Magdalena
JSEM VIZÁŽISTKOU LIDSKÝCH DUŠÍ
Pracuji se světlem i stíny lidské individuality.
Nastavuji zdrcadlo Vašemu nitru a doprovázím na cestě duchovního růstu.

Učím naslouchat celostní komunikaci života
Zažehnout jiskru niterných poznání a překlenout temnou oblohu neporozumění. Neplout s davem, ani proti němu. Nalézt vlastní pramen života a svobodně surfovat na jeho vlnách. Utvářet přirozené mosty mezi okolními „světy“ a harmonicky tvořit s těmi, se kterými v různých ohledech souzníme.

Život je umění
Živoucí dílo nejvyšší inteligence, jehož jsme spolutvůrcem i součástí. Energie, kterou do něj vložíme se stává součástí obrazu jménem “objektivní” realita.
Čistým energetickým zdrojem je Láska. Promlouvá a tvoří skrze nás. Svým původem není lidská, avšak hluboce lidskými nás činí.
Více o mně…

Miluji lidské příběhy a moudrost dávných filozofů neodtrženou od reality každodenního života
Ctím autenticitu, lidskost, laskavost, zdravý selský rozum a celistní pohledy na život. Vedu k niternému třídění všech přijímaných informací z řad rodičovských, vědeckých, politických, náboženských i duchovních autorit.

Každá slepě přijatá víra ohrožuje zdravý vývoj společnosti. Následování falešných bohů nás vede na zcestí hlubokých nejistot a strachů. Většinově si však neuvědomujeme, že ezoterika není otázkou duchovního, nýbrž i politického, vědeckého a společenského „nebe“. Živá víra je předmětem jedinečné, celoživotně tříbené filozofie. Pramení v našem nitru a spojuje nás s podstatou života a osvobozuje od nefunkčních dogmat.

Nečekané spirituální zážitky mi odhalily základní životní principy a vesmírný řád v nás. Objevený duchovní svět mě fascinoval a odstartoval intenzivní studium mezilidských vztahů a vzájemných vazeb ve vývoji člověka, rodiny, společnosti, přírody a vesmíru. Vše se postupně skládalo a zapadalo do praxe života jako puzzle.
Základní přehled jsem završila studiem Anthroposofie a Etikoterapie, zabývající se uzdravováním mezilidských vztahů a s nimi spojených nemocí člověka a společnosti.

Středem mého zájmu je ekosystém rodiny…. nevědomé vazby, podstata ženského a mužského principu v nás, zralé rodičovství, kompatibilita vztahů, síla přirozených porodů, úskalí umělého početí a další…

Díky naplňujícím životním zkušenostem jsem se naučila jak pracovat s vlastními stíny na duši a jak se osvobodit z područí obětí, viníků a soudců v nás. Citlivě vnímám manipulační techniky, jichž je zneužíváno k ovládání druhých.
Proti každému nezralému pohledu na život stojí genialita přírodních zákonitostí. Žijeme-li v souladu se svým vyšším JÁ, žijeme postupně v plném souladu se sebou samým i přírodou.

V rámci rozšířených stavů vědomí jsem přijala nové paradigma v duchovním vedení lidí i společností. Nadále se účastním přednášek s rozličnou, vědeckospolečenskou i duchovní tématikou a rozvíjím své schopnosti mimosmyslové komunikace.

Součástí textu jsou i citlivá témata a společenská tabu, na která není možné dát touto formou zcela naplňující ucelené odpovědi. Bližší osvětlení je předmětem besed, debat a osobních konzultací.
… zavřít

Magdalena

Konzultace

Tématická setkání

Osobní konzultace

více …

Párové konzultace

více …

Kruh

více …

Pro ženy

více …

Osobní konzultace

ÚZKOST ZTRÁCÍ NA SÍLE, POJMENUJEME-LI JEJÍ PŘÍČINU
Úzkost i existenční strachy odchází z našeho života v okamžiku, kdy původní příčinu plně pochopíme, zpracujeme a přijmeme jako zkušenost. V okamžiku kdy odpouštíme a opouštíme staré vzorce myšlení a chování.

Dříve než se o čemkoli rozhodneme na vědomé úrovni, je v naprosté většině případů rozhodnuto v našem podvědomí. Své rozhodnutí si následně rozumově racionalizujeme a tak se i roky ztrácíme v překladu.
Chceme-li utvářet smysluplné, harmonické vztahy a žít naplněný život, pak je třeba započít niterný dialog, uzdravit nevědomé vazby a vztah se sebou samým.

Bolestivé, opakovaně dramatizované či v podvědomí potlačené situace jsou stínem na vlastní duši. Bez vědomé práce s nimi je nejsme schopni vnímat z nadhledu a zůstávají břemenem v našem životě, rodu i různých formách partnerství.

Společně nalézáme a odbouráváme nezpracované zkušenosti, na jejichž základě jsme přijali omezující pohledy na život a dramatizující postoje k lidem a situacím kolem nás.
Jedná se většinou o pozvolný, různě dlouhý proces. Pomáhá zvládnout i těžká životní období a situace, které jsou „uzavřené“ a nevratné.

Zrání duše je přirozený životní proces. Narůstajícím diskomfortem mysli a těla se hlásí o naši pozornost a změnu. Dlouhodobé nenaslouchání a neochota měnit zažité pohledy vede k narůstání problémů ve vztazích, prohlubování frustrace, vnitřního tlaku, úzkosti, nemoci a pocitu bezmoci.

Niterná nezralost nás udržuje ve slepé víře v jednoduchá řešení a tak hledáme rychlou úlevu od roky neřešené podstaty problému. Bezduché polikání tablet a zpaměti odříkávaný otčenáš jsou typickým projevem účinného marketingu, výhodného bussinesu a manipulace nevědomé, centralizované moci.
Slepá víra je stále jen slepá víra.

Deprese není ne/mocné prožívání světa
Deprese je různě hluboký stav smutku. Ve spojení s různě oprávněným hněvem. Je to stav, který je třeba zrale zpracovat.
Zhoubným, chronickým procesem v našem vědomí a těle se stává pouze tehdy, nevěnujeme-li dlouhodobě pozornost duchovní podstatě života a neřešíme původní příčinu vlastního problému.

Nemoc je název pro informaci o stavu naší mysli či těla. Je jakýmsi popostrčením našeho nitra k sebeuvědomění. Můžeme se zamyslet nad diagnózou, přijmout spoluzodpovědnost za svůj život a změnit přístup. Přijetím těžké prognózy, jež je odrazem nevědomé vědy a jejích způměrovaných dat si podepisujeme vlastní ortel.
Těžké progózy jsou odrazem duchovní nevědomosti a nevnímání života v celistvosti. Je způsobem vidění světa lidí, kteří nerozumí celostní komunikaci života a nespolupracují s ním.
Nejde o to kohokoliv soudit, ale prozřít. Otevřít své srdce a svou mysl podstatě života a uzdravit se. Nikoli se léčit.
DROBNÝ DETAIL DĚLÁ HARMONICKÝ CELEK.

Konzultace
1 000,- Kč / hodina

7 000,- Kč / 10 hodin

Objednat se můžete telefonicky na čísle: 603 231 929 či zasláním zprávy ZDE. Ozvu se Vám k domluvení termínu.

 

Párové konzultace


PÁROVÁ KONZULTACE



Je určena vztahům, jejichž prioritním zájmem je posunout vzájemný vztah na hlubší partnerskou úroveň.

Je-li dynamika vztahu dlouhodobě narušována nevědomou komunikací vztahy přirozeně nefungují a stagnují či se bez pochopení podstaty problému rozpadají.

Upřímná touha stav věcí změnit a pevné rozhodnutí činit kroky ke změně, je základním předpokladem pro úspěch.


RODINNÁ „KONSTELACE“

 

Vztahy jsou hojivým, sebepoznávacím procesem duší.
Zainteresovanost více členů rodiny přináší celistvější obraz o jejím fungování a zároveň nenahraditelný prvek spolupráce a sounáležitosti urychlující celý ozdravný proces.

Rychleji navnímám všechny souvislé příčiny. Vedu ke zralému, otevřenému dialogu a přeprogramování nefunkčních komunikačních vzorců v rodině.

Přijetí do párové terapie začíná objednáním se obou „aktérů“ samostatně, jako projev svobodné vůle a hlubokého zájmu na obou stranách stav věcí změnit.

Párová konzultace 1 300,- Kč / hodina

Možnost základní komunikační diagnostiky v rodinném prostředí. Cena na základě domluvy





Objednat se můžete telefonicky na čísle: 603 231 929 či zasláním zprávy ZDE. Ozvu se Vám k domluvení termínu.

👁

Kruh

S duchovním nadhledem o tématech, která Vás zajímají…

Záměrem setkání je vynášet na povrch různé zkušenosti, pohledy a názory na různá témata i konkrétní situace. Vzájemně se inspirovat, otevírat vnitřní dialog vedoucí nás k přirozenému rozjímání o životě a průběžnému bourání nefunkční stereotypů myšlení, opouštění zastaralých či moderních, nefunkčích názorů a polovičatých pravd.

Každý jsme jiný a každý řešíme v různém čase, různá témata. Žijeme v různých prostředích, máme rozmanité výchozí pozice, předpoklady i možnosti. Naše představy o nás, pravdě a realitě, bývají zkreslené mnoha vnějšími i vnitřními faktory, které lze v kruhu otevřeně tříbit.

Svět krásy, kult mládí, sexu a dokonalosti všude kolem nás. Jaký vliv má dnešní doba, časopisy, reklama, média a trendy na naši mysl a život? Jak běžně fungujeme a jak se nenápadně posouvají naše i obecné hranice? Jak se to odráží v našich partnerstvích, domovech i pracovních vztahzích?

Jak se s nadhledem orientovat v nepřeberném množství rad a informací všeho druhu?

Co nás trápí v otázkách krásy a sebepřijetí?

Co znamená mateřská Láska, kde jsou její zdravé hranice dělící ji od lásky opičí?

Kde skončila zdravá hranice feminismu a kde začala ženy okrádat namísto chránit?

Co znamená mužnost, co nás na ženách a mužích přitahuje a proč?

Co dělá strach a zloba s našimi životy?

Jak ovlivňují naše vlastní strachy hlubší rodinné vazby i přátelské a pracovní vztahy?

Jak ovlivňují otázky související s veličinami zrození a smrti náš každodenní život a naši
výraznou manipulovatelnost ve stávajícím systému?

Dávná, skrytá zranění a nepochopení nahradila přirozený vnitřní řád v nás chaosem, jež se snažíme necitlivě vsadit do pevného řádu společenského. Jak vnímat a citlivě přenastavit nepřirozený společenský řád?


Diskuse v kruhu rodiny či kolektivu o těchto i dalších tématech….
Kontakt: +420 603 231 929.

Konzultace líčení

Pracujeme se slovy i se štětcem …

cena: 1 500,- Kč/osoba/minimum 5 osob

Celostní krása

Láska k vizážistice mi umožnila dlouholetou spolupráci s výraznými osobnostmi veřejného života a ženami různých oborů i společenských skupin.
Každodenní práce s detailem a trpělivé naslouchání životním příběhům tříbily má poznání i celostní pohled na lidskou krásu.
V rámci své praxe jsem poznala mnoho „krásných” žen, které se nikdy dostatečně krásné necítily i ženy, které většinovým představám o ideálu krásy neodpovídaly a přesto z nich vyzařoval osobitý půvab a zralá ženská síla.

Krása a úspěch přitahují lidskou pozornost a tak se různě „dokonalá” image stala prostředkem manipulace a moci.
Udělat dobrý dojem na první pohled za cenu potlačení sebe samých je naukou nevědomých. Být si vědom svých kvalit je cesta k těm, kteří naše kvality dokáží postupně objevovat a naplno ocenit.

Nezrale vnímaná ženskost a necitlivě komentovaná ženská krása prohlubuje niterné strachy a tlak v naší mysli i společnosti.
Přirozené projevy života jsou tím pádem vnímány negativně a my máme tendenci se vyhnout všemu co je z našeho pohledu nedokonalé.
Dogmatický kult krásy a dokonalosti ohrožuje vnitřní harmonii.

POZOR NA ZÁMĚNU!
Smysl pro detail a harmonii vedou k niternému růstu a smysluplným změnám vlastních postojů.
Nezaměňujme potřebu sladění se a harmonie s potřebou dokonalosti…. DROBNÝ DETAIL PODSTATNÝ ROZDÍL!

Jsme si navzájem síní zrcadel
Otázka zní, zda máme odvahu do nich otevřeně nahlížet a zpracovat vlastní “vady na kráse.”

Žena, která nemá zahojené základní vazby je vnitřně nezralá a ostatní ženy bude vnímat v různých ohledech jako konkurenci.
Je-li ženská rivalita uplatňována v rámci vlastního rodu, není schopna zrale čerpat ani předávat hlubší moudrost předků svým potomkům přirozeným způsobem. Bude se nezrale vymezovat a držet vnějších “pravd”.
V rámci ženského kolektivu podněcuje nezralá ženskost rivalitu a podvědomě vede k soutěži, namísto zralé spolupráci.

Vše nezralé v našem nitru, co použijeme proti jiné ženě se časem obrací proti nám samotným. Každou lží sobě samým, nad sebou vynášíme soud nejvyšší – nepřijetí sebe samých a vnášení nemocných vzorců do svých rodů.
Zároveň je třeba si uvědomit, že tyto procesy probíhají podvědomě a jsou přirozenou součástí vývoje jedince i celého lidstva.

Nejde o to se soudit, ale pochopit podstatu života, propojit se s vlastním zdrojem Lásky a zhojit svůj citový deficit.
CIT je podstatou duchovní inteligence. Rozšíří naše “zorničky” i obzory. Naplní naše necelostní pohledy pochopením a soucitem. Osvobodí nás od soudů a dramat, současně nám však dovolí spontánně reagovat a projevovat emoce.

ZRALÁ ŽENSKÁ SPIRITUALITA JE OZDRAVNOU SILOU RODIN I NÁRODŮ
V rámci konzultace ženské krásy podtrhujeme sofistikovanou část našeho JÁ.
Na povrch vyplouvají témata s nimiž lze nadále pracovat v rámci osobních konzultací.


