdy se otevře naše třetí oko a my obrátíme svou pozornost do svého nitra, dopadá paprsek zdrojového světla na dno našich duší a otevírá zdrojový kód. Jádro hologramu, který obsahuje kompletní informaci o primárním zdroji.
Tento kód představuje tři body (principy), které nám umožňují vnímat informace trojrozměrně. To znamená v obrazech. Symbolech. Vyšších celcích.
Je-li naše vědomí, srdce i mysl otevřené dokořán, je jsme schopni profiltrovat velké kvantum dat a zřít HOLOU PRAVDU. Vidíme celý obraz v perfektním rozlišení.

Představitelé církve a vědy dojdou jednoho dne k bodu “NULA”. K samotnému POČÁTKU. Do bodu, který znají alchymisté věky věků. Je symbolickou tečkou uprostřed kruhu. Základu květu života.
Tento bod – okamžik, je mimo jiné spojený s tak zvaným reliktním zářením. Poselstvím Velkého třesku. Vede lidstvo k rozvzpomenutí se na svou Láskyplnou tvůrčí podstatu a pochopení rozdílu mezi náboženstvím a spiritualitou. Mezi naučeností a věděním.

BYLI JSME „VYHNÁNI Z RÁJE“. Z JEDNOTY S MATKOU.
VLÁČÍME NA SVÝCH BEDRECH KŘÍŽ ZATRACENÍ OTCEM!

OBLAST BEDERNÍ PÁTEŘE a KŘÍŽE je nejvíce zatěžovaná část fyzického těla. Prakticky při jakémkoliv pohybu dochází k zatížení této oblasti, což během celého dne vytváří permanentní zátěž. Není tedy divu, že bolesti zad patří mezi nejčastější potíže s pohybovým aparátem.
KAŽDÝ NEVĚDOMÝ KROK a šlápnutí vedle, nás po čase navrací zpět na LÁSKYPLNOU cestu spojenou s naším jedinečným posláním.

CHÁPEME-LI SYMBOLIKU ŽIVOTA A ŘEČ TĚLA V TĚCH NEHLUBŠÍCH SOUVISLOSTECH, VIDÍME VELMI RYCHLE, KDE JE PODSTATA PROBLÉMU
Před sebou samým nelze utéci ani do jiného vztahu ani na jiné planety. Přijetím a zpracováním vlastních stínů, odkládáme kříž vláčený na svých bedrech. Spolu s ním snímáme růžové i černé brýle sebeklamu. Naše třetí oko je otevřené. Vidíme sebe i život v PRAVDĚ. Stáváme se jasnozřivými. Nahlížíme pod povrch. Vidíme KDO je KDO. Kdo na sebe jakou roli vzal a PROČ.

PRAVDIVÝ SEBEOBRAZ
Svými jedinečnými pohledy na život a odvahou jít za Pravdou a Láskou, které ve svém srdci cítíme zrajeme celý život k obrazu svému niternému. K obrazu, který je ukrytý pod maskou naučených gest. Maskou, chránící nás před nepřijetím těmi, kteří nezpracovali své vlastní stíny a neodložili svůj kříž a nevstali z mrtvých.

PODZIM ŽIVOTA JE OBDOBÍM, VE KTERÉM SKLÍZÍME PLODY SVÉ CELOŽIVOTNÍ PRÁCE.
PODZIM ŽIVOTA JE OBDOBÍM, VE KTERÉM SKLÍZÍME PLODY SVÉ CELOŽIVOTNÍ PRÁCE.
PŘECHOD do druhé půlky života. Tak zvaná krize středního věku je přípravou na „bílou paní“. Na „paní zimu“. „PERINBABU”.

Toto období vypovídá o tom jak jsme žili. Komu a čemu jsme věnovali svou pozornost. Odkrývají se naše skutečné motivace a záměry.
Jestliže jsme investovali svůj zájem, čas a energii do aktivního naslouchání našim rodinným příslušníkům, přátelům a spolupracovníkům, investice se nám bohatě vrátí v podobě „kouzelných” hojivých poznání.

JAK SI KDO USTELE, TAK SI TAKÉ LEHNE
Poslední ulehnutí je ulehnutí „do rakve”.
Stanout ve SVĚTLE PRAVDY znamená vidět v PRAVDĚ sebe samé i své bližní. Je to příležitost naplnit svůj osud. Naplnit poslání, které je součástí naší jedinečnosti. Naší jedinečné role zde na planetě Zemi. „Na prknech jež znamenají svět”.

NE/ZÁVISLÁ TVORBA
SUBJEKTIVNÍ REALITA KAŽDÉHO Z NÁS SE PROMÍTÁ DO OBJEKTIVNÍ REALITY MATKY ZEMĚ.
Všechny naše přesvědčení, představy, sny, touhy a vize se v časoprostoru Matky Země zhmotňují jako na multidimenzionálním filmovém plátně, ve které hrajeme svůj part. V tom tkví jedinečnost Matky Země.