Rezervace na telefonním čísle: +420 603 231 929.

Setkání

BESEDY v kruhu Vaší rodiny, společnosti, školy či salonu krásy lze domluvit na tel. čísle: +420 603 231 929.

V rámci setkání ujasňuji užitý slovník a myšlenky, které vnímáme z rozdílných úrovní vědomí. Slaďujeme jazyk a zaměřujeme se na konkrétní témata, jež Vás zajímají.
Nevím vše a ani si neusurpuji patent na rozum, ale věřím, že jen zcela otevřeným názorem a zralou debatou se můžeme přerodit, zharmonizovat a jít za hranice dosavadních poznání.

Blog

Umění krásy

více …

Země

více …

Láska

více …

Život

více …


Mozek

více …

Homo sapiens

více …

Duchovní inteligence

více …

Partnerství

více …


Žena & Muž

více …

Rodina

více …

Pocity

více …

Světlonoš

více …


Znovunalezený Ráj


Tvořivá esence LÁSKY je fragmentem Světla uložené v našich duších i genech.

Téma se připravuje

…hlubší ponor do problematiky 👁

Umění krásy

KRÁSA A DOKONALOST JSOU PRAVDOU I ILUZÍ…
Vnější, krása je pomíjivá a navzdory celoživotní péči odkvétá.
Vnitřní krása září navenek a napříč věkům rozkvétá.

Rozvinutá růže je ušlechtilá bytost v jejímž živoucím nitru je ukryta perla nejvyšších poznání.
Je symbolem plně rozvité trnové koruny na hlavě milující bytosti, jež došla naplnění.

Plně chápat všechny rozměry života lze pouze vnitřním zrakem duchovní inteligence.
Díky ní vnímáme podstatu krásy ve všech a všem do té míry, do jaké jsme krásou naplněni my sami.

Krása nás přitahuje stejně jako světlo na konci tunelu.
Krásná bytost zdobí svět. Nikoli tím jak vypadá, ale tím jak smýšlí.
Milující bytost je schopna krásu následovat i sama tvořit. Člověk žijící ve svém vlastním stínu chce krásu vlastnit, kopírovat, ovládat či pokořit.

DUCH JE TÍM, KDO DÁVÁ ČLOVĚKU CHARAKTER.

Svými volbami a rozhodnutími tříbíme charakter Ducha a utváříme jej k obrazu svému.
Ukrytý v hloubi našich těl i duší, má potenciál diamantu tříbeného okolním tlakem. Stejně vzácná je i síla a pevnost charakteru, jehož světlo prostupuje na povrch a září jako briliant.

Láska skrytá uvnitř musí zrát a pracně sílit než-li svou laskavou tváří osvítí všechna zákoutí své zraněné duše i těla.
Přirozený půvab a okouzlující charisma milujících bytostí, jsou úměrné úsilí vynaloženému na cestě za svou vírou a Láskou.
Zrají každou novou či nově, už lépe zvládnutou zkušeností.

Nevěřme pohádkám pro dospělé, že za nás někdo tu podstatnou práci v péči o sebe samé udělá.
My sami musíme být poctivými studenty života, aby naše srdce v symbolice moudrých pohádek a rčení cítilo a následovalo osvícenou cestu.

Od přírody jsme okamžikem zrození zvídaví, objevující a tvořiví.
Od pradávných dob zrození jsme však také zbloudilí a plni zloby a strachu. Ztraceni sami v sobě si neuvědomujeme, že na svých bedrech vlečeme břemeno nevědomosti, od něhož hledáme jednoduchá ulehčení.

DOBRO ČI ZLO? DEN ČI NOC?

Jsme přitahováni ke „zdroji“ a každý z nás dělá, co umí.
Stejně jako je motýl přitahován ke květině a spoluutváří život, je i „můra“ pudově přitahována k náhradním zdrojům světla, jimiž bývá oslněna.

Někdy motýl nalézá květinu a láskyplně spolu tvoří, jindy opakovaně nalétává na chiméru „dokonalé květiny” až propadne nástrahám temného motýla v sobě samém.

Jsou okamžiky kdy cítíme bouřlivý tep. Momenty, kdy nám srdce tluče na plné obrátky a my víme, že žijeme.
Čím žijeme a kam až jsme schopni dohlédnout z naší uzavřené kukly, je otázkou naší niterné touhy a skutečné motivace.

Než se přestaneme hnát za falešnými zdroji světla, falešnými představami o sobě samých i lidech a životě okolo nás, zřejmě ještě mnohokrát narazíme na neviditelnou oponu duchovní reality života, po níž opakovaně sklouzáváme na dno svých vlastních sil a přesvědčení.
Pobyt ve své vlastní tmě je nezbytný k tomu, abychom v klidu rozjímali, zklidnili tok svých myšlenek i strachů ve svém nitru a mohli uzřít Pravdu. Světlo poznání na konci tunelu se objeví vždy, když nazraje čas.

Číst více zde.

ZEMĚ

GAIA – ŽIVÝ, ZRAJÍCÍ ORGANISMUS ZRCADLÍCÍ VÝVOJ A STAV LIDSTVA.
Okamžikem splynutí s vědomými milujícími lidmi, zklidní své vášnivé nitro a utiší rozbouřené živly.
Nastane čas láskyplně vydat všechno své ovoce a zralým způsobem nasytit potřeby bytostí tvořících v souladu s ní.
Všechny bytosti, které nezrají s Duchem Země, jsou postupně z jejího dalšího vývoje vyloučeny.

Zdravý a celistvý charakter člověka se tříbí životem majícím své zákonitosti a fáze, stejně jako Země, která je jeho dočasným domovem.
Naše vědomí prochází různé duchovní vývojové fáze planety Země a proto jsme různě duchovně zralí. Žijeme ve vzájemné symbióze jejíž podstatou je naslouchání a spolupráce. Rosteme i strádáme společně. Svět minerálů, flóry i fauny je součástí naší mikroflóry a mikrokosmu.

Zraněná pýcha (zraněné city mužů i žen) vedlo k zesílení mužského principu (rozumu).
RACIONALIZACE nebo-li MATERIALIZACE je původcem veškerého zla na planetě Zemi.
Důsledkem negramotnosti a hrubých podmínek na planetě Zemi došlo k nadřazování mužů a nepřijetí žen za rovnoprávné partery, což vedlo k podvědomé odvetě žen a ztracení se v překladu života.
Tento vývoj je v souladu s vývojovými fázemi sluneční soustavy.

Vývoj lidí je v každém okamžiku v našich rukou. Láskyplnou péči potřebuje Matka Země i my.
Plné chápání podstaty vývoje lidstva a náš přístup k sobě i k ní, má přímé důsledky pro naše životy.

V rámci přežití druhu Homo sapiens, není nejdůležitější fyzicky, nýbrž niterně – duchovně nejvyzrálejší jedinec.
Jedinec, jež je schopný dlouhodobě rozvíjet své nitro a spolupracovat. Člověk, jež se přizpůsobuje vesmírnému řádu v sobě samém namísto nemocnému společenskému zlořádu. Člověk jež se zcela “vysvleče z kůže” a obnoví své astrální tělo skryté v tom fyzickém.
Milující, vědomý člověk dokáže měnit své přístupy a zdravě chránit nejen sebe, ale i vše kolem sebe.
Z toho důvodu umírají dříve muži. Jsou stejně jako ženy cyklické bytosti. Neumí však pracovat se svými pocity a rozkládají se zevnitř. Nedokáží se postavit do své mužné síly a ochraňovat ženy zralým způsobem, protože mají nepořádek v sobě samých.
Ženy pak sebe i své potomky chrání nezralými způsoby a společnost má problém. Nezralá společnost tohoto problému navíc zneužívá k upevňování vlastní, byrokratické moci.

V každém okamžiku však může každý z nás změnit směr a naslouchat svému vyššímu JÁ. Hlasu svého potlačovanéh s/vědomí.
S vědomím, že jsme poctivým člověkem žijícím v pravdě se sebou samým, stoupá naše sebehodnota a sebepřijetí. Náš život se otevírá hojnosti a naplnění. Nedržíme se slepě pohodlných pravd ani zvyklostí, ale naplno žijeme.

Stejně jako cholerik, sangvinik, melancholik a flegmatik v nás celoživotně zrají a postupně vyrovnávají a harmonizujou svou sílu, tak i Země zraje a vyvíjí se. Hluboko ve svém nitru bouří, přemítá a zraje. Spaluje všechny “jedy,” aby mohla svobodně “dýchat” a zrát k tomu nejlepšímu v ní.

Postupnou integrací a harmonizací všech živlů v nás, zrajeme v celistvou bytost a na hluboké duchovní úrovni se spojujeme se svým domovem Zemí. Abychom ji mohly porozumět, je třeba očistit a zahojit své kořeny zapuštěné hluboko v ní.
Země, obdobně jako člověk, zraje a chrání se projevy a prostředky sobě vlastními.

Moudrá planeta Země, upozorňuje opakovaně své obyvatele na nezralé, necitlivé chování vůči fauně i flóře
Katastrofy všeho možného druhu zvedají varovný prst a poukazují na nezralé zacházení s jejím bohatstvím. Nelze uniknout nikam. Vše, co není láskyplně chráněno, bude nám odebráno. Mocnými, plodnými Bohy jsme pouze v okamžicích LÁSKY. V časech, kdy žijeme v souladu s vesmírnými zákonitostmi v sobě samých.

Každý národ bývá upozorněn na to, že jeho lid nehýčká svou zemi s Láskou.
Že pouze plení a drancuje ji i své bližní. Že slepě následuje své nezralé předky, či nezrale přijímá nezralé moderní zvyklosti . Staronové moudré přírodní zákonitosti následuje pouze poučený, moudře vedený lid. Nikdo nás nemůže řídit. Může nás jen láskyplně vést.

Potopy, vichřice i požáry nás opakovaně nutí spolupracovat, zklidnit a vyčistit svou mysl i Zemi od sobectví a hrabivosti.

MODRÁ PLANETA OBÝVÁNA MOUDRÝMI BYTOSTMI bude moci zharmonizovat všechny své živly a naplnit svou důležitou úlohu v rámci celého vesmíru.
Jsme kolečky v soukolí velkého vesmírného BYTÍ. Každý z nás ve svém nitru zná své přesné místo i čas. Stejně jako každý z nás, tak i každá země a kultura hraje svou důležitou roli ve vesmírné hře života.

Země je náš domov. Byla stvořena pro láskyplný harmonický život všech milujících bytostí. Nemusíme mít vše, stačí BÝT a milovat. Pak se nám otevřou nové obzory v mysli, Zemi i vesmíru.
Není to o tom mít víc, ale mít sebe. Pak budeme mít hojnost všeho, čeho je nám skutečně třeba.

Čtyři zkrocené živly v našem nitru jsou základními elementy celistvé osobnosti.
Pátým, nejmocnějším elementem, jež nás provází na cestě k sebenaplnění je všudepřítomná Láska. Bytí mimo Prostor a Čas. Všudepřítomný nadhled a klid.
Kruh poznání lidstva se uzavírá.

Oheň, Země, Voda a vzduch jsou živoucí symboly, znázorňujícími vášeň, přizpůsobivost, pevnost a nadhled.
Fáze, které musíme projít, zpracovat, pochopit a přijmout v sobě samých abychom žili naplněné, harmonické životy. Životy naplněné LÁSKOU.

Oheň je vášeň mládí jež se jako žhavá láva valí krajinou života.
Zažehne ideály a sežehne vše nezralé. Zralá vášeň zůstává v našich srdcích a udržuje nás bdělé do vysokého věku. Vyplouvá napovrch v intimních láskyplných chvílích a okamžicích, kdy promlouvá naše nitro.

Voda plyne rozmanitou krajinou. V krajině života sbíráme kapičky zkušeností jež naplňují naše nitro oceánem poznání. Zavlažujeme a napájíme vyprahlá či popálená místa, jež jsou důsledkem našeho dřívějšího nevědomého života.

Země je znamením zkušenosti a pevnosti s níž jdeme za svými cíly a sny.
Plni nezralých ideálů škobrtáme cestami vysoké školy života. Vzlétnout ke hvězdám a postavit se opět pevný a rovný na Zem je to, oč tu běží. Očistit vyšší mravní princip v nás od nezralé společenské morálky a naivních, zneužitelných pohledů na život.

Vzduch pravidelně prosycený bouřemi, hromy a blesky mládí.
Jako okřídlený nevědomý Pegas vzlétáme do života, abychom smířeni skrze bolest a zklamání zráli k nejvyšším vesmírným poznáním.
Pokornější a moudřejší klesáme k Zemi a vaneme ozdravným hlasem v mysli probouzejících se bytostí.

Vysokou duchovní bytostí je ten, kdož naplnil zvěrokruh v sobě samém a nese na svých bedrech kříž hlubokých poznání.
Čím vyšší duchovní bytostí jsme, tím celostněji komunikujeme. Promlouváme v obrazech a příbězích.

Je to jazyk našich předků, kterým k nám promlouvají i duchovní bytosti kolem nás.
Hovoří k nám v našich myšlenkách, představách, snech, touhách a nejniternějších přáních. Jejich jazyku lze porozumět pouze v našich srdcích. Kdo miluje lidi a svou rodnou Zem, ten tomuto jazyku rozumí.

Přes řeku porozumění a poznání se však musíme převézt každý sám. Nelze pomoci nikomu, kdo nehledá pomocnou ruku, ale usazení v pohodlné pramici, kterou by byl převezen. Převezeme leda sami sebe a to ve všech významech slova.
Být v roli oběti, které stále někdo ubližuje a tak může opakovaně soudit druhé, namísto se rozhodnout a svůj postoj změnit, je po nějakém čase otrava i pro otrlé soudce a “chudinky”. To bývá onen bod ZLOMU. Okamžik, kdy chceme svůj život skutečně změnit.
VŠICHNI POROZUMÍME, AŽ SE DO NĚJ DOSTANEME.

GLOBÁLNÍ OTEPLOVÁNÍ JE ZNÁMKOU ZVYŠOVÁNÍ VIBRACE ZEMĚ, JEŽ SE BLÍŽÍ K PŘERODU A OZDRAVĚNÍ. ROSTOUCÍ VĚDOMÍ LIDÍ NA JEJÍM POVRCHU JDE V SOULADU S NÍ.

… hlubší ponor 👁

Nadvědomí

NADVĚDOMÍ JE BYTÍ MIMO PROSTOR A ČAS
Je výsledkem různě dlouhého procesu sebeuvědomování a seberozvoje vesmíru.
Čistá esence poznání.

VESMÍR je živoucí organismus.
“OSOBNOSTNĚ” roste a rozpíná se každou novou zkušeností.

… hlubší ponor 👁

Láska

Láska promlouvá a tvoří skrze nás. Je životodárnou silou, prosvětlující nevědomé dějiny vesmíru i lidstva. Původem není lidská, avšak hluboce lidskými a tvůrčími nás činí.

LÁSKA JE UŠLECHTILÁ
LASKAVÁ A CHÁPAJÍCÍ I PŘÍSNÁ. JE KYSLÍKEM ŽIVOTA

Umění milovat je základní dovedností člověka vedoucí k přežití druhu
Necháme-li si sebrat svobodnou vůli, zříkáme se Lásky a ztrácíme se v překladu života.
My sami volíme porozumění, soucit a odpuštění či melodrama a boj. Sami jsme strůjci svého ne/štěstí.

DOKUD PLNĚ NEPOCHOPÍME A NEPŘIJMEME PODSTATU LÁSKY DO SVÉHO SRDCE, NEJSME SVOBODNÍ A NEVIDÍME PODSTATU DĚNÍ KOLEM NÁS

Co je LÁSKA a jak se učit umění milovat je základní filosofická otázka

Je to naše základní dovednost. Chybí nám však znalosti potřebné k tomu, abychom tuto dovednost vybrousili do podoby diamantu ve svém nitru.
Je ČAS se začít učit ve školách to podstatné. To, co z nás dělá lidi. To co nás odlišuje od zvířat a přitom v nás ponechá to čisté z nich. To, co nás vede ke všem dovednostem a znalostem, které potřebujeme ke zralé spolupráci a naplněnému životu.

Život je plný paradoxů
To co se jeví krásné, může být uvnitř pustá poušť a to, co se jeví jako odporné, může být plné krásy.
To, co vidíme v druhých lidech, nevypovídá o nich, ale především o nás.
Nejsme-li plně vědomé bytosti, nerozumíme celostnímu jazyku života a ztrácíme se v překladu sebe samých. Skrze sebe vidím tebe…

Mylné či romantické představy o Lásce, nás často udržují ve vztazích, které přirozeně nefungují.
V případě nepochopení podstaty problému ve vztahu nás ženou do únikových aktivit a vztahů, které troskotají, či plní „pouze“ společenskou funkci.

Láska má mnoho podob i záměn.
Jako základní lidská potřeba, vytváří v případě nedostatku nemocné vazby v naší mysli, jež nás v průběhu života ovládají. Projevují se v podobě různých závislostí, ovlivňujících naše podvědomí a rozhodování.

Stačí i nevinná poznámka jako „spouštěč“ aktivující naše předchozí i hluboce zasutá emoční zranění. Tato dřívější, nezpracovaná, nepochopená a neuvolněná vazba nás drží v dramatech, falešných přesvědčeních a bojích.

Láska, zamilovanost a obdiv jsou tři různé věci.
VELMI ZJEDNODUŠENĚ by se dalo říci:
Zamilovanost – první signální – sexuální přitažlivost zabezpečující nevyhynutí druhu.
Obdiv – první signální – přitažlivost plynoucí z pocitu hmotné potřeby zabezpečit sebe a svůj rod. Případně dodat si sebehodnoty.
Láska – vyšší morální princip. Vede k ní pracná cesta rozvíjející cit a uvolňující vnitřní svobodu.

Nevědomost, sobectví a strach z osamělosti nás často vedou k účelovému výběru partnera.
Zralá, vědomá volba partnera plynoucí z čisté lásky je spíše ojedinělý jev.

Proto se často ocitáme ve vztazích, které mají nemocný základ.
Zároveň je třeba říci, že v této fázi vývoje lidstva je to pochopitelné.
Bez cítění či pochopení hlubších duchovních souvislostí a zákonitostí je velmi těžké podstatu problému uzdravovat a postupně splynout. Vlastní bezmoc vztah prohloubit je důsledek nemocného přístupu okopírovaného ve svých rodinách a společnostech.
Vlastní pýcha nám často brání stát se pokorným a zcela pravdivým vůče sobě či druhým.

Znásilnění není jen otázkou těla, ale především naší duše.
V případech, kdy jsme byli v dětství různými způsoby zneužíváni (i manipulace je jistá forma zneužívání), neseme sebou citové zranění na duši a nemocné obrazy ve svých hlavách, kterým se chceme vyhnout. Je-li role oběti naší primární rolí, stavíme se v okamžiku problému do role oběti a každý projev autentické osobnosti, který nechápeme vnímáme přecitlivěle.
V roli oběti pak my sami opakovaně „znásilňujeme” své partnery svými vnitřními soudy plynoucí z dřívěších zranění.
Vyvoláváme v nich reakce, které jsou jim opětovně házeny na hlavu.

Psychická odolnost autentičtějších partnerů i potomků je tak neustále narušována podprahovou manipulací.
Pokud si tohoto základního programu nejsou partneři vědomi a nepracují s nimi, pak jejich děti nevědomky přebírají stejný vzorec chování.
Nepracují-li jako dospělí jedinci poctivě na svém duchovním růstu (přísná sebereflexe a boj se sebou samým), upevňují se nemocné vzorce v jejich hlavách a předávají je dále svým dětem.
Tento typ zneužívání je o to nebezpečnější, že je nenápadný, často skrytý za maskou klidu a hlubšího nezájmu.
Dokud nepochopíme oč tu běží, nejsme schopni si nastavit zralejší vnitřní hranice a vztah zahojit či jej s čistým svědomím, že jste udělal vše pro jeho naplnění, jej opustit.

Jsme-li opakovaně oslabováni těmito technikami sílí naše různé závislosti. Především však sílí naše závislost na energetických vampírech!

Manipulace v nás budí různé reakce, které jsou opakovaně používány proti nám.
Snaha vyvolávat pocit špatného svědomí, pocit méněcennosti, lítosti apod. nás drží pod kontrolou. Naši “soudci” si hýčkají své drama a díky tomu se vidí lepší a „oprávnění” ke svému účelovému chování.
V roli oběti získávají pozornost a soucit těch, které si chtějí udržet v blízkosti i omluvu pro sebe samé a svou neochotu měnit svůj postoj a pohled na život.
Je to chování citově méně angažovaného, nezralého jedince. Osobnost takového jedince duchovně degeneruje a v případě potomků se předává z generace na generaci.
Pro založení rodiny je proto ideální vědomý partner, který chápe tyto duchovní souvislosti ve všech ohledech.

Naše podvědomí nás tlačí k vnitřnímu osvobození, avšak nezralé, falešné představy o sobě, lásce a strach ze samoty vede často k výběru partnera založené na vnitřní potřeby naplňovat své sobecké individuální potřeby. Tím dochází k různým formám společenských svazků,jež nenaplňují své původní poslání.

Podstatou všech vztahů je hojivý proces duše.
Jsme přitahováni protějškem, který v nás probouzí to nejlepší i nejhorší, abychom poznali naše vlastní silné a slabé stránky a mohli niterně růst.
V dobrém i zlém zní proto zákon LÁSKY. Je třeva otevřeně hovořit o všech volavých životních situacích a společně zahojit svá citová zranění.

Cítíme přitažlivost či rezistenci s bytostmi, které jsou “ideální” pro náš niterný růst.
V ideálním případě nás naše chování ve vztahu s nimi vede k zamyšlení se nad sebou samým, svou vlastní motivací, potřebou a přístupem.
Funkční pár totiž tvoří, roste a sílí sdílením, sebepřekonáváním a zvládáním i bolestivých zkušeností.

Podstata partnerů je tak prozkoušena v různých životních situacích a životních fázích.
Nejsme-li oba ve vztahu ochotni či schopni citově investovat a více se otevřít, vnitřně nezrajeme a je nemožné skrze sebe dále růst.
Nefunkční vzah stagnuje, dusí se a vadne až se stane pouhou společenskou záležitostí bez jiskry a naplnění či se rozpadne zcela. Následně může dojít k transformaci a vnitřnímu přerodu obou partnerů.
Transformace uvolňuje nezralé vazby a přináší možnost přenastavení vnitřních hranic.

Každá lež sobě samému prohlubuje nezralý vztah se sebou samým potažmo i se svým partnerem.
Ideální je nelhat. Lžeme-li druhému, vedou nás k tomu různé důvody a je důležité být schopen a ochoten se v pravý čas otevřít a otevřeně o nich promluvit. Pro láskyplné osobnostní zrání a zdravé vztahy je tento přístup NEZBYTNÝ.

Stačí, aby se jeden z páru citově dlouhodobě neotevíral a na povrch postupně vyplují všechny nezralé vzorce a nezahojené citové deprivace z dětství, dospívání, předchozího i současného vztahu. Tlak, který budou tyto nemocné vzorce na jedince i vztah nadále vyvíjet, prověří všechny jejich osobnostní rysy, schopnost se chránit, otevřeně komunikovat a partnersky zrát!

Vztahy nerozbíjí “negativní” zkušenost, nýbrž její nepochopení a nezpracování.
V takovém případě si partnerskou lekci budeme muset zopakovat. Vhodný “školitel” nám vstoupí do života přesně v okamžiku, kdy jsme připraveni na školení.
Různé situace či okolnosti “pouze” prověřují naši vlastní zralost, autenticitu, pružnost, schopnost spolupráce a soudržnosti ve vztahu a také naše duchovní povědomí.
NĚKDY JE ODCHOD ZE VZTAHU ZRALÝM ROZHODNUTÍM, JINDY JEN NEZRALÝM ÚTĚKEM.

MILUJÍCÍ BYTOST NÁM MŮŽE SÍLU LÁSKY PŘIPOMENOUT, NIKOLI NEDOSTATEK NAŠÍ VLASTNÍ LÁSKY NAHRADIT.

Hlubší ponor … 👁

Život


„LIDSKÝ ŽIVOT JE ČERNO BÍLOU HROU NA NEKONEČNĚ PESTROBAREVNÉ DUCHOVNÍ PALETĚ VESMÍRU.“

JE ROVNICÍ O MNOHA NEZNÁMÝCH, PODLÉHAJÍCÍ MOUDŘE UKOTVENÝM PŘÍRODNÍM ZÁKONITOSTEM
VĚDA I DUCHOVNÍ SFÉRA JSOU PLNÉ DOGMAT A ZASTARALÝCH PŘESVĚDČENÍ, OD KTERÝCH JE TŘEBA NAŠÍ MYSL POSTUPNĚ OČISTIT.

Umění je od slova umět
Vše co děláme s láskou nás dovede k naplněnému životu.
Vědec, malíř,lékař, manžel, instalatér … všichni jsme tvůrčí bytosti a skutečnými virtuózy v daném oboru v případě, že dáváme do svého díla své srdce.

Ti, kteří nežijí v pravdě a lásce se sebou samým, zaprodávají svou duši soudu a hodnocení druhých.
Žití s ohledem na druhé bez závislosti na nich a jejich ocenění je svoboda.

Nelze porozumět základní rovnici vesmírného života, dokud nepochopíme základní rovnici života svého.
Během jednoho lidského života není možné poznat a pochopit vše co život a vesmír obnáší. Je však možné na vlastní kůži procítit vše podstatné pro náš vlastní život a naplnit tak všechny naše smysly a duši po okraj. Duše se vrací pro další zkušenost. K naplnění svého původního poslání.
Jde o to rozšířit vědomí, posunout se do vyšších vibrací a vytříbit naše rozlišovací a komunikační schopnosti do nejjemnějších nuancí.

Nikoli pouhé rozumové pochopení, nýbrž prožité – PROCÍTĚNÉ POZNÁNÍ je celistvým životním poznáním a VĚDĚNÍM. Osvobozujícím aktem, přibližujícím nás k poznání ŽIVOTA pod povrchem. Uvědomění si milující BOHYNĚ a BOHA v sobě samých.

Růstem našeho vědomí roste vědomí lidstva, přírody, Země i vesmíru. Skrze nás roste BOŽSKÉ VĚDOMÍ.

více … 👁

Mozek

ROZUM a CIT
DVĚ STRÁNKY JEDNÉ MINCE ZVANÉ … VĚDOMÍ

Mužský a ženský princip je součástí BYTÍ každého člověka, bez ohledu na pohlaví
CIT – jemnohmotné vnímání a nový život – ženský princip – spojený s Duchem
ROZUM – struktura a řád – mužský princip – spojený s hmotou

Rovnováha mezi těmito principy zásadním způsobem ovlivňuje zdravé vyhodnocování a schopnost objevovat i přijímat nové smysluplné cesty a to včetně nových paradigmat.
Celistvá bytost si je vědoma ženského i mužského principu. Je si vědoma toho co znamená, v čem je harmonie mezi nimi důležitá a jak se projevuje v rámci bytí i myšlení.

V naprosté většině případů je na podvědomé úrovni o všech našich rozhodnutích rozhodnuto dříve, než-li tak učiníme na vědomé úrovni
Něco jiného jsou zautomatizované procesy mysli a zautomatizované procesy těla, byť spolu úzce souvisí

Mozek řídí procesy těla. Vědomí řídí procesy v mozku
Náš mozek nemůže nikdy nic nového vymyslet. Veškeré informace jsou všude kolem nás. Vše je v tak zvaném kvantovém poli v jehož různých úrovních vědomí se pohybujeme.
Vše “nové” co objevíme, objevíme ve svém nitru. Čím otevřenější vědomí, tím hlubší schopnost mimosmyslové komunikace a přijímání tak zvaných binárních kódů – ZÁKLADNÍCH INFORMACÍ.
Vše co automatický přijímáme skrze druhé – různě vědomé autority, je třeba protříbit skrze své vlastní nitro, případně porovnat s vícero zdroji. A to obzvláště mimo politicky řízené, středoproudé pohledy školství a vědy.