Naše životní příběhy jsou jednou dějovou linkou v příběhu celého lidstva. Příběh lidstva je jednou dějovou linkou v příběhu Matky Země. Na vlastní oči můžeme vidět, na vlastní kůži zažít a na vlastní duši procítit, jak moc jsme se vzdálili zákonu BEZPODMÍNEČNÉ LÁSKY.
Pýcha, zloba, krutost, chamtivost, žárlivost, závist, nenávist, vulgarita … to vše jsou nízké energie, které se zhmotňují snadno a rychle. Nevyžadují totiž žádné úsilí ke změně. Proto je jich mezi námi lidmi nejvíce. Je to snadná cesta.

V okamžiku osvícení se nám “rozsvítí na majáku”. Přestaneme si stát na vedení. Všechny okruhy v mysli se propojí. Čakry se harmonizují. Všechny životní zkušenosti se vytříbí.
Překračujeme horizont událostí. Hranici, ze které světlo vyslané v minulosti dosáhlo nezávislého pozorovatele v nás. Překročujeme hranici naší dosavadní představivosti. V úžasu jsme vedeni k naplnění naší jedinečné role a znovuzrození. Naše mysl košatí jako koruna stromu života. Vznikají hlubší spoje a synchronicity. Vnímáme symboliku života a hvězdná znamení, že se blížíme k samotnému jádru vědění. K Teorii všeho.

Nejde tudíž o to, kam jsme to v životě tak zvaně dotáhli, nýbrž o to, kým jsme se narodili. Zda celým svým bytím manifestujeme to, kdo ve své nejhlubší podstatě jsme. Zda jsme pochopili svou životní lekci, odložili své ochranné masky a stanuli před zraky svých bližních zcela „nazí“. Opravdoví. Autentičtí. Beze strachu z nepřijetí a odsouzení.
Zda naše stříbrem protkané vlasy značí životní moudrost, která jde ruku v ruce se smyslem pro etiku a estetiku.

CESTA JE CÍL ANEB JÁ JSEM CESTA K PRAVDĚ A LÁSCE
Známkou ušlechtilého rodu nejsou královské erby ani šlechtické, církevní, vojenské či akademické tituly a řády, nýbrž šlechetné lidské srdce a znovuzrozené „dítko boží” v nás.
V okamžiku osvícení jsme prostoupeni “duchem svatým”. Naše duše krystalizuje. Stává se panensky čistou. Neposkvrněnou stereotypy dob a kultur. Objevujeme své jedinečné poslání a rozprostíráme „království nebeské” (RÁJ) na Zemi. Jinými slovy, šíříme Pravdu a Lásku mezi lid sobě vlastním, jedinečným způsobem. Věříme v sebe a moudrost života. Nad nikoho se nepovyšujeme a před nikým se nesnižujeme. Jednáme z pozice partnerství. Z pozice WIN WIN.

NAD NIKOHO SE NEPOVYŠUJ, PŘED NIKÝM SE NEPONIŽUJ.
„Ten, kdo je poslední, bude první” je známý citát z Bible, konkrétně z Matoušova evangelia, který vyjadřuje myšlenku, že v Božím království budou lidé, kteří se považují za poslední, povýšeni a ti, kdo jsou první, budou pokořeni.
Znamená to, že duchovní hodnoty a pokora jsou důležitější než pozemské postavení. Nejen v církvi dojde k obrácení světského pořadí.

PRIMÁRNÍ VAZBA JE VAZBA S MATKOU. TAK JAKO NA NEBI – TAK I NA ZEMI
MY VŠICHNI JSME SE VYVÍJELI “VE TMĚ”. V TĚLE MATKY.
My všichni jsme byli její nedílnou součástí. Teprve v okamžiku zrození se ukazuje KDO JE KDO.
Získáváme životní zkušenosti a objevujeme své světlé i temné stránky. Přijetím a zpracováním temných částí sebe samých, transformujeme životní zkušenosti ve světlo nejvyšších poznání.

JEŽÍŠ.
SYMBOLIKA SVĚTLA ZROZENÉHO “VE TMĚ”. V NITRU BEZPODMÍNEČNĚ MILUJÍCÍ MATKY.
PŘIPRAVIL CESTU PRO STARONOVÝ LÁSKYPLNĚJŠÍ ŘÁD, VE KTERÉM PRAVDA A LÁSKA VÍTĚZÍ.

“BŮH JE MRTEV”. OPLATKY SE NEPEČOU. ZÁKON OKO ZA OKO A ZUB ZA ZUB KONČÍ
Dochází k transformaci lidstva.

ODPUŠTĚNÍ A OMLUVA
Zpolitizovaný systém je nebezpečný v tom, že jedinci, kteří si neumí přiznat vlastní chyby a omyly, ohrožují sami sebe i své okolí. Nezrají na duchu. Málokterý člověk natož politik je natolik uvědomělý, aby se ke svému pochybení postavil čelem a upřímně se obětem své vlastní nevědomosti, nezralého jednání a pýchy omluvil. Upřímná, od srdce vyřčená omluva dělá “zázraky” stejně jako odpuštění.
Odpuštění je milosrdenstvím pro „oběť, upřímná omluva je milosrdenstvím pro „viníka“.
My sami jsme si totiž ve finále těmi nejvyššími soudci.

JSTE PŘIPRAVENI NA “CESTU DOMŮ”?

… zabalit.