Nezpracováním bolestivých životních zkušeností dochází k jakémusi “odříznutí se od živé inteligence” a necelostnímu – podvědomému vyhodnocování našich pocitů a situací kolem nás.
Pokud ze svého rozhodovacího procesu záměrně vylučujeme celostní, duchovní pohledy, stáváme se obětí oborových (tunelových) pohledů na podstatu problematiky v různých oborech. Spolu s nezrale zpracovanými životními zkušenostmi se pak projevuje v různé míře stupidity. Nejde o nedostatek intelektu – naopak. Vysoký intelekt s uzavřeným vědomým a nezralou niternou morálkou je velmi častou “obětí” většinových pohledů a pravd.

V okamžicích, kdy není čas přemýšlet či když jsme něčím rozrušeni nastupuje reflex. To jsou okamžiky, kdy se zcela projeví skutečná lidská podstata. Kolik jsme schopni z reakcí jedince pochopit záleží na tom z jaké úrovně vědomí, znalostí a zpracovaných zkušeností jeho reakce vyhodnocujeme.

Je rozdíl, zda nás vede zralá intuice pramenící v LÁSCE či nezralost Ducha spojená s nezralou vazbou a nezpracovanými “hořkými” zkušenostmi v naší mysli.
Nekonáme-li v každém okamžiku v zájmu nejvyššího dobra, konáme v rámci svého sobectví či zachování “krásného” sebeobrazu.

Hluboká poznání jsou vždy spojená s novými pohledy a přijetí vlastních omylů plynoucích ze slepé, ortodoxní víry. Tím bývá “napaden” náš celoživotní vyhodnocovací systém a o to je celý proces náročnější. Odmítáme nové pohledy do poslední chvíle, protože je to velmi bolestivý proces. Zuby nehty se mu bráníme, ptotože to zcela otřese naším sebeobrazem.

PRAVDIVÝ SEBEOBRAZ JE ZÁKLADNÍ LIDSKÁ POTŘEBA
Z něj plyne naše sebehodnota a zároveň z naší sebehodnoty plyne naše schopnost se zcela přerodit.
Naše sebehodnota je spojena s důvěrou v život a sebe samé. Bez potřeby kontrolovat a o všem se ubezpečovat a nejlépe aspoň třikrát se nedá svobodně žít a objevovat.

Pokud roky utíkáme před dobře vyleštěným zrcadlem ve svém nitru, pak se nám vrstvy “makeupu”, jen velmi těžko odlupují. A především, jsou-li spojené s naším dobrým, ve svém oboru roky uznávaným jménem. EGO je smrt Ducha. Dokážeme-li ego integrovat, osvobodíme se a vyrosteme ještě hlouběji i výše… Se svobodou přicházejí nová poznání.

Lidská nevědomost ve spojení s egem nezná mezí. Každý den se však můžeme naučit něco nového o sobě i životě. Mějme na paměti, že PARADOX je druhé jméno pro život 🙂
Jsme lidé, nikoli ZDROJ … mýlíme se a učíme až do konce svého života. Nechtějme se neusále povyšovat na boha a dovolme si drobné chyby či otevřenou vědeckou mysl…
Kvantová fyzika a duchovní vědy se již začínají propojovat, takže se uvolněme a otevřeme se citům

VZÁJEMNÝM DÁVÁNÍM A ODEVZDÁVÁNÍM SE DRUHÉMU JE NAPLŇOVÁN ZÁKLADNÍ PRINCIP LÁSKY – ZDROJE NEJVYŠŠÍ INTELIGENCE.
Autenticita, vyjadřování svých citů a pocitů a zároveň vnímání a akceptování potřeb druhého vede k hlubším procesům v naší mysli, která ovlivňuje děje v mozku i změny v něm.
Vzájemné prorůstání je proces v němž získáváme nezištné city, uvolňující základní nemocné vazby a nefunkční vzorce nabrané v minulosti.
Proto je láska hojivým procesem duše, vztahů i inteligence. Ať už máme jakékoli předpoklady, vytěžíme z nich ve spojení s duchovní inteligencí maximum.

Hluboký zájem o druhé velmi úzce souvisí s prorůstáním neuronových sítí v mozku.
Nejde tudíž o velikost mozku, ale především o rozmanitost, hustotu a hloubku propojení neuronových sítí. Tento fakt můžeme vidět například na změnách mozku maminek.
Je-li muž hluboce citově zainteresován, roste jeho zralá mužnost, kterou v opačném případě často nahrazuje hrubostí, vulgaritou, lacinými pohledy či podlézavostí či ponižováním apod. Jde o tak zvanou latentní homosexualitu, které jsou si duchovně nezralí jedinci na podvědomé úrovni cítí a proto klamou “tělem” samičku i sebe.

Zralá ženskost a mužnost ve spojení s větším mozkem povede svět zcela jinak než soutěží či snižováním opačného pohlaví.
Nebudeme s druhými soutěžit, ale vědomě spolupracovat. Dotazovat se rozšiřovat své obzory skrze pohledy druhých pohlaví je branou do hlubších vesmírných poznání.
Zralá sexualita je nejsilnější motivační zdroj i energetický pohon. Takový muž je pro nezralý systém silně nebezpečný protože bude apolitický a veškerý business postavený na laciné reklamě jaksi zvadne. Narozdíl od přirozených životních procesů 😉

VYMÝT MOZEK druhým a udržovat je v jednotném pohledu je chytrý a také značně krutý tah. Milovat lidi, ptát se a respektovat jinakost, která vede ve finále k daleko zralejší spolupráci je zároveň těžší než je manipulovat a ovládat. Také je daleko výhodnější, tedy alespoň pro těch pár, tak zvaně vyvolených…

Také není pravda, že ve vyšším věku nelze neuronové spoje “oživovat”. Nezemřel-li Duch, pak “mládneme” do konce svých dní. Zrajeme totiž k podstatě stvoření. A to bez ohledu na to, že naše tělo stárne.

Nedosáhneme toho však slepým memorizováním z paměti, ale celostními přístupy. Narovnáním postojů a uzdravením citových vazeb. Hravou, radostnou a laskavou péčí, láskyplnou celostní komunikací. Celostním pohledem a hlubším propojováním jednotlivých mozkových center.
Zde souhlasím s většinovým pohledem našeho zdravotního systému a pohledem na zdraví – že důležitá je prevence. Je třeba se učit to, co je nám vlastní. Objevovat sám sebe a svou jedinečnost. Je třeba naslouchat své mysli i tělu.

Navíc bych v tomto psojení zamylsela na básní Dědova mísa od Jana Nerudy. Jediný rozdíl mezi dětským domovem a domovem důchodců je ten, že starý člověk se do jisté míry “může” rozhodnout sám kde chce být a proč.

LÁSKA MÁ HOJIVÝ EFEKT. JE OZDRAVNÝM PROCESEM. POJEM LÁSKA JE VŠAK TŘEBA VNÍMAT CELOSTNĚ
CIT je vlásečnicemi LÁSKY jež spojují vše co vede k tomu nejlepšímu v nás. Vše co je v souladu s nejvyšší vůlí vede i k tomu nejlepšímu v nás.

Základním životním úkolem lidstva je zvládnout nezralé rodinné vazby a uzdravit vztahy mezi muži a ženami
Nejsme-li schopni se osvobodit od pýchy a dogmat, pak se můžeme snažit jak chceme a budeme sice orazítkovaným a možná i uznávanými odborníky na kdeco, ale podstatu naplněného života a hlubších vesmírných zákonitostí nepochopíme a o co hůř – neprožijeme.

Naučit se žít bez manipulací a strachů a umět láskyplně – celostně komunikovat je, jak vidím z praxe života, to nejtěžší. Tím spíš, že jsme staletí manipulováni na všech možných frontách.
Kdyby tomu tak nebylo, tak bychom jako druh Homo Sapiens byly již dávno někde úplně jinde…

Vzdělávání je pod přísnou cenzůrou státní moci a různých institucí a tak se musí jakékoli jiné než středoproudé informace “pracně” vyhledávat a citlivě spojovat.
Navíc jsou většinovou myslí smeteny ze stolu právě proto, že většině lidí žije v rolích obětí, viníků a soudců. Naše mysl není otevřená a srdce není na dlani….
Převzít spoluzodpovědnost za narušené vazby a nefunkční vztahy se totiž téměř nikomu nechce.
Nic podstatného ve svých životech měnit necheme a tak jej žijeme pěkně v”pohodlí” našich dosavadních zvyklostí.

Jak chceme žít životy v míru, když nejsme ochotni či schopni otevřeně komunikovat se svými nejbližšími? Jak chceme pochopit velké, když jsme nepochopili základní? Nejde o to načíst, ale praktikovat. Chápat hlavou neznamená přijmout v srdci a žít v praxi.

Dnes a denně vidím odmítání těch nejobyčejnějších pravd. Pravd, které staletí obcházíme.
Pravd, které necheme slyšet. Těžko je pak dokážeme přijmou a uzdravit své nitro i svět.

Hloubka citu hovoří o míře Lásky (duchovní inteligence) v nás.
Zastaralé vzorce myšlení brání upgradování a uvolnění zastaralých programů v naší mysli.
Nefunkční programy devastují živou inteligenci a omezují zásadním způsobem náš pohled na život.

Rozum koupající se v citu je podstatou moudrosti. Rozum a cit = MOUDROST.
Tam kde se moudrost koupe v LÁSCE, tam je duše RÁJ. Život v niterné harmonii.

Většinově vnímáme cit jako emoci. Tento názor je mylný a silně zavádějící.
Cit je tmel, jež smysluplně spojuje informace. Nedostatek citu je jako milování na sucho. Dře to a je neplodné. Nevede ke zralému plodu POZNÁNÍ. Vede k bezcitným či přecitlivělým reakcím.
Vše je projevem duchovní inteligence a slouží k pochopení reakcí, pocitů a podstaty problémů.

KAŽDÝ PROJEV ŽIVOTA JE PROJEVEM DUCHOVNÍ INTELIGENCE
CIT je vlásečnicem Lásky jež spojuje jednotlivé informace (body) v celistvý obraz – celostní informaci.

KAŽDÝ JSME JEDINEČNÝ
Každá harmonie pramení v umění. Vše co děláme s láskou či naplno nás činí vyspělými “umělci a znalci”.

Dělejme co milujeme. Plně se vnořujme do všeho co děláme. Vnořujme se do přítomného okamžiku
Cit je inteligence jež spojuje informace potřebné pro vědce a učiní jej “geniálním”.
Cit je inteligence jež spojuje informace důležité pro instalatéra a učiní jej “geniálním”.
Cit je inteligence jež prosytí tělo ladným pohybem a činí tanečníka “geniálním”.

CIT JE MOCNÁ SÍLA jež pospojuje jemnou motoriku mysli i těla v harmonicky fungující celek – LÁSKYPLNOU MOCNOU BYTOST.
TO CO CÍTÍME JE PRAVDA. To jak to co cítíme vyhodnotíme je věc jiná. POZNEJME SEBE A STANEME SE MOCNÝM, LÁSKYPLNÝM VLÁDCEM VE SVÉ KATEDRÁLE – ve svém srdci, mysli a životě.

K tomu, aby to fungovalo je třeba pokory. Poctivého přístupu k sobě samému a opakovanému sebezpytování a přehodnocování doposud poznaného. Pokud tak nečiníme, ztrácíme se dlouhodobě v překladu života a často cítíme iracionální strach a úzkost, která nás vede k oddělenosti od vlastního zdroje a nezralé ochraně.


Bez spřízněných duší býváme na svá vyšší poznání sami a jsme-li vystaveni kritickému tlaku svého okolí, můžeme podlehnout a zaprodat se davovému myšlení.

Pak jsme sice obklopeni lidmi, ale nejsme s těmi se kterými ve svém nitru skutečně souzníme a náš plný potenciál se nenaplní.
Naše mysl zůstane “tupá”. Occamova břitva je pomyslným mečem MILUJÍCÍCH BYTOSTÍ. Nebojují silou svalů či kontaktů, nýbrž silou Ducha.

Duševní „dřině“ jíž je opakovaná pravdivá seberflexe i odříkání se však pravidelně vystavuje málokdo.
Je to totiž energeticky velmi náročná disciplína, která vyžaduje trpělivost a vytrvalost. Snažíme si ji vyhýbat jak jen to jde. Manipulace druhými, kteří jsou v našem nejbližším okolí zdrojem světla je jeden ze způsobů úniku před touto každodenní prací. Jde o “laciné koupání se” v laskavosti a citech druhých či pohodlném přijímání jejich servisu za cenu zaprodání vlastní duše.
Vyhýbání se našemu základnímu poslání (růstu k našemu vědomí – k sobě samým) se nám však dříve nebo později projeví na vlastním omezeném myšlení, nezralých rozhodnutích a zdraví.

Trpělivost růže přináší. Ve spojení s pokorou a vytrvalostí nás dovedou k poznáním nejvyšším.
Ti, kteří pocity osamění na této chvílemi nelehké cestě neunesou, ztratí se na půli cesty, jelikož zůstávají i tam, kde nekvete zdravý selský rozum a otevřená spolupráce. Zuby nehty zůstávají i s limi či v prostředí, ve kterém jim není dobře.
Pocit osamělosti je známkou oddělenosti od božské inteligence. Od Lásky v sobě samých, kterou pak vyplňujeme jak se dá….
Být obklopen davem, neznamená, že nejsem osamělý. Být sám, neznamená, že jsem osamělý.

Ve své podstatě nejde při naplňování boží vůle o to zda věříme v Boha či vědu, nýbrž zda cítíme a žijeme v souladu s přírodními principy a zákonitostmi Lásky v sobě samých.
Zda žijeme ty nejjednodušší pravdy a žijeme život naplno. Zda děláme to, co milujeme a trávíme čas s lidmi, které milujeme. Zda naplno zaměříme pozornost na to, co právě děláme. Zda věnujeme pozornost lidem s jinými názory a plně vnímáme život a přírodu kolem nás.
Být jednostranně zaměřen a nenaslouchat zcela opačným názorům, vede k jednostrannému pohledu a uzavřenému názoru…

Je třeba si uvědomit, že naše inteligence roste nejpřirozenějším způsobem tam, kde se cítíme dobře.
Kde je nám nasloucháno a kde plně nasloucháme my sami. Je to energetická bomba! PŘIROZENĚ STOUPAJÍCÍ ENERGETICJÁ SPIRÁLA. Vede k našim kořenům a zároveň stoupá vzhůru k nejvyšším poznáním.
ENERGIE PROUDÍ SKRZE NÁS A OKOLO NÁS.
Netočíme se jako bludná myš v kruhu, ale celoživotně se rozvíjíme a rosteme.

Sněme, abychom mohli své sny naplňovat a přitom plně bdít a utvářet reálný život ke zralému odkazu Lásky v našem nitru. Bděme, abychom se nevědomky nestaly jen bludnými ovcemi slepě přejatých realit nevědomého – spícího davu.

Lidé kolem nás zde nejsou proto, aby naplňovali naše představy o životě.
Jsme zde proto, abychom skrze sebe navzájem poznávali sebe samé a život. Abychom si uvědomili nakolik jsme ochotni a schopni si vzájemně naslouchat a v otevřené mocné diskusi sdílet své radosti, ale i starosti, zranění a zklamání.
Abychom dokázali díky „láskyplnému Esperandu“ překlenout rozdílné zkušenosti a názory a nadále se učili láskyplně komunikovat a vnitřně zrát.

MY SAMI JSME TOU NEJVYŠŠÍ AUTORITOU VE SVÝCH ŽIVOTECH.
Nechápeme-li co nám život svými projevy sděluje a my svou mysl neotevíráme hlubším pohledům, pak jsme ochuzeni o ta “nejneuvěřitelnější” poznání.

Ti jež jsou připraveni rozšiřovat své pohledy na život se mohou podívat na rozhovory a díla vědců jako jsou biolog Bruce H. Lipton, Kvantový fyzik Jan Rak, Lékař Joe Dispenza, filozof Eckhart Tolle a mnoho dalších. Stačí otevřít svou mysl a mohou se k Vám dostat osvobozující vjemy, které Vás provedou životem s větším nadhledem i hloubkou.
Povede nás hlubší poznání a přestane nás řídit strach a munipulace druhých.

… Hlubší ponor pro vědomější duše … 👁

Homo sapiens (sapiens)

HOMO SAPIENS JE VYŠŠÍ JEDINEČNÝ TVOR, JENŽ MÁ PŘEDPOKLAD MOUDŘE SPRAVOVAT ZEMI A VEŠKERÝ ŽIVOT NA NÍ.
Nejvyšší dosaženou kompetencí druhu HOMO SAPIENS je člověčina.

Mezi základní zákonitosti LÁSKY, patří zákon o svobodné vůli a sebedestrukci jedinců, rodů i celých skupin, které v souladu s nejvyšší inteligencí nežijí a k LÁSCE dlouhodobě nezrají.
Neznalost PŘÍRODNÍCH ZÁKONITOSTÍ neomlouvá, zároveň však nevědomost hříchu nečiní.

Každý z nás jsme dostali do vínku s/vědomí.
Žijeme s ohledem na něj či nikoli.
DUCHOVNÍ NEVĚDOMOST JE ZNÁMKOU ÚTĚKU OD SVÉHO S/VĚDOMÍ A SLEPĚ PŘIJATÉ VÍRY.
ŽITÍ BEZ POZNÁNÍ LÁSKYPLNÉHO SPOJENÍ SE SVÝM NITREM JE JEHO DŮSLEDKEM.

Již nejsme malé děti
Co ve svém nitru odhalíme, co v sobě samých pozvedneme či potlačíme a ponížíme je pouze na nás.

Všichni jsme ve své podstatě jedno
Nelze ponižovat ani povyšovat druhé, aniž bychom neponižovali či nepovyšovali sebe samé.

Nejde o to učit druhé co jim není vlastní. Jde o to pochopit, že každý jsme jedinečný a nalézt naši vlastní podstatu. Vše je pouze v našich vlastních rukou. V naší vlastní mysli.

Nezralá sebeláska je důsledkem nezralé vazby se sebou samým
Každá naše buňka je nositelem energie, kterou do ní vkládá její nositel.
Seberozvoj či sebedestrukce je důsledek vlastní volby.

Láska je kyslíkem života
Jestliže sami sebe neznáme a nepřijímáme na té nejzákladnější úrovni, pak trpí naše mysl a buňky trpí s ní.
Naše vědomí odumírá s každým kouskem nepochopení a nepřijímání sebe samých.

Naše plíce jsou našemi “andělskými křídly”.
Měchy plnící se životadárným elixírem. Každým novým nádechem se náš mikrokosmos spojuje s makrokosmem kolem nás.

Hovoříme různými světovými a odbornými jazyky, ale nezvládáme „obyčejnou” otevřenou komunikaci člověka s člověkem.
Vyhýbáme-li se pravidelné debatě a přímé konfrontaci názorů, naše psychická odolnost a duchovní rozvoj slábnou.

VĚDA a VÍRA MUSÍ NALÉZT SPOLEČNOU ŘEČ.
Ideální spojení na cestě za poznáním lidstva je propojení víry a vědy skrze vědce, kteří přirozeným způsobem prošli iniciací – různou mírou osvícení a duchovního poznání.

Je třeba si uvědomit, že duchovní poznání je svou podstatou duchovní! Některé věci prostě musíme prožít.
Vše, co se děje ve hmotě je odrazem života duchovního a kdo tyto zákonitosti zná je schopen vnímat souvislosti mezi nimi.


Darwinova teorie hovoří o vývoji druhu, nikoli o vzniku života ve vesmíru.

Oficiální věda nezná odpověď na to, jak vznikl lidský život, protože nespolupracuje.
Jak chceme poznat pravdu, když se oddělujeme od jiných pohledů na život?!

Nechápe-li věda plně jeho původ, pak nechápe ani podstatu. Bez ní nelze vyvodit ani žádné definitivní závěry. Pouze závěry průběžné.

Život je vývoj a opakované přehodnocování a poznávání. Nesuďme dne před večerem…
Teprve čas zreviduje pravdivost a úplnost našich poznání.

Nejde o to vědecká poznání jakkoliv znevažovat, ale pochopit jejich limity a z čeho tyto limity plynou.

ZRALÝ HOMO SAPIENS = CELISTVÁ BYTOST

ČTYŘI ŽIVLY V HARMONII
HRAVÉ BEZELSTNÉ DÍTĚ, VÁŠEŇ I ZRALÁ MOUDROST
ANDĚL S ĎÁBLEM V JEDNOM TĚLE
BÍLÁ A ČERNÁ V JEDNOTĚ

AUTENTICKÁ OSOBNOST ROSTOUCÍ KE SVĚTLU. Necítí potřebu bojovat, nýbrž spolupracovat.

Melancholik, sangvinik, flegmatik i cholerik v souladu.
Celistvá bytost znamená zpracované hraniční formy projevů všech základních osobnostních typů.

Hluboká zralá osobnost, využívající širokou škálu lidskosti, soucitu i oprávněné zloby
Osobnost žijící v přítomném okamžiku. Reagující na tady a teď, bez předpojatosti a uzavřených myšlenkových konstruktů. Osobnost s otevřenou myslí a srdcem.
Nebojí se být vystaven diskusi ani citovým útokům nezralých diskutérů. Vnímá pokusy diskreditovat, manipulovat a zraňovat, ale nenechá se jimi zastrašit ani omezit.


HOMO SAPIENS JEDNÁ V SOULADU S S LÁSKOU, SE KTEROU JE SPOJEN SKRZE ŽIVÉHO DUCHA VE SVÉM STŘEDU.
NÁŠ VNITŘNÍ VESMÍR – MIKROKOSMOS, JE SPOJEN S UNIVERSÁLNÍ MOUDROSTÍ NEJVYŠŠÍ INTELIGENCE. VYMAŇUJE SE Z MOCI ÚČELOVÉHO JEDNÁNÍ TEMNOTY V NÁS.

 

číst dále … 👁

Pravda

NEJBLÍŽE JSME PRAVDĚ, KDYŽ MILUJEME.

Hluboká láska v nás je zárukou toho, že:
– netrváme na pravdě své
– nikomu nestraníme bez ohledu na výhodnost
– stojíme za každých okolností na straně Pravdy a hlubšího poznání, které sebou nese.

… více 👁

Duchovní inteligence

Zjednodušeně řečeno jde o stáří a zkušenost duše

Propojení duše se svým vyšším JÁ vede k maximální akceleraci naší inteligence a celostního vnímání.
Spoení s Duchem ve svém středu jsme vědomou bytostí a čerpáme různými způsoby informace z duchovní roviny života. Jde o spojení smyslové a mimosmyslové komunikace.

Duchovní inteligence propojuje všechny projevy božské inteligence.
Spojuje všechny dovednosti člověka, a navíc má schopnost plynule růst a vědomě transformovat svůj vlastní vývoj v rámci skupiny a druhu.

Vnímá základní duchovní principy a původní příčiny problémů, což ji činí nad oborovou
Jednostranně zaměřený a urychlený vývoj lidstva technickým a ekonomickým směrem tento druh inteligence ubíjí. Honba za výkonem a informačním maratonem s nevědomou zónou současně vnímané „inteligence“, nás smete z povrchu zemského.

Duchovní inteligence roste v souvislosti s naším vztahem k Pravdě, jenž je základním předpokladem pro schopnost přísné sebereflexe
Je to vnitřní stav, který je silnější a tvořivější než pouhý intelekt bez citu a empatie bez svědomí.
Je součástí vnitřní /nikoli společenské/ morálky jedince.
Společenská morálka je často zneužívána slabšími, nevědomými či vědomě manipulujícími jedinci, kteří cítí potřebu vlastnit či ovládat milující jedince, do kterých si projektují svou vlastní slabost.

Duchovní inteligence má vědomou / nevědomou schopnost napojit se na vyšší informační zdroj kolektivního vědomí / nevědomí
Děje se to například v okamžicích, kdy jsme hluboce zabráni do činnosti, která nás baví – bytí v přítomném okamžiku. V takových okamžicích dochází k procesu, jenž bychom mohli nazvat „Energetické flow“. Je to stav, kdy se propojujeme se svým vyšším JÁ a otevíráme se dokořán novým poznáním i zdrojům, které budeme pro tato poznání na své cestě potřebovat.

Duchovní inteligence podporuje potenciál každého člověka do nejvyšší možné míry Má schopnost vědomě kultivovat nemocné vzorce myšlení a následně i chování. Dle postavení jedince pomáhá moudře vést naše rodiny, zájmové skupiny, národy i celé kultury a chránit je před dlouhodobou stagnací a karmickými vazbami.
Zásadním způsobem se tedy podílí na zdravém, harmonickém rozvoji jednotlivce i celku.

BĚŽNÉ PROJEVY DUCHOVNÍ INTELIGENCE:
– z ničeho nic přicházející intenzivní pocit něčeho už dříve prožitého, viděného nebo slyšeného.
– víme to, co z pohledu běžné logiky nemůžeme vědět
– máme znalosti či dovednosti, které jsme se “nikdy” neučili
TO VŠE JSOU ZÁŽITKY A SCHOPNOSTI NAŠÍ DUŠE, KTERÉ JSME SI PŘENESLY DO SOUČASNÉHO ŽIVOTA

Cit je naší duchovní inteligencí.
Je pojítkem mezi jednotlivými „informacemi”. Činí nás nestrannými a propojuje všechny naše znalosti, dovednosti a zkušenosti získané v rámci vlastního vývoje.

Duchovní inteligence nás spojuje tam, kde jsme limitování odborností, jinakostí a rozdílnými pohledy na svět. Staví mosty mezi jednotlivými “světy”.

IQ a EQ je velmi zůžený pohled na inteligenci
Všechny informace, které potřebujeme v daný okamžik znát, jsou nám k dispozici. Jsou všude kolem nás. Jen je třeba se jim otevřít…

… více do hloubky… 👁

Otevřená mysl

OTEVŘENÁ MYSL JE BDĚLÝM VĚDOMÍM PRÁVĚ NAROZENÉHO DÍTĚTE.
Vědomím, podobajícím se poupěti lotosového květu sajícím doušky poznání ze svých kořenů a okolního prostoru.

Naše vědomí se rozvíjí a učí dle prostředí ve kterém se pohybuje.
V případě neharmonického prostředí se formuje a chová dle výhodnosti – strategie “přežití”.

Otevřená mysl dospělého jedince je stav, ve kterém necítíme potřebu se za každou cenu ztotožňovat s myšlenkami a názory druhých, ani nutkavou potřebu obhajovat a prosazovat názory své.
Stav, kdy se svobodně projevujeme na základě vývoje událostí v daném okamžiku. Tvoříme sobě vlastním, individuálním způsobem.

… více 👁

Pocity

POCITY JSOU NEDÍLNOU SOUČÁSTÍ NAŠEHO VĚDOMÍ.

Jsou to „informace“ z našeho vnitřního světa – mikrokosmu, jejichž vyhodnocování zásadním způsobem ovlivňuje vnímání sebe samých, druhých i okolního světa – makrokosmu.

Zralé vyhodnocení těchto „informací“ se následně odráží v kvalitě námi utvářené reality.

POCITY JSOU NEDÍLNOU SOUČÁSTÍ NAŠEHO S/VĚDOMÍ.
Jsou to „informace“ z našeho vnitřního světa – mikrokosmu, jejichž poctivé vyhodnocování zásadním způsobem ovlivňuje vnímání sebe samých, druhých i okolního světa – makrokosmu.
Pochopení těchto citových „informací“ se následně odráží v námi utvářené realitě.
Připomínám, že CIT je vlásečnicemi LÁSKY. Láska je nejvyšší, božská inteligence. ZÁKLADNÍ EXISTENCE a podstata BYTÍ.

Nevěnujeme-li svým pocitům pozornost a nesdílíme otevřeně své názory a potřeby s druhými, těžko mohou být naše nejhlubší lidské potřeby zdravě naplňovány a uspokojeny.
Naše otevřenost je zároveň prubířským kamenem vztahů kolem nás. Jde o přirozené tříbení nejbližších přátel a vědomých bytostí kolem sebe. Přátelství nedělá mazání medu kolem pusy ani soud. Přátelství dělá otevřenost a možnost sdílení toho co milujeme i toho co nás trápí.
Pokud druzí necítí naši skutečnou podstatu, pak to má své důvody.

Jsou-li naše přirozené city v dětství dlouhodobě neopětovány, přehlíženy, potlačovány či nezrale usměrňovány, pak nás v dospělosti, ve formě drobných střípků bolesti zabodnutých v srdci, podprahově ovládají.
V našem podvědomí se časem vytváří obranný mechanismus, jež zapříčiňuje, že vše co zažíváme, vyhodnocujeme s větším či menším emočním podbarvením a tím pádem i zkreslením. Namísto abychom si pásku nevědomosti z očí v dospělosti postupně odloupali, tak jí často ještě více vrstvíme a zaděláváme si na slušnou karmu.

Každá osobnost v našem okolí, která není vědomá či zcela autentická a nepracuje se sebou, přispívá k niterné dezorientaci dítěte a my se pak ztrácíme v překladu života.
V dospělosti k nám pak přicházejí situace, ve kterých máme možnost svá zranění z dětství a předchozích životech zahojit.
Dle hloubky zranění pak máme tendenci své původní niterné pocity a strachy skrývat a kdysi nenaplněnou potřebu lásky nevědomě transformujeme na zlobu. Své původní nenaplněné potřeby tak naplňujeme nezralými způsoby – manipulací. Svou zlobu obracíme směrem jež vede k narovnání či prohloubení vlastní zraněné pýchy. Tím dáváme šanci nejsilnějšímu z rodu narovnat a uzavřít rodové karmy.
Milující bytosti totiž cítí PRAVDU i LEŽ.

Vnitřní nespokojenost, necitlivost či potřeba hodnocení a kritizování druhých, je nejběžnějším projevem vlastní nezpracované minulosti, udržující nás v roli oběti. Je to neklamné znamení, že přes „emoční filtr“, vnímáme a hodnotíme i sebe samé a nevnímáme realitu života v celistvosti.
Míra přecitlivělost či necitlivosti mívá v různých situacích různé projevy a když dva dělají totéž není to totéž. Je třeba nahlédnout pod povrch.

Problém tkví v tom, že jsme v dětství přejali nejen vzorce myšlení a chování, ale i představy o tom, co smíme či nesmíme cítit a jak je “normální” reagovat či se chovat. Že jsme přijali představy o životě, které nejsme ochotni pustit, protože se bojíme soudů a nepřijetí. Tím však odvracíme svůj niterný zrak ven a nemůžeme zharmonizovat své nitro se zákonitostmi vesmírnými.

Klasické příklady nezralé výchovy … kluci nepláčou, nebuď srab.., nechovej se hloupě a chovej se normálně…, nebuď naivní, dělají to všichni.., hlavně musíš vydělávat.., hlavně musíš dobře vypadat a dobře se vdát.. apod.
Na základě těchto a mnoha dalších, obecných zkratek, “pravd”, pravidel a návodů na život, si tak utváříme temné zkratky v naší mysli a v dospělosti žijeme naimplementovanou představu o životě. Je to jako mikročip kontroly pod kůží.
S reálnými partnery a situacemi, které jsou s nimi v rozporu, máme emoční problém a většinově utíkáme k jednoduchým řešením a stejně nezralým partnerům.

Přitahujeme si totiž zkušenosti, které potřebujeme k pochopení života. K pochopení, že naše podvědomí je silnější než naše vůle a chce nám něco sdělit. Jsme vedeni ke školení. Někdy laskavým, jindy tvrdším. Dle toho, jak moc si nalháváme lži o sobě samých či druhých.
V životě jde o to, abychom pochopili, že my jsme strůjci svého štěstí a jen my můžeme změnit naše životy tím, že změníme naše omezené pohledy na život.

Naše svědomí, je moudrým nástrojem Lásky.
Nejdeme-li ve stopách Lásky a vymezujeme se vůči svému okolí nezdravým způsobem, naše “kontrolní světýlko” nás alarmuje nepříjemnými a nepohodlnými pocity.
Je třeba se naučit rozlišovat, zda nás tento vnitřní tlak upozorňuje na naši vlastní nezralost či na manipulaci druhých. My sami se často stáváme manipulátory vlastní mysli, abychom zachovali svůj krásný či opakovaně ponižovaný sebeobraz. A tak trpíme a trpíme, dokud nepochopíme, že tu něco nesedí a nechceme poznat pravdu, kterou nám nikdo snadno nepředkládá. Pravdu, kterou si musíme svou poctivostí „vydřít“ a objevovat.

Úlohou pocitů je upozornění na skutečný stav našeho vnitřního světa.
Jsou přirozenou součástí ozdravného procesu, jelikož je, na rozdíl od naší mysli, nelze manipulovat. Lze je však mylně vyhodnotit!
Pokud před nimi dlouhodobě uhýbáme či je umlčujeme, vedeme svůj život k hlubokým morálním, vztahovým i zdravotním škodám.

Odvaha a ochota své zkušenosti a pocity s těmi, které milujeme otevřeně sdílet, a vystavit se tak případnému neporozumění a případnému zranění, je osvobozující.

Osvobozuje a uzdravuje ty, kteří hledají pravdu o sobě i svém životě.
V takovém případě přinášejí vnitřní klid, harmonii a obohacující poznání.

… více 👁

Světlonoš

Naplněním kalichu hořkosti na planetě Zemi dochází k naplnění poselství Svatého grálu a přináší ucelenější obraz STVOŘENÍ a všeobjímající LÁSKY

NA POČÁTKU LIDSTVA BYLO SLOVO…
SLOVO je příčinou sváru… Celostní komunikace nám nejde, takže se ztrácíme v překladu vlastních pocitů a slov.

CESTA JE V NÁS
Trnová koruna a kříž jsou symbolem nejvyšších poznání
Ježíš léčil slovy, jež se dotýkala lidských srdcí. Slepý prozřel, hluchý uslyšel a zchromlý Duch odvážně povstal. I řeka se rozestoupí, následujeme-li lásku ve svém srdci.
Slepota, hluchota a strach jsou důsledkem zotročované lidské mysli a svobodné vůle.
Ti, kteří nepřijali Kristovo vědomí do svého srdce nemají láskou naplněné s/vědomí a cítí strach ze smrti. SMRT JE EGO. Slepá víra ve hmotu, které se zuby nehty držíme a tak se nedokážeme vysvéci ze staré kůže a přerodit se.

ŽIVOT JE ŽIVOUCÍ BIBLÍ, PÍŠÍCÍ STÁLE NOVÉ KAPITOLY
Promlouvá k nám jazykem symboliky
Umíme-li číst mezi řádky života, nasloucháme jeho Duchu i duším a vnímáme svět za oponou.

Biblické příběhy lze vidět všude kolem nás…
Změnily se kulisy a kostýmy, avšak odkaz Ježíše dále žije nadále v každém z nás. Žije v našem s/vědomí a většinově ukryt v podvědomí…

Celá staletí vlečeme kříž nevědomosti na svých bedrech a čas od času si chceme od jeho tíhy a bolesti s ní spojené jednoduše ulevit. Za každé vlastní “selhání” následně bičujeme sebe či druhé, a ani si nevšimneme, že se tím přitloukáme ke svému vlastnímu kříži. Stáváme se obětními beránky i vlky zároveň a hrbíme svá záda pod tíhou vlastních ne/vědomých pochybení. Postupně tak usínáme “věčným” spánkem nevědomých. S temnou páskou přes oči žijeme své životy ve dne v noci. Chceme, mít věčný klid, nic podstatného nechceme vidět ani slyšet a tak se děje.

PODSTATOU POSELSTVÍ JEŽÍŠE KRISTA NENÍ SEBEOBĚTOVÁNÍ, NÝBRŽ ZNOVUZROZENÍ (TRANSFORMACE DUCHA)
Kristovo vědomí je živoucím obrazem vědomé Lásky, Víry a Naděje vedoucí k transformaci nezralého vědomí mužů a žen.

JABLKO POZNÁNÍ JE SYMBOLEM PROZŘENÍ
Není pádem do hříchu, nýbrž záchranou na jeho dně. Nejvyšší poznání přicházejí v okamžicích kdy se lidstvo ocitá na křižovatce dějin.

PENTAGRAM (pěticípá hvězda) je symbolem VENUŠE
Symbol LÁSKY a KRÁSY
Pět cípů hvězdy znázorňuje pět elementů života
ZEMĚ, OHEŇ, VODA, VZDUCH a LÁSKA (Láska je životní energie – ÉTER, kterým jsou procyceny všechny ostatní živly).

Rozkrojením jablka nalézáme dvě pěticípé hvězdy – PENTAGRAMY
Jedna hvězda otočená špičkou nahoru a druhá hvězda špičkou dolu je symbolem protipólů
Ženský princip – CIT – jemnohmotné energie – DUCH (obsah)
Mužský princip – ROZUM – hrubohmotné energie – HMOTA (struktura)
LÁSKA propojuje tyto dva “protipóly” v jeden.

PENTAGRAM V KRUHU JE SYMBOLEM NAPLNĚNÉHO KRUHU POZNÁNÍ
Celé jablko je symbolem jednoty ducha a hmoty – uzavřená zkušenost. Soulad a láskyplné spojení mezi mužským a ženským principem.
Hvězda v kruhu znázorňuje přírodní rovnováhu.

Eva sluncem Adamovým & Adam sluncem Eviným
Dva půlměsíce v kruhu.

HAD
Je symbolem MOUDROSTI, DUCHOVNÍ SÍLY, ZDRAVÍ a MOCNÉHO HOJENÍ
Hadí síla stoupá tisíce let skrze očištěné rodové kořeny a pevné kmeny do košaté koruny a předává mocná tajemství našich předků. Otevírá třetí oko, spojuje s DUCHEM LÁSKY a naplňuje vyšším poznáním každý zrající plod.

Hadí síla, má však dvě strany mince
Neukotvená sexuální energie, jež nepramení v citové zralosti se stává závislostí a jedem.

Jablko poznání bylo EVĚ podáno LÁSKOU. Byl jí podán “protijed”, kterého bude třeba až lidstvo dopadne na úplné dno. Jablko poznání v sobě nese zralé odpovědi a objasnění mnoha podstatných “maličkostí”.

ROZVYKLANÝ HADÍ JAZÝČEK je symbolem SVOBODNÉ VOLBY a s ní neoddělitelně spojené ZODPOVĚDNOSTI
Z této zodpovědnosti se nelze vymanit, ani před ní nikam utéci. V tom tkví spravedlnost!
Neseme zodpovědnost za to, jak chráníme své vlastní hranice a co jsme pro ochranu naší svobodné vůle učinili.

PÝCHA – prvotní hřích
ZRANĚNÁ PÝCHA JE SYMBOLEM ZRANĚNÝCH CITŮ. Znamením poníženého rodu – neboli pohlaví.

Zraněné city se promítají do “zraněných” pohlavních orgánů a problémů s nimi spojených.
City hrají důležitou roli ve vztahu mezi ženami a muži. Hrají obrovskou roli v jejich spolupráci a celém vývoji lidstva.

Ženský princip (CIT), vnáší nezbytný oživující prvek do zautomatizovaných procesů ROZUMU
Vnáší domnělý chaos a následný klid plynoucí z pochopení a niterného naplnění. Přetváří zkostnatělou, umělou inteligenci v životodárný vesmírný řád. Přináší osvobození se od zastaralých struktur a laskavější, smysluplné cesty. ŽIVOT JE ZMĚNA. Kde se pravidelně nepřerodíme a nevysvlečeme ze staré hadí kůže, tam zakrňují jemně vybroušené hadí smysly.

POUŠŤ je symbolem nevědomé mysli
Kráčíme-li krajinou bez známky živé inteligence cítíme se na své cestě osamoceni a tak někdy podlehneme pokušení a odevzdáme svou moc druhým. Těm co jsou nám nejbližší. Jakmile slepě důvěřujeme, ztracíme se v poušti vlastní nevědomosti.
Opakovaný STRACH, úzkost, nepřiměřená „ochrana“, nezralá solidarita, přehnaná korektnost souvisí s nezahojenými vazbami a necelostními pohledy na život
Poušť uprostřed velkoměst je důsledkem slepě přijaté víry, která v čase nezraje… kulisy jiné, podstata stejná. Každá doba si žádá své.

… hlubší ponor do problematiky 👁

Rozum a cit

DVĚ STRÁNKY JEDNÉ MINCE.


Mužský a ženský princip jsou součástí bytí každého člověka, bez ohledu na pohlaví.
Rozum a akce + Cit a morální opora

Rovnováha mezi těmito principy zásadním způsobem ovlivňuje zdravé vyhodnocování a schopnost objevovat i přijímat nové smysluplné cesty a to včetně nových paradigmat.

… více 👁

Partnerství

PARTNERSTVÍ JE PRINCIP – NEJVYŠŠÍ FORMA LÁSKY – ZDRAVÁ ZÁKLADNÍ VAZBA – VNITŘNÍ SVOBODA

PARTNERSTVÍ ZNAMENÁ ZDRAVÉ NASTAVENÍ VNITŘNÍCH HRANIC
Žiju-li v lásce a vnitřní harmonii, nedovolím tyto hranice zpochybňovat ani narušovat sobě ani druhým. Máme-li zahojené vnitrřní hranice, chráníme se navzájeme zcela přirozeným způsobem.

BÝT PARTNEREM ZNAMENÁ HLUBOCE MILOVAT.
Neznamená automaticky romantický vztah ve smyslu milujeme se navzájem, nýbrž JSME MILUJÍCÍMI bytostmi.
Partnerství sebou nese schopnost otevřeně vyjádřeného názoru na faktické úrovni. A to včetně faktického vyjádření svých citů a pocitů.

Přirozenou součástí partnerství je zrající moudrost.
K naplnění partnerství je důležité nejen umět názory a potřeby vyjádřit či vyslechnout, ale také činit konkrétní kroky k jejich naplňování. Láskyplný vztah může být i vztah lidí, kteří se vidí jednou za čas, láskyplně se dá i vztah ukončit zcela.

Nejsme-li na úrovni partnerství, využíváme nižší formy komunikace k tomu, abychom dosáhli svých, i nepřiznaných si, potřeb a cílů. Nejsme schopni se hlouběji citově angažovat ani zdravě komunikovat, protože jsme energeticky spoutáni v minulosti s těmi, kteří nás infikovali nezralými vzorci.
V dospělosti se však nemůžeme donekonečna vymlouvat na druhé – je to naše svobodná volba. Naše zodpovědnost jak prožíváme své pocity a životy.

Schopnost navazovat zdravé citové vazby se utváří v rodině a následně v atmosféře kultury a společnosti ve které žijeme.
Šíření pocitu viny, strachu, špatného svědomí či méněcennosti, je běžným nástrojem ovládání a kontroly. Na tomto principu je založena většina nezdravých vazeb v rodině a následně všech nefunkčních osobních i pracovních vztahů.

Číst dále … 👁

Rodina

V okamžiku zrození jsme vedeni LÁSKOU. Jsme perfektně vybaveni pro život takový jaký je. Jsme perfektně vybaveni proto, abychom zvládli zkušenost, kterou jsme si pro svůj niterný rozvoj přišli prožít.

Jsme-li podporováni láskyplně i z venčí a nejsme neustále převažováni a poměřováni s druhými, vyrosteme ve svobodné bytosti, které možná nenaplní připravené grafy a tabulky ke spokojenosti druhých, ale zato naplní vesmírným poznáním své vlastní životy. A to až po okraj.

Jsme-li neustále souzeni, dehonestováni a označováni jako nedostateční či špatní a nemáme morální podporu svého nejbližšího okolí, musíme vyvinou obrovské úsilí, abychom se stali tím, kým ve svém nitru skutečně jsme.
Musíme naplno využít svůj vlastní potenciál LÁSKY, abychom zůstali navždy zvídavé a tím i svobodné bytosti.
Pak zůstaneme dostatečně odvážní, silní a vědomí na to, abychom dokázali celý život “padat na zadek” a znovu vstát a necítit se přitom nedostatečně a divně.

Svoboda a láskyplné postoje je majetek, které máme předat svým dětem, ať se děje co se děje
Je to majetek, který oplodní a obohatí vše, čeho se dotkneme.

Ponížit i povýšit se můžeme jen my sami. Naše děti se učí příkladem. Jaký příklad si vezmou ke svému srdci, je jejich ne/svobodná volba. Jejich vědomá či nevědomá mysl. Dědictví, které jim rodina a společnost dává jako příklad.

JSME STVOŘENI K OBRAZU LÁSKY, JEJÍŽ ODKAZ ZNÍ: MIUJME SE, LÁSKYPLNĚ TVOŘME A BUDEME PLODNÍ VE VŠECH SMYSLECH SLOVA
Svobodná vůle a tvorba je výsadou láskyplné lidské bytosti

Milujme se a množme se je poněkud zavádějící slogan… rozmnožovací schopnost má i králík.
Jakto, že my lidé tuto schopnost ztrácíme?!
Láskyplně tvořit, nikoli za každou cenu plodit, je posláním rodu HOMO SAPIENS

ZRALÁ, VĚDOMÁ VOLBA PARTNERA A PRAVIDELNÁ PRÁCE NA SVÉM NITERNÉM ROZVOJI JE IDEÁLNÍM ZÁKLADEM PRO VZNIK RODINY A JEJÍHO HARMONICKÉHO SOUŽITÍ

Jsme-li v otázce rodičovství těmi vyvolenými, je třeba si uvědomit, že i když naše děti přicházejí skrze nás, nejsou naším vlastnictvím. Každá lidská bytost je jedinečná a sama utváří svůj osud a svět.
Děti přicházejí jako učitelé a žáci zároveň. Kde je připraven žák, přichází učitel. Jsme si navzájem duchovními učiteli.
Dostáváme lekce, které je třeba prožít, zpracovat, plně pochopit a rozprostřít tak hranice lidkého poznání.
Nenasloucháme-li životu kolem sebe a lásce ve svém nitru, ničíme své rody. Vyháníme světlo od svého prahu a poneseme důsledky svého nevědomého jednání.

Založení rodiny a přijetí zodpovědnosti za své rozhodnutí je pevným bodem v životě dítěte.
Pocit bezpečí je základní potřebou dětí. Nejsme-li niterně zahojenými – dospělými jedinci a nenasloucháme hlasu svého srdce, pak si na dospělé hrajeme a náhradními, slepě přejatými způsoby napodobujeme vše co nevychází z živé inteligence, ale intelektuálního kalkulu.

Tělo je jen schránka. Starší duše může mít mladší “kabát”…
Děti jsou do jisté míry naším odrazem, ale nejsou stejní. Je nebezpečné chtít po nich, aby mysleli a vnímali druhé a život stejně jako my! Je nebezpečné vychovávát je k obrazu svému a snižovat jejich jedinečnost.
Duše si vybírá rodinu, dle toho jakou zkušeností má projít. Jakou zkušenost má zvládnout ke svému dalšímu duchovnímu vývoji a zrání.
Dle podobnosti tématu a míry zpracované karmické vazby si vybírá své rodiče a formuje tělo.


Děti se učí příkladem, který jim dáváme. Nikoli tím co jim říkáme.
Děti morálně podporujeme tím, že je milujeme a jsme tu pro ně, když si neví rady.

Neneseme zodpovědnost za jejich chování, ale za chování své. Každé dítě je svým niterným nastavením bližší jednomu z rodičů. Prací na sobě samém může kultivovat to nejlepší i nejhorší v sobě samém. Proto jsou děti z jedné rodiny často i zcela jiní…
Naším úkolem je být milující bytostí. To je to, co jsme se přišli naučit.

Autenticita je nejvyšší forma lásky
Proto jsme na rodičovství dva. Zralé nastavování hranic je základní potřeba pro sebehodnotu a utváření bezpečného prostředí rodiny.
Rozdíl, který dítě cítí mezi tím co rodič říká či dělá, je základní nejistotou v životě dítěte. Nezdravou vazbou, jež dítě nezdravým způsobem poutá k rodiči, který mu tuto vazbu “předal”.
Jsme vlastně energetickými “upíry” či “jadernými elektrárnami”, které energii násobí.
Musíme citlivě naslouchat a našlapovat, aby naše výchova nevybouchla a nesmetla veškerou živou inteligenci a zdravý lidský genofond.

Deformace těla není takový problém, jako deformace mysli. Každý odpor, který cítíme k nedokonalosti a obyčejné člověčině, je odpor k našemu vlastnímu nezralému jádru.

Dítě potřebuje laskavost i pevnou hranici. Potřebuje zažít pravdu. Potřebuje cítit soulad mezi tím co rodiče cítí, říkají a dělají. Tam, kde se nám lásky nedostávalo, tam si ji potřebujeme získat. Hmotné zabezpečování dítěte není důkaz lásky, byť je to tak často prezentováno. Je to nemocný vzorec lásky, kterým dítě učíme nemocným vazbám.
Podstatou rodičovství je naučit dítě samostatnosti. Postavení se na vlastní nohy a vložení důvěry v něj. Morálně jej podpořit. Vložit do něj důvěru, že to zvládne. Naučit jej, že ono samé si utváří svůj svět.

Jsme-li niterně svobodní nesoudíme. Jsme v nadhledu (nadvědomí – lásce) a přijímáme život takový jaký je.

Dítě do zhruba tří let věku má otevřené vědomí a vnímá více než si dnešní nevědomý dospělý člověk vůbec umí představit.
Rozpozná každou faleš. Pokud se nechá zlákat do pohodlných manipulačních her rodičů, zatahují tyto nezralé energetické procesy i do svých rodin a hra se opakuje…

Můžeme svým dětem vytvořit láskyplné – autentické podmínky, můžeme je vést k samostatnosti, můžeme jim být příkladem vlastního názoru, přístupu, zájmu, vytrvalosti, pevné vůle, dobré vůle, schopnosti přijímat, odpouštět…. Kdo jsou oni musí pochopit skrze svůj vlastní život.

V dobrém i zlém zní zákon Lásky.
Jdeme svým dětem příkladem svými činy. Zraňujeme-li se navzájem a neumíme se ke svým činům postavit, máme tendenci utíkat a vytvářet si příležitost pro novou životní lekci.
Jenom ignorant se nepoučí ze své předchozí zkušenosti.
Každý je zodpovědný pouze za práci se sebou samým a zralém vyhodnocení dané situace.

RODINA JE SOUKOLÍM RŮZNĚ VELKÝCH, OZUBENÝCH KOLEČEK. JEJICHŽ LÁSKYPLNÉ SLADĚNÍ SE V DANÉM ČASE OVLIVŇUJE EKOSYSTÉM CELÉHO RODU, SPOLEČNOSTI I VESMÍRU.
Vdechnout život tomuto vzácnému “strojku” mohou obdobně niterně vyzrálí “hodináři”, kteří si mají dát společnou lekci rodičovství.

Co jsme schopni cítit a pochopit, jak zrale spolupracujeme a jak s tímto vzácným živoucím darem naložíme, je na zodpovědnosti každého z nás.

JEDINEČNÝ, GENIÁLNÍ EKOSYSTÉM PROJEVUJÍCÍ SE V KAŽDÉ RODINĚ, JI ČINÍ VÍCE ČI MÉNĚ ZRALOU, ZÁKLADNÍ STAVEBNÍ BUŇKOU SPOLEČNOSTI.
Vnitřní “Ekosystém” rodiny je spoluutvářen všemi členy navzájem. Každý s každým zvlášť přispívá k jejímu harmonickému plnění.
Dle, “neviditelné” niterné práce každého jednotlivce se harmonizuje či disharmonizuje její celkové klima.

Blízké vztahy jsou to nejtěžší a nejdůležitější v našich životech. Z nějakého důvodu máme pocit, že jsme spadli vyškolení z nebe. Každý nový život je však nová zkušenost a jelikož máme oči přepásané páskou zapomění, je třeba se opakovaně učit a opětovně nalézat sebe samé.
OPAKOVÁNÍ MATKA MOUDROSTI
Naprostá většina rodin a škol nechápe pojem celostní komunikace a netuší jak geniální duchovní systém je rodina a jak individuální stvoření jsme a jak otevřený přístup potřebujeme.
Momentální školský systém má katastrofální dopad na celostní vnímání života.

Zodpovídáme za to, zda na svých vztazích poctivě pracujeme.
Zodpovídáme za to, zda pracujeme na vztahu se sebou samým.
Do jisté míry zodpovídáme za to, jak se cítí druzí a zda jsme ochotni otevřeně debatovat a na základě zralé debaty měnit své pohledy a přístupy.
To, že něco nezvládneme není špatně. To, že se k tomu nepostavíme ani po letech, je problém.

V životě ve hmotě máme různě těžké startovní pozice, máme však vždy naloženo tolik, kolik uneseme. Naše prožívání vychází z naší vnitřní práce. Tato práce je zodpovědností každého z nás.
Dle našeho poctivého přístupu si zaděláváme na žití a prožívání v rámci společnosti.
Nejde jen o dožití se vysokého věku, ale o naplněný tvůrčí život. Lehkost bytí a radost z něj.

Štěstí bez vlastního přičinění neexistuje! Vnímáme-li život v hlubších souvislostech chápeme více než ti, kteří nejsou schopni jednotlivé roviny života vnímat a propojit. Pohodlnost a neochota vyvážené citové investice v rámci rodin, výrazně ochabuje naše myšlenkové pochody a schopnost celostního vnímání života.

Každá duše plně zodpovídá za svůj vlastní vývoj i to, do jaké míry a jakým směrem se nechává v daném životě ovlivnit. Je to jediná zodpovědnost ze které se nelze vyvléci. V tom tkví spravedlnost.
V rámci své rodiny máme možnost pozvednout a posílit rodinné kořeny či je svou niternou odděleností, sebelítostí a soudy druhých zašpinit a oslabit.

Nelze se posunout v podstatě svého vývoje dále, nejsme-li schopni zvládnout základní rovnice života.
Nelze nabýt vnitřní harmonie nezvládáme-li bezpodmínečné přijetí členů své vlastní rodiny.
Jsme podprahově spoutáni pokud si zrcadlíme či projektujeme vlastní nezralé vzorce v druhých. A to do té doby, než je neočistíme v sobě samých.
Plné pochopení pojmu bezpodmínečná láska je důležité k pochopení a přijetí celého tématu rodina.
Je často mylně chápáno a proto je jejich vysvětlení předmětem besed a osobních konzultací.

RODINA JSOU DVA A VÍCE

VĚDOMÝ MILUJÍCÍ MUŽ + VĚDOMÁ MILUJÍCÍ ŽENA = VZÁJEMNÁ LÁSKYPLNÁ TVORBA

K vnitřní harmonii a souladu páru, je důležitá osobnostní vyrovnanost.
Projevem ideálního spojení muže a ženy je jev zvaný „Intelektuální hašteření.”

Obdobné archetypy.
Vychází z intelektuální vyrovnanosti. Obdobné duchovní inteligence – staří duše.

Vyrovnaná síla osobností sebou nese výrazný předpoklad, že se pár bude zdravým způsobem doplňovat a nebude vznikat prostor pro nudu či manipulaci a přenos jejích důsledků do rodu.
Osobnostně vyrovnaný, OTEVŘENĚ KOMUNIKUJÍCÍ pár zraje k tvorbě. To znamená, že bude maximálně kreativní a to i ve smyslu PLODNÝ!
Je-li založení rodiny “omyl” je to lekce, kterou si máme dát, abychom lépe poznali sebe samé.

Ztrácíme se v překladu života a ztrácíme i svou rozmnožovací schopnost.
Sex stal náhražkou Lásky a milování se. Sexuální politika vymývá mozky davům. Z milování se vytratila tvořivost, hravost, smyslnost a zůstává často jen živočišná mechanická potřeba podporovaná laciností, vulgaritami a dogmatickými pravdami.
Sex se tak stal obrovským businessem, stejně jako rodičovství a školství…

… hlubší ponor do problematiky 👁

Žena & Muž

POSLÁNÍM ŽENY A MUŽE JE LÁSKYPLNĚ TVOŘIT.
Kde je potlačený CIT je zkrácený ROZUM a nastává dlouhodobý CHAOS v rodinách i společnosti.

ZÁKLADNÍM PROJEVEM „IDEÁLNÍHO” SPOJENÍ ŽENY A MUŽE JE JEV ZVANÝ INTELEKTUÁLNÍ HAŠTEŘENÍ
Obdobná duchovní inteligence (SQ – Spiritual quotient).
Zjednodušeně řečeno STÁŘÍ, nebo-li ZKUŠENOST DUŠE – obdobné archetypy.
Proto hraje i nehraje roli věk partnerů. Tato niterná vyrovnanost je výrazným předpokladem pro nezavlečení nudy a manipulace do vztahu. Vyrovnaná síla osobností to nedovolí.
Dle úrovně vědomí partnerů vztah společně zraje či se rozpadá.

Nejen naše tělo, nýbrž především naše duše a Duch potřebují živé podněty k pravidelnému uspokojení a růstu!
Je nám třeba uspokojivých interakcí v rozumové i citové oblasti! Tělo i Duch potřebují zrání, aby plně pochopili pojem bezpodmínečná láska. Aby byli schopni dávat i přijímat LÁSKYPLNOU péči.

Živá inteligence je sexy, protože nás udržuje mladistvé a zároveň moudré na Duchu i celá staletí
Chápeme-li podstatu života, toužíme po nových vzrušujících poznáních, která přicházejí z nitra, a projevují se navenek.

Láska a milování jsou hojivým procesem našich duší.
Jsou jako vlny vesmírného poznání. Přílivy slasti naplňující proudící z vášnivého nitra, jež naplní naši duši klidem. Niterná touha po poznání života tak vrcholí v oceánu slastných poznání a přináší úlevné vydechnutí mysli i tělu.
Naplněni poznáním až po okraj smířeni odkládáme fyzické tělo a kráčíme smířeni dál.

Melodrama života je cesta k nejvyšším poznáním
Drama i komedie, které hrajeme se sebou samým. Jde o bojovou taktiku, jíž využíváme k tomu, abychom nemuseli nést zodpovědnost za nenaplňování základní tvůrčí role mužů a žen a závislosti s tím spojené.
Abychom si zachovali dokonalý sebeobraz a nemuseli se vzdát svých “pohodlných” rolí obětí a viníků a udrželi se ve vztazích či kruzích, které nás naplňují pocitem bezpečí, či jsou pro nás něčím výhodné.
Vše v životě je čistá tvorba či boj o energie. Energie LÁSKY je ve všem kolem nás. Vše na čem lpíme bude nám odebráno, abychom se stali zcela vědomými a svobodnými.

LÁSKA ZNAMENÁ ŽÍT SVOBODNĚ. V plné mužnosti a ženskosti
Dokud nejsou CIT A ROZUM jedinců v rovnováze, netvoříme v harmonii a žijeme ve stínu tak zvané latentní homoseuality. Obrácený ženský a mužský princip.
Podstata latentní (skryté) homosexuality sahá do daleko hlubší roviny života, než je běžně vnímána.


KDE OBOUSTRANNĚ ZRAJE CIT A CITOVÁ INVESTICE DO VZTAHU JE VYROVNANÁ, DOCHÁZÍ K OPAKOVANÉ VNITŘNÍ OBRODĚ – „ZNOVUZROZENÍ” OBOU PARTNERŮ, JEJICH VZTAHU I ŽIVOTA.

Rosteme-li k sobě samým, spojujeme se skrze LÁSKU s Matkou Zemí. Skrze LÁSKU rosteme k jednotě.
Vše co poctivě ne/investujeme do vztahu s druhým, ne/vrací se nám zpět v podobě ne/naplněného vztahu se sebou samým.

Citové havárie v partnerství jsou zde proto, abychom poznali a porozuměli sobě samým, druhým i životu. Ne, abychom se citovým projevům vyhýbali a žili v „klidu na povrchu” a rostoucí deprivací ve svém nitru.
To, jakým způsobem prožíváme a jak se svými zkušenostmi naložíme, je pouze naše zodpovědnost.

Pár, který neprochází pravidelně otevřenými diskusemi, tříbením názorů a není ochoten snášet KONSTRUKTIVNÍ kritiku partnera a pracovat s ní, nemůže zrát k Lásce. Láska je neustálý pohyb. Proces růstu.
Můžeme mít předpoklady geniálního dítěte, zaprodáme-li svou duši a citově nezrajeme začneme ztrácet hloubku a lehkost BYTÍ. Sajeme pak energii z druhých, abychom urvali či ovládli někoho, kdo nám již nenáleží. Nežijeme-li v pravdě se sebou samým, nežijeme v souladu se zákony Lásky a do našich životů vstupuje nevědomé či vědomé ZLO.

Setrvávání vztahu “kvůli dětem, kvůli druhému, kvůli …. “, nejsem-li ve vtahu naplněný, je jistá forma zaprodání se. Otázka zní zda není vztah naplněný proto, že lžu sám sobě a opakovaně do vztahu citově neinvestuji ani nehledám cesty jak to změnit, nebo proto, že na sobě napracuje partner. Jsme-li nevědomé bytosti, snadno se ztrácíme v překladu života. Neděláme to většinou záměrně, ale v každém případě si ničíme vztahy.

Jelikož nechápeme hlubší duchovní zákonitosti, zbytečně ztrácíme čas v něčem, v čem nám není dobře. Minimálně dokud nepochopíme o co běží a nezměníme své niterné postoje a přístup. V životě musíme zůstat věrní především sobě samým, aby se to od nás mohli učit i naše děti. Neučí se slovy, nýbrž příkladem. Mohou cítit a vidět probém, ale nerozumí mu a tak kopírují nemocné vzorce chování a sami je zanáší dále do rodu.

BĚHEM DĚTSTVÍ BÝVÁME VYSTAVENI RŮZNÝM MANIPULAČNÍM TECHNIKÁM, KTERÉ SE STÁVAJÍ NAŠIMI VZORCI LÁSKY
Agresi a zlobu poznáme hned, skrytou agresi a s ní spojenou manipulaci nikoli. Za agresí je vždy ukryta bolest. Tím se stáváme vhodným partnerem pro obdobně infikovanou „oběť”, se kterou si zrcadlíme stejný problém. Podvědomě si měříme síly a „bojujeme o přežití”.
Čistá energie lásky pramení v našem nitru. Jestliže otevřeně nekomunikujeme, pak se tento energetický zdroj neotevírá a my netvoříme. Nezrajeme k sobě samým a manipulujeme či svou zavřenost nahrazujeme ne/mocnými způsoby. Penězi, podlézáním atd. Variant a proto i záměn s láskou je skutečně mnoho.

Nejtěžší a energeticky nejnáročnější v každém vztahu je celostní komunikace
Ona jediná nás také dovede ke “ZNOVUZROZENÍ” mysli. K LÁSCE a respektu vůči sobě samým i druhým. Sebe nelze ošidit. Nelze vyskočit ze své kůže. Na podvědomé úrovni víme, že je něco špatně, ale nevíme co a tak žijeme v něčem co nefunguje dokud se vztah neobrodí či nerozpadne. Tam, kde citově šidíme můžeme mít pocit, že děláme první poslední, ale ve skutečnosti neděláme to podstatné. Otevřeně nekomunikujeme. Neotevíráme se svému partnerovi a nedáváme své kdysi pozraňované srdce všanc. Niterně nevyřešená minulost (rodiče, partneři) nás na podvědomé úrovni ovládá. Podvědomí je silnější než naše vědomá mysl. Když jej neřešíme, potopí nás vždy, když může přijít něco nového, plodnějšího.

Role oběť, viník a soudce se tak stává základním vzorcem nevědomých vztahů.
V TĚCHTO ROLÍCH FUNGUJEME, DOKUD SI NEPŘENASTVÍME SVÉ VNITŘNÍ HRANICE. Tím se otevíráme novým, celostním pohledům a zralejším vztahům. Chráníme tím svou životní energii i zdraví.

ZRALÁ VOLBA PARTNERA A SPOLEČNÝ DUCHOVNÍ RŮST JE PŘIROZENÝM, DLOUHODOBÝM KLÍČEM K BODU „G“ A PŘIROZENOU “MODROU PILULKOU” ZÁROVEŇ.
Postupně propojuje, stimuluje a harmonizuje naše duše, Ducha i tělo. Láska nám dává sílu se hlouběji propojovat se svým nitrem. Růst do podstaty Ducha své doby. K plnému poznání sebe samých i pochopení dějů kolem sebe.

Zralá volba partnerů uvolňuje veškerý jejich tvůrčí potenciál
Je třeba autenticity a vložení do vztahu toho nejlepšího ze sebe samých. Tím čistíme i to “nejtemnější” – nejbolavější v nás. Tříbí se tak naše vztahy, obrušují osobnostní hrany a zrajeme k vnitřní harmonii, svobodě a podstatě partnerství.

MILOVÁNÍ SE je důležitou energetickou výměnou energií mezi mužem a ženou
V případě opakovaného porušování vnitřních hranic druhého, je zřejmé, že nemáme uzdravené hranice vlastní. V případě, že dovolíme opakovaně narušovat hranice vlastní, je zřejmé, že narušujeme hranice druhých. Duševní strádání se projevuje například odmítáním partnera. Je to jeden z podvědomých či vědomých projevů manipulace. K hlubšímu propojení se je třeba zcela otevřené komunikace, aby se problém zbytečně neprohluboval.


V DNEŠNÍM CHAOSU SE ŽENY I MUŽI CHOVAJÍ STÁLE JAKO „MIMOZEMŠŤANÉ“.

MUŽI A ŽENY JSOU SI ROVNI. MUŽI A ŽENY NEJSOU STEJNÍ. LIDÉ NEJSOU STEJNÍ.
Máme ve znaku Mars a Venuši a stále dokola se ztrácíme v překladu života. Nechápeme plně jazyk symboliky a přehlížíme důležité signály a varovná znamení.

zraněná pýcha – prvotní “hřích”
PÝCHA JE SYMBOLEM POHLAVÍ.
Zraněná pýcha je důsledek zranění citů. Zranění na citlivém místě muže či ženy.
Skrýváním či potlačováním ženského principu (citu) dochází k zesílení principu mužského (rozumu).
Racionalizace problémů, namísto celostní komunikace a upevňování nezralých pohledů ve společnosti vede k psychickým i tělesným problémům v oblasti ženských a mužských pohlavních znaků. Vede k problémům s respektem mezi ženami a muži a plodností.
Bez srdce na dlani to zkrátka lépe nepůjde.

Pohlavní orgány jsou místem, které nás upozorňuje na nevhodné partnery či na problémy v oblasti vlastních citů. Poukazuje na disharmonii mezi ženským a mužským principem v nás.
Problémy ve vztahu k sobě samým.

Zraněné city nás udržují v niterné oddělenosti od původního zdroje Lásky v sobě samých. Laskavost a něžnost chybí v našich životech více než cokoli jiného. Nejsme-li je schopni dávat, těžko je můžeme dostávat. Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá.

Body language je daleko širší pojem než si uvědomuje. Naší nevědomosti je zneužito všude, kde se bráníme celostním pohledům a nežijeme v souladu se svým nitrem.
Dnešní obchodní politika zcela zabíjí všechny oblasti přirozenosti a vyšších poznání.
Muži, kteří uvěřili, že na základě spolknuté pilulky se stávají mužem, nepochopili skutečnou sílu mužnosti. Pilulky a chemie všeho možného druhu je krajní možnost! My ji však využíváme jako nejsnadnější možnost a to se obrací proti nám.

Každý problém v sexuální oblasti vypovídá o nás samotných. Nasloucháme sobě samým? Nasloucháme partnerovi? Rozumíme řeči svého těla a přirození? Máme srovnané základní vazby z dětství? Jak jsme na tom s Oidipovským a Elektřiným komplexem a dosycením láskou?
Zcela běžně si podstatu svého vlastního problému neuvědomujeme.

Lidé, rody a kultury podléhají přírodním zákonitostem.
Nelze žít svobodné životy v souladu s přírodou, věříme-li, že pravda o nás samotných je průměr vyčtený ze statistik.
Slepá víra nás odvádí od spojení se svou podstatou a ničí přirozený zdroj plodnosti.

Necelostní pohledy na život jsou důsledkem emočních zranění, které nás v průběhu života strhávají do temnějších hlubin podvědomých reakcí.
Nalezením nevědomých zraňujících střípků na duši je lze uvolnit a obnovit láskyplný energetický tok v naší mysli i těle. Naplnit náš vlastní potenciál ve všech, nám vlastních ohledech.

NESVOBODNÝ ČLOVĚK MÁ TENDENCI ŽÍT DLE OBECNÝCH VZORŮ “ÚSPĚŠNÝCH” ČI NÁVODŮ VYČTENÝCH Z KNIH A STATISTIK. MUSÍME TAM SKUTEČNĚ NITERNĚ BÝT. JINAK SE ZAČNEME ŠIDIT A PŘKRÁŠLOVAT SVŮJ SEBEOBRAZ. CHCEME PAK URVAT COKOLI I ZA POTLAČENÍ VLASTNÍ I CIZÍ SVOBODY.

… Číst dále 👁

 

Kontakt

Magdalena Soušková
  +420 603 231 